Marek WOLLNER, moderátor
--------------------
Slyšeli jste naše témata, vítejte u sledování Reportérů ČT. Jsou poslední v tomto roce. Dobrý večer.
Vláda připravuje program revitalizace Krušných hor. Za miliardy korun by se na toto pohoří, v minulém století zničené kyselými dešti, měly postupně vrátit smrky a další stromy, které tam původně rostly. Na první pohled chvályhodný záměr má ale jeden zásadní problém. Rýsuje se další střet zájmů místopředsedy vlády Andreje Babiše. Právě jeho firma Wotan Forest je totiž klíčovým hráčem v oboru pěstování nových stromků. Více Jan Moláček.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
Když se vláda letos v říjnu sešla na výjezdním zasedání v Ústí nad Labem, téměř veškerou pozornost na sebe strhlo prolomení těžebních limitů v mostecké hnědouhelné pánvi.
/ Ukázka /
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
V hluku demonstrací a protichůdných názorů ale téměř zapadlo jiné důležité rozhodnutí, které vláda přijala ve stejný den a které také souvisí s dědictvím po bezohledné průmyslové činnosti v severních Čechách v době totality.
moderátorka Studia 6 /19. 10. 2015/
--------------------
Vláda se dnes vypravila na výjezdní zasedání do Ústeckého kraje. Ministři pojedou z Prahy vlakem. Na programu schůze mají mimo jiné revitalizaci Krušných hor.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
Projekt obnovy krušnohorských lesů zatím nemá konkrétní obrysy. Během příštích měsíců ho mají za úkol připravit ministerstva zemědělství a životního prostředí.
Petr BUREŠ, ředitel, odbor hosp. úpravy a ochrany lesů, MZe
--------------------
Naším úkolem je předložit uvedený program do konce listopadu nebo v průběhu listopadu roku 2016.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
Problém, jehož řešení má projekt definitivně završit, má kořeny v dobách hlubokého komunismu.
Vilém PODRÁZSKÝ, vedoucí katedry pěstování lesů, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Ten pojem černý trojúhelník vznikl tak, že vlastně se koncentrovaly především doly a potom elektrárny, teplárny v oblasti Saska, České republiky a v tom koutu Polska, který k tomu přiléhá. A z toho vlastně vyplynulo to nejvyšší zatížení v Evropě, které vlastně byly zareg..., bylo zaregistrováno. A nejvyšší zatížení lesů, které to prostě neustály.
Opravdu při těch inverzních situacích došlo k tomu, že několikanásobně, možná řádově, to znamená o desetinásobek i o stonásobek, narostly koncentrace oxidu siřičitého a dalších polutantů nad úroveň, kterou vlastně ty stromy nemohly ustát. Že byly skutečně spálené, když to řeknu takhle.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
Lesáci v Krušných horách proto rozhodli o následujícím řešení. Poškozené smrky ztepilé vytěžili a na jejich místo vysázeli jiné stromy, především jiný druh smrku, smrk pichlavý. Ten v Evropě doma není, pochází ze Severní Ameriky, ale má jednu obrovskou výhodu. Odolává jedovatým průmyslovým zplodinám mnohem lépe než náš evropský smrk.
Pavel RUS, lesní správce, LS Litvínov
--------------------
Smrk pichlavý, jedna z dřevin, která byla při revitalizaci Krušných hor po imisní kalamitě zvolená. Je to jeden z těch, z těch dřevin, který, jak jsem říkal, je rezistentní nebo byla rezistentní vůči, vůči imisní zátěži.
Vilém PODRÁZSKÝ, vedoucí katedry pěstování lesů, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Tam byly vyzkoušeny možná desítky druhů dřevin, z podobných podmínek v Severní Americe, v Asii, buď té východní části, nebo ze Sibiře, nebo ze severní Evropy, a ten smrk pichlavý jako jeden z mála přežil.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
Od počátku se počítalo s tím, že až se příroda opět vzpamatuje, tak se na místo amerických smrků vysadí zpátky zase ty evropské. A přesně o tom je připravovaný vládní projekt. Má dokončit obnovu, která se už několik let v Krušných horách děje.
Tyhle ty vánoční stromečky teda už jsou ty nově vysazené smrky vlastně po náhradních dřevinách? Je to tak?
Pavel RUS, lesní správce, LS Litvínov
--------------------
Ano, ano. Tady smrk pichlavý byl i tady na tom místě, tady už byl odtěženej, je pryč, došlo tady k nový výsadbě, smrk tady perfektně odrůstá. Vidíte, že se mu tady daří, přirůstá dobře.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
Čili teď jsme na místě, kde ta obnova vlastně je v té první fázi, je to tak?
Pavel RUS, lesní správce, LS Litvínov
--------------------
Ano, ano. Tohlecto je zhruba výsadba, která je dva tři roky stará.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
Jak už zaznělo, projekt se teprve připravuje. Už teď je ale jisté, že bude stát miliardy. Ministerstva v tuto chvíli vycházejí ze sedm let staré analýzy státního podniku Lesy České republiky. Ta náklady rozložené až do roku 2030 vyčísluje na tři a půl až pět a půl miliard korun.
Petr BUREŠ, ředitel, odbor hosp. úpravy a ochrany lesů, MZe
--------------------
Máme harmonogram, a až se přes, prokoušeme přes jednotlivé položky, tak pak nám bude jasno o jednotlivých číslech.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
A řádově?
Petr BUREŠ, ředitel, odbor hosp. úpravy a ochrany lesů, MZe
--------------------
No, řádově je to oblast, tak jak bude..., vychází z dosavadních zkušeností, tak se jedná o miliardy korun.
Zdeněk RŮŽEK, ředitel, Krajské ředitelství Teplice, Lesy ČR
--------------------
Možná, že ta částka pět miliard by mo..., by mohla, ale hodně hrubě přes pole spočítáno, i stačit, odpovídat. Ale je to opravdu hodně hrubě počítáno.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
Hm.
A tady se dostáváme k jádru problémů. V nejlepší startovní pozici v závodě o tyto peníze je totiž největší provozovatel lesních školek v České republice, firma Wotan Forest, která patří do koncernu Agrofert ministra financí Andreje Babiše.
Martin MAŘÍK, redaktor týdeníku Dotyk
--------------------
Společnost Wotan se stala klíčovým hráčem právě v pěstební činnosti poté, co získala školky a další zařízení pro pěstební činnost od zkrachovalé společnosti Les Forest. Byla to společnost podnikatele Jana Mičánka, která se ovšem ocitla v insolvenci, a tento druhdy největší podnikatel v lesnictví byl nakonec nucen rozprodat svoji firmu.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
Z hlediska připravovaného projektu v Krušných horách je přitom důležité, že velké lesní školky získala Babišova firma od zkrachovalého konkurenta právě tam, a je od té doby v tomto regionu zcela dominantním hráčem na trhu.
Martin MAŘÍK, redaktor týdeníku Dotyk
--------------------
Na procenta to nelze říci, nebo netroufám si říci, nakolik společnost Wotan je významná v tom regionu krušnohorském, ale nepochybně je to jedna, ne-li jediná, z naprosto klíčových firem pro tu pěstební činnost přesně tady v tom regionu právě díky tomu, že tam získala ty školky.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
Dobrý den, já se omlouvám, my jsme z České televize, nenašli bysme tady někoho z vedení?
Jak velkého území se týká ten problém, který má ten revitalizační projekt řešit? O jak velkých plochách se bavíme?
Zdeněk RŮŽEK, ředitel, Krajské ředitelství Teplice, Lesy ČR
--------------------
Tak, oficielně se mluvíme někde mezi třiceti a čtyryceti tisícemi hektary. Z toho LČR patří cca polovina, to znamená nějakejch devatenáct tisíc hektarů, a půlka z toho už je dneska, prošla nějakou revitalizací. Čili nám k dokončení zbývá cirka devět tisíc hektarů.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
Kolik potřebujete sazenic na jeden hektar?
Pavel RUS, lesní správce, LS Litvínov
--------------------
Záleží, jakou dřevinu zvolíme. V případě prioritní dřeviny v Krušných horách, což je smrk ztepilý, tak je to okolo tři a půl tisíc, čtyr tisíc kusů na jeden hektar.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
Poslední výroční zpráva Babišova Wotan Forestu z roku 2014 uvádí celorepublikovou produkci sedmnáct milionů sazenic ročně. To ovšem ještě před započtením velkých školek právě v Krušných horách. Ty získala teprve v průběhu loňského roku. Firma sama ani její mateřský koncern Agrofert nám údaje o své nynější produkci neposkytly.
Nemá smysl volat třeba do toho Wotanu nebo se snažit tam domlouvat rozhovor s panem ředitelem? Nebo něco takového?
Karel HANZELKA, mluvčí, Agrofert
--------------------
Ne, ne, ne. Já znovu, znovu říkám to, co jsem vám psal, my jsme jako doposud o tom programu vůbec nevěděli, nijak se na něj nepřipravujeme, nijak s ním nepočítáme.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
Lesnické firmy Andreje Babiše jsou ale už teď v Krušných horách prakticky bez konkurence, pokud jde o veřejné zakázky Lesů České republiky na těžbu, prodej dřeva a pěstební práce. Na většině územních jednotek v Krušných horách, které spadají pod teplické krajské ředitelství, poskytovala dosud tyto služby státním lesům Babišova společnost Uniles. Po vítězství v posledním tendru ovládne tyto jednotky od 1. ledna úplně všechny. Jde přitom o stejné území, kterého se bude týkat i připravovaný miliardový projekt revitalizace.
Zdeněk RŮŽEK, ředitel, Krajské ředitelství Teplice, Lesy ČR
--------------------
Jak bych vám to řek co nejpřesnějš, i kdybych někomu chtěl sestavit zakázku tak, aby mu vyhovovala, tak to neumím. Díky složitosti, jak se konstruuje ta zakázka, jak se vytváří. To není, to, to nejde. To ani když budete chtít, tak to nejde.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
Před Andrejem Babišem tak vyvstává další situace, kdy bude muset volit mezi zájmy majitele firmy a strážce státní pokladny. Ministerstvo financí totiž bude mít logicky slovo v otázce, kolik peněz bude na revitalizaci uvolněno a o kolik se tak budou moci ministrovy firmy ucházet.
Martin MAŘÍK, redaktor týdeníku Dotyk
--------------------
Andrej Babiš jako ministr financí nepochybně bude u toho, když stát bude uvolňovat peníze pro tuto akci, protože půjde o velké peníze, a i když by to třeba formálně nešlo jen přes ministerstvo financí, tak nepochybně on jako strážce státní kasy musí být u toho, až se tyto peníze budou investovat. A zároveň je pochopitelně jako v mnoha dalších případech v těžkém střetu zájmů, protože zase jeho firmy z, ze skupiny Agrofert budou zpětně tyto peníze od státu za ty zakázky inkasovat.
Petr LEYER, právník, Transparency International
--------------------
Tenhle střet zájmů podle mě je jasný od začátku jeho politické kariéry. Takže s tím museli počítat i jeho voliči. Já, pokud s tím nepočítali, tak, tak prostě přehlédli jednu důležitou vlastnost jeho, jeho politiky nebo jeho strany, kde se vlastně pan Babiš stává sám sobě lobbistou a sám sobě politikem, který rozhoduje o věcech, řekněme, v tom obecnějším smyslu, o jistém nastavení nějakých programů, dotací, o tom, vlastně o politice České republiky, která v mnoha případech hraje ve prospěch jakoby jeho holdingu Agrofert.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
Andrej Babiš se k tomuto svému rýsujícímu se a dosud nikde nezveřejněnému střetu zájmů vyjádřit odmítl.
Karel HANZELKA, mluvčí, Agrofert
--------------------
Co se týká pana Babiše, tak prosím tiskové oddělení, oddělení ministerstva financí.
Michal ŽUROVEC, mluvčí, Ministerstvo financí ČR
--------------------
Ano, Michal Žurovec, prosím?
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
Dobrý den, Moláček, Česká televize. Já jsem se chtěl zeptat, já jsem od vás nic nedostal. Jak to vypadá s naší žádostí o rozhovor s panem ministrem?
Michal ŽUROVEC, mluvčí, Ministerstvo financí ČR
--------------------
Pan ministr se k tomuto tématu nebude vyjadřovat.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
Ani písemně, ani jinak.
Michal ŽUROVEC, mluvčí, Ministerstvo financí ČR
--------------------
Ne, ne. Neočekávejte od nás žádnou odpověď v tuto chvíli prosím.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
Rozhovor odmítlo i ministerstvo životního prostředí. Jak už zaznělo, jeden ze dvou rezortů, které mají přípravu projektu na starosti. Připomeňme, že ho ovládá Babišův stranický podřízený Richard Brabec.
Petra ROUBÍČKOVÁ, mluvčí, Ministerstvo životního prostředí ČR
--------------------
Jak říkám, my nemáme ty informace k dispozici, ty informace, respektive studii, připravuje ministerstvo zemědělství, to znamená, tam asi není, není jako nač odpovídat v tuto chvíli.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
Tam samozřejmě jde o nastavení různých podmínek toho projektu a tak dál. A vzhledem k tomu, že se na tom podílí ministerstvo životního prostředí, které vlastně je v rukou politického hnutí pana Babiše, tak si myslím, že to je legitimní, se o to zajímat.
Petra ROUBÍČKOVÁ, mluvčí, Ministerstvo životního prostředí ČR
--------------------
Jak říkám, ty informace nemáme k dispozici, to znamená, já tam nevidím souvislost, proč by to mělo jako by být postaveno na tom, co říkáte.
Jan MOLÁČEK, redaktor
--------------------
To znamená, odsaď to, co vidím, tak vlastně to, co tady má zůstat, jsou ty, jsou ty smrčky, jsou ty, jsou ty vánoční stromečky. Všechno ostatní musí jít pryč.
Pavel RUS, lesní správce, LS Litvínov
--------------------
Ty vánoční stromečky. Určitě pude pryč ten smrk pichlavý. Budeme pracovat tady s tou klečí, která tady je. Co se týče modřínu, tak jak jsem říkal, pokud bude kvalitativně odpovídat, tak s ním počítáme, že ho tady dopěstujeme, pak samozřejmě nějaká přeměna tam poběží taky.
Komentáře
A co chudák ředitel KI a LS v Litvínově?
Lhát nebo nelhat? Bát se o práci? K tomu ještě stoupající nároky miliardáře Ing. Tomáše Chrenka v oboře Fláje, zpropadené stromky od miliardáře Ing. Andreje Babiše. Ale chlapci z LS a KI, jediné vám doporučuji: Stále platí "koho chleba jíš..."
O co je asi spokojenější pan Konvičný u správy biskupských lesů, že ano? Je to právě ten rozdíl
v pracovní atmosféře a kultuře podnikání.
Mluvčí je za lži placená. Ale lesníci, byť ve slušném postavení? Mají to zapotřebí?