Jakub CÍBIK, ekolog
Bilé Karpaty toto pohoří je v podstatě příhraniční, tvoří hranici asi 70 kilometrů mezi Slovenskem a Českou republikou, no a co je pro ně typické, pro toto území jej to zachovalé tradiční hospodaření, které bohužel v padesátých letech, dá se podat natrvalo, vymizel z naší krajiny vlivem zemědělství intenzivního a kolektivizace, ale tu na Bílých Karpat se ještě zachovalo poměrně dost fragmentů takové to tradiční země. Na tomto území se vyskytuje poměrně velké množství motýlů, různých několik je v podstatě zařazených mezi evropsky významné druhy motýlů a je to teda jednak /nesrozumitelné/ kriticky ohrožený v podstatě, už na hranici vyhynutí. Potom je to několik druhů modráčků, které jsou vázané v podstatě svým životný stadiem na /nesrozumitelné/, no a potom jsou to dva druhý jasoňů, jednak jinak jasoň chochlačkový, který je trošku běžnější, no a potom jasoň červenooký, který je vázaný na skály.
Tomáš E. VONDŘEJC, Správa CHKO Bílé Karpaty
Motýli jsou velmi užitečná skupina z hlediska jejich biondikační vlastností. Je to skupina hmyzu, která velmi rychle reaguje na jakékoliv změny v krajině a velmi rychle reaguje na negativní dopady lidské činnosti. Musíme si uvědomit, že u hmyzu a u bezobratlých není nějaká záloha v podobě semene banky nebo sterilních jedinců, tak jak je tomu u rostlin a jakýkoliv negativní zásah může být tím posledním, který ty druhy z dané lokality nadobro vyžene.
Jan UŘIČÁŘ, lepidopterolog
V současné době se nacházíme v muzeu ve Vsetíně a je to proto, protože spousta motýlů je obtížná, abysme je našli v živé přírodě jednak proto, že se vyskytují nesmírně vzácně a jednak proto, že ty četnosti populací jsou dneska desetinové nebo seti nové proti tomu, co bývalo před 30, 50 lety. Bílé Karpaty jsou centrem výskytu mnoha vzácných druhů motýlů, například některé druhy modrásků třeba modrásek hořcový /nesrozumitelné/ a potom z nich asi nejvzácnější je modrásek černoskvrný, takže to jsou z nejvýznačnějších současné druhy denních motýlů Bílých Karpatech a tyto lze právě v muzeu ve Vsetíně vidět a prezentovat. Můj rod staletím žije v oblasti Bílých Karpat na jihozápadě, moji prarodiče tam měli pozemky, měli tam lesy, měli tam louky, takže oni se tou původní primitivní technikou se starali o to, jak vypadaly ty louky před 50, 100 lety, když člověk si sedl louku a rozhlížel se, tak nevěděl, kam se má přijít podívat. Dneska, když chce nějakého motýla vidět, tak musí urazit pořádnou štreku jo, už to není tak jednoduché a ta četnost těch motýlů těch populací je velice malá.
Celý pořad najdete zde.
