Zuzana KOPULETÁ, moderátorka
--------------------
Nerušený poslech dnešního „Co vy na to?" vám všem, vážení posluchači, teď přeje Zuzana Kopuletá. Hostem ve studiu Českého rozhlasu je dnes profesor Miroslav Trnka. Je z Ústavu výzkumu globální změny a také současně z Mendelovy univerzity v Brně. Pane profesore, vítejte.
Miroslav TRNKA, Ústav výzkumu globální změny a Mendelovy univerzity Brno
--------------------
Dobrý den.
Zuzana KOPULETÁ, moderátorka
--------------------
Prozradím, že je to člověk, který se zabývá zkoumáním sucha na vědecké úrovni. No a vzhledem k letošnímu létu tím pádem je úplně jasné, o čem se budeme bavit. Pane profesore, co byste řekl stavu přírody z pohledu toho, kolik bylo srážek? Zatím se mluvilo o tom, že v roce 2015 bylo nejhorší sucho za několik posledních desítek let. Není to letos ještě horší?
Miroslav TRNKA, Ústav výzkumu globální změny a Mendelovy univerzity Brno
--------------------
Tak já se přiznám, že já ty hitparády sucha úplně nemám rád, protože každé sucho je dost jiné. A je pravda, že letošní rok z pohledu zásoby vody v půdě začínal úplně jinak než rok 2015. My jsme měli po třetí v podstatě zimě, kde nám v půdě chyběla voda. A to sucho bylo netypické i tím, že oblasti, které obvykle tím suchem trpí nejvíc, což je jižní Morava, tak řekněme ne, že byly vlhké, ale měly vody zhruba tolik, kolik je v posledních desítkách let obvyklé. Byly tedy sušší než většina /nesrozumitelné/ republiky. Ale to sucho nejvíce překvapilo v podstatě v letošním roce Čechy, zvlášť Čechy východní, severní a třeba také Hanou. Což z pohledu těch minulých let je prostě netypické.
Zuzana KOPULETÁ, moderátorka
--------------------
No, já se přiznám, že tady před sebou mám mapku, která pochází patrně právě z projektu Intersucho, na němž se také podílíte. A pro mě je třeba překvapivé, že poměrně velmi dobře je na tom Znojemsko. Je na tom lépe než celá Vysočina. Je to náhoda? Nebo se tam dostaly dohromady nějaké příznivé okolnosti, které nám to Znojemsko mění k lepšímu?
Miroslav TRNKA, Ústav výzkumu globální změny a Mendelovy univerzity Brno
--------------------
Tak počasí je vždycky zčásti o náhodě. Nedokážeme ani přesně vysvětlit, proč se některé věci dějí v místech, kde se dějí. Jenom dokážeme zpětně vyhodnotit jejich pravděpodobnost. To, co nás potkalo v tom letošním roce na Znojemsku, není pravda, že tam jaksi byl dostatek vody, řekněme, že vody tam bylo relativně málo a v absolutních číslech. Ale proto my v Intersuchu v podstatě sucho mapujeme dvěma způsoby. Jedním, tím, kterým vidí uživatelé na první pohled, to je díváme se na to, kolik je tam vody v kontextu toho, co by v daném místě mělo být. Díváme se vždycky 50 let zpátky, co je obvyklé pro to dané období. A z toho pohledu na Znojemsku opravdu bylo vody zhruba tolik, kolik tam mělo být. O něco málo méně. Nicméně to je pořád poměrně velké sucho. A na zbytku území, třeba na Vysočině, kde jsme zvyklí na to, že vody máme téměř o 60 % víc než na Znojemsku, tak té vody bylo zhruba tolik, kolik obvykle mívá Znojmo. Takže tam bylo to sucho opravdu citelné a patrné.
Zuzana KOPULETÁ, moderátorka
--------------------
Vy se zabýváte i dopady sucha na zemědělské plodiny. Na to, jak to konkrétně v té přírodě vypadá. Mě samozřejmě zaujalo i to, jak brzo letos uzrálo obilí. To, že už je téměř všude sklizená kukuřice a podobně. Ale co mě ještě víc zasáhlo, tak na Vysočině, když se podíváte na les, je tam strašná spousta suchých jehličnatých stromů. Zejména borovic. Jak se to právě na té Vysočině projevuje? Máte to nějak podchycené z hlediska dopadu na ty rostliny tam?
Miroslav TRNKA, Ústav výzkumu globální změny a Mendelovy univerzity Brno
--------------------
Tak my spolupracujeme jedna se zemědělci a i s lesníky na území celé České republiky. Takže víme, jakým způsobem reagují hlavně zemědělské plodiny, ovoce, vinná réva a zčásti i lesy. Současně sledujeme i vegetaci z družic. Takže my víme v každý týden, jak ta vegetace vypadá oproti tomu, co tam bylo v posledních zhruba 20 letech. A letošní rok byl opravdu výjimečný tím, jak dlouho, řekněme, trvalo vegetaci než na začátku jara se rozběhla, protože jsme měli přece jenom oproti posledním rokům pozdnější jaro, ale potom v průběhu léta velmi prudce se zhoršil stav potom, kdy jsme měli docela zelenou vegetaci v květnu, v červnu. Tak v červenci, díky i těm vysokým teplotám, a tomu, že hlavně nám došla zásoba vody v půdě, tak se stav vegetace rapidně zhoršil. A to jak lesů, tak těch zemědělských plodin.
Zuzana KOPULETÁ, moderátorka
--------------------
Ten letošní výsledek asi není moc dobrý. Sice původně to vypadalo, vy to sám zmiňujete, že ta vegetace byla pěkně zelená v nějakém dubnu, květnu. Pak se to rapidně zhoršovalo. Jaký je ten zemědělský výsledek, ten výnos? Jaký to mělo dopad na to, jak nakonec zemědělci sklidili?
Miroslav TRNKA, Ústav výzkumu globální změny a Mendelovy univerzity Brno
--------------------
Hodně záleží na lokalitě a na komoditě. Třeba řepka dopadla relativně dobře. Podobně velká část obilnin sice měla propad výnosu, ale ne tak dramatický. Třeba na jižní Moravě, jako byl v loňském roce. Přesto ty výnosy jsou obecně horší než je obvyklé. Ale trpí plodiny jako je kukuřice, které se sklízí pozdě. Zvláště cukrovka. Tam ty dopady na zemědělce budou poměrně dramatické podobně je to u chmele, u některé, u některých vlastně druhů zeleniny. Máme signály o tom, už od pěstitelů, že opravdu ty propady jsou enormní a pro některé podniky, řekněme, dost výrazně ohrožují jejich ekonomiku. Zvlášť, pokud jsou to menší podniky, specializované na určitou komoditu, tak tam ty ztráty jsou velké.
Zuzana KOPULETÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme se na to sucho podívat jak vypadalo v průběhu roku. Ona nebyla příliš vlhká ani zima. Zmínil jste pozdní nástup jara. Jestli si dobře vybavuju, ani na jaře příliš nepršelo. Takže připomeňte, jak se to vyvíjelo a které z těch období se vlastně potom na té vegetaci podepsalo nejhůř. Nasčítalo se to nebo na počátku byla už ta zima?
Miroslav TRNKA, Ústav výzkumu globální změny a Mendelovy univerzity Brno
--------------------
Tak sucho je zajímavé tím, že ona má vždycky více tváří. Jedna ta tvář je zemědělská. Tam záleží na tom, kolik máme vody v půdě. A vody v půdě jsme měli po zimě relativně dost, ale na druhou stranu o dost méně než obvykle bychom potřebovali. Abychom přežili dlouhé letní sucho. Takže my už jsme v květnu věděli, že pokud bude normální nebo sušší rok než je obvyklé, takže budeme mít problém. Že té vody je málo. To je z pohledu, to je ten zemědělský pohled. Z pohledu hydrologického, to znamená z pohledu toho, té dlouhodobé zásoby, zejména podzemních vod, tak bylo evidentní, že už loňský rok se na těch zásobách negativně podepsal. A letošní nebo respektive ta loňská zima nedoplnila zásoby vody v té podzemní části. A když si k tomu přičteme to, že jsme měli léto, které bylo extrémně teplé, bylo srážkově podnormální, tak na to už totéž relativně suché krajiny, dlouhodobým suchem vlastně zkoušené, tak přišla další dvou až téměř v některých místech i tříměsíční epizoda sucha. S extrémně vysokými teplotami. A na to samozřejmě příroda reagovala tak, že například stromy začaly předčasně shazovat listy, vegetace urychlila svůj vývoj, aby dokončila vlastně tvorbu semen. A potom ty jednoleté plodiny to zabalily takzvaně. Ty vytrvalé, a to jsou nejen lesní stromy, ale i třeba vinice, tak pokud nebyly zavlažované, tak tam je vidět evidentně výrazná ztráta listové plochy, kterými se zase ty rostliny bránily vysoké teplotě a hlavně nedostatku vláhy.
Zuzana KOPULETÁ, moderátorka
--------------------
Nezmínili jsme ještě jednu věc. Někdy jsem četla údaj, že zhruba jedna třetina toku v České republice je buď vyschlých a nebo extrémně ohrožených vysycháním. Takže i potoky, řeky letos na tom byly téměř tragicky. Nebojím se použít ten výraz.
Miroslav TRNKA, Ústav výzkumu globální změny a Mendelovy univerzity Brno
--------------------
Já si myslím, že ti z nás nebo všichni posluchači, kteří chodí ven do přírody, tak viděli, že potoky a řeky, pokud nad sebou nemají nějakou větší přehradní nádrž, tak byly na neobvykle nízkých stavech. A to, co je zajímavé, je to zajímavé i teď. Pokud zapršelo, tak samozřejmě ty stavy se rychle zvedly. Ale jakmile déšť přestal, tak se okamžitě velmi rychle vrátily zpátky do těch velmi nízkých průtoků. A to je znamení toho, že zásoby podzemní vody jsou skutečně velmi nízké. Že ta podzemní voda nedokáže povrchové toky dotovat jakoby, řekněme, po běžné zimě, v běžném roce. A je to známka toho, že v té krajině stále probíhá sucho, řekněme, hydrologické. Byť třeba teď na pár týdnů od toho zemědělského sucha se nám uleví.
Zuzana KOPULETÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního „Co vy na to?" je profesor Miroslav Trnka. Je z Ústavu výzkumu globální změny a také profesorem na Mendelově univerzitě. Pane profesore, když se mluví o suchu, většině lidí okamžitě naskočí, jak pršelo, nepršelo, spojují si to se srážkami. Nedávno jsem ale zachytila názor odborníků, že nejen to množství srážek, ale i teplota je tím, co nás do těch suchých období žene. Jak se letos vyvíjely ty teploty a jak přispěly k tomu, že když bylo málo srážek, tak nám ta krajina ještě víc vysychala.
Miroslav TRNKA, Ústav výzkumu globální změny a Mendelovy univerzity Brno
--------------------
Já to malinko doplním. Ono kromě teploty k té výparné schopnosti atmosféry přispívá zejména sluneční záření, také vlhkost vzduchu, která s teplotou souvisí. A rychlost větru. Tyhle čtyři faktory vlastně podporují tu výsušnou schopnost atmosféry a její schopnost přijímat vodu z krajiny. Řekněme z půdy. A proti tomu stojí v podstatě srážky. Respektive zásoba vody v půdě. A jestli je, nebo není sucho, to potom záleží na tom, jak se tyhle dva faktory potkají, jak si ta příjmová část, to znamená srážky a řekněme nějaká zásoba vody v půdě se potká s tou výdajovou složkou, to znamená /nesrozumitelné/ po transpiraci, která vlastně výparem jak z povrchu, tak zejména transpirací vody, která prochází rostlinami. A ve chvíli, kdy se zvedá teplota, což byl případ letošního roku, měli jsme velmi vysoké teploty, tak se současně snižuje relativní vlhkost vzduchu a pokud tam není někde v blízkosti velká vodní plocha. A to vede k tomu, že vlastně ta atmosféra rychleji do sebe přijímá vodní páru, třeba i z okolních rostlin. A rostliny na to, aby udržely v podstatě fotosyntézu, tak vydávají více vody než je obvyklé. Současně je potřeba říct, že ta vysoká teplota škodí těm rostlinám i tím že vlastně nutí je, aby část asimilátu spotřebovávaly jenom na údržbu vlastně svého provozu. A to, co my zažíváme v posledních letech a čím bylo typické to letošní sucho, je to, že nám nepršelo až tak dramaticky míň. Rozhodně ten deficit nebyl tak velký, jak v rekordních letech, kdy jsme opravdu měli sucho způsobené jenom nedostatkem srážek.
Zuzana KOPULETÁ, moderátorka
--------------------
Které roky to byly? Byl to ten rok 2015? Nebo míříte ještě dál do historie?
Miroslav TRNKA, Ústav výzkumu globální změny a Mendelovy univerzity Brno
--------------------
Mířím i dál do historie. Třeba v Brně je to typicky, jsou to léta 60. 19. století, kdy jsme tady, tuším, v roce 1865 měli červenec, kdy spadl jeden milimetr srážek. Takže opravdu my jsme mívali sucha, která primárně byla opravdu tažena srážkami. To byl hlavní viník, nedostatek výpadek srážek. Ale my zažíváme období, kdy ta voda nám v krajině chybí. Ani ne tolik, protože nám prší míň, ale proto, že ta krajina, respektive ta atmosféra, do sebe více vody jaksi spotřebovává. A to je bohužel důsledek lidské činnosti, to je důsledek emisí skleníkových plynů. Ten důsledek často diskutované, dlouho diskutované změny klimatu, která nás bohužel přesvědčuje o tom, že oni občas vědci mívají pravdu.
Zuzana KOPULETÁ, moderátorka
--------------------
Teď máme před sebou září. Předpověď je, že bude nadprůměrně teplé a srážky budou stěží na průměru. Čili deficit se bude prohlubovat.
Miroslav TRNKA, Ústav výzkumu globální změny a Mendelovy univerzity Brno
--------------------
Ano, ten, řekněme, po té studené frontě, která přišla v uplynulém týdnu, kdy jsme přece jenom nějakou vodu získali, zejména tedy musím říct, že na východě území, tak se ta situace trochu stabilizuje. Nicméně není zdaleka doplněná voda v těch hlubších vrstvách. A září obvykle není příliš srážkově bohaté. Takže pokud nás čekají normální srážky a nadprůměrné teploty, tak se znovu začneme vracet pomalu do té situace, kdy máme sušší krajinu než je obvyklé. To znamená na mapě Intersucha budou zase červené barvy. A bude se nám prohlubovat vodní deficit.
Zuzana KOPULETÁ, moderátorka
--------------------
Já vím, že ta otázka vám bude připadat velmi naivní, ale já ji stejně položím: Jak dlouho by muselo pršet, abychom se vrátili do normálu?
Miroslav TRNKA, Ústav výzkumu globální změny a Mendelovy univerzity Brno
--------------------
Záleží na tom, jak by pršelo a jako intenzitou. Kdyby, nám v zásadě chybí v půdě oproti tomu, co by tam obvykle mělo být, mezi 40; 60 milimetry vláhy, to na první pohled nevypadá jako mnoho. Na druhou stranu je to 40 až 60 litrů na metr čtvereční. A to bychom jenom doplnili tu vodu, která by tam měla být v tuto dobu. A bavíme se o počátku září, kdy je půda v podstatě nejsušší za celý rok. Takže i kdybychom chtěli jenom relativně ukončit to sucho, abychom byli na těch číslech, kde bychom potřebovali být, tam bychom potřebovali 40 až 60 milimetrů vody. To v podstatě znamená deset hodin intenzivního deště. To znamená 50 milimetrů tak, aby ta voda měla čas se vsáknout do těch hlubších vrstev. Bohužel ono neprší podle těch našich přání.
Zuzana KOPULETÁ, moderátorka
--------------------
Ono vůbec v přírodě se neděje nic podle našich přání. Ale jsou drobné věci, které můžeme ovlivnit a mohou se pozitivně projevit. Hodně se mluví o opatřeních proti suchu. A to slovo mluví, já bych zdůraznila, mám pocit, že se více mluví než dělá. Teď už na závěr jen velmi stručně. Co by bylo potřeba, aby to opravdu pomohlo? Ten déšť si neobjednáme, některé věci ovlivnit můžeme.
Miroslav TRNKA, Ústav výzkumu globální změny a Mendelovy univerzity Brno
--------------------
Já myslím, že první věc, kterou musíme říct, je to, že my se s tím suchem, aspoň to, že krajina bude sušší než je obvyklé, budeme zčásti muset smířit. My se prostě nevrátíme klimaticky zpátky o 30; 40 let. A bohužel emise nadále rostou, takže ty projevy, tak, jak jsme je viděli letos, budou pravděpodobnější. Co můžeme udělat, je to, že v té krajině budeme s vodou hospodařit lépe, že budeme využívat i vodu na závlahy. A to jak místní, lokální, třeba na zahrady, na městskou zeleň, tak abychom si udělali ty suché epizody příjemnější aspoň tím, že tam, kde žijeme, tam, kde se pohybujeme, tak bude zeleň, která bude zachytávat prach, která bude část tepla odvádět v podobě vodní páry. No a pokud se nám podaří zadržet vodu v krajině, o čemž opravdu hodně spíš mluvíme než abychom to konkrétně dělali, tak tam ten efekt bude podobný. To znamená čím je tam víc vody v půdě, o to déle trvá té krajině než se ohřeje než nám začne být v té krajině nepříjemně. Já ale tady musím říct, že bohužel tahle schopnost je vždycky vázaná na to, kolik je tam absolutně vody. A tím, že se nám mění klima, tak i když v té krajině uděláme opatření, která potřebujeme a musíme udělat, tak stěží udržíme ten stav, který tam máme teď.
Zuzana KOPULETÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Miroslav Trnka z Ústavu globální změny a z Mendelovy univerzity v Brně. Pane profesore, já vám mnohokrát děkuji, že jste přišel do dnešního „Co vy na to?" a bohužel tedy sucho zřejmě bude tématem ještě na mnoho diskusí. Takže já se s vámi budu těšit na slyšenou.
Miroslav TRNKA, Ústav výzkumu globální změny a Mendelovy univerzity Brno
--------------------
Já se s vámi také těším na slyšenou a doufám, že to sucho nám dá nějakou dobu pokoj.
Zuzana KOPULETÁ, moderátorka
--------------------
Vám, vážení posluchači, děkuji za pozornost. Příjemný zbytek dne přeje Zuzana Kopuletá.
