S kůrovcovou kalamitou vyvstává další problém. Po řešení toho, jak likvidaci škůdců v lesích řešit, přichází otázka, co se nakonec s vytěženým dřevem udělá. Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek se už nyní obává, že pro téměř milion napadených stromů se na trhu nenajde odběratel. Lidové noviny jako důvod uvádí přesycení trhu českého i zahraničního.
Jen ve střední Evropě se podle listopadových čísel k přednostnímu prodeji nabízí na pětadvacet milionů kubíků kalamitního dřeva (1 strom = jeden kubík dřeva). Ministerstvo zemědělství už před časem s pověřeným ředitelem Lesů ČR Tomášem Pospíšilem oslovilo Acosiaci lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP) a požádalo o navýšení skladovacích kapacit pro napadené dřevo. Představitelé asociace prý navýšení přislíbili a za určitých podmínek dřevo nad rámec běžné zásoby naskladní, uvedlo pro Lidové noviny ministerstvo. Ministr Milek již sdělil že se budou vytvářet mokré a suché sklady. „Převážně suché, protože v dnešní době, kdy neprší a je spíše sucho, těžko můžeme odebírat větší množství vody na kropení klád, aby se neznehodnotily," upřesnil. Podle vládního materiálu, které mají LN k dispozci, je problémem hlavně to, že skladovací kapacity jsou už nyní téměř naplněny. Asociace odhaduje, že ve třetím čtvrtetí už budou zaplněny zcela. Stát v současné době disponuje dvěma stovkami skladovacích míst v okolí nádraží, která dokážou pojmout půl milionu kubíků, zbytek by se pak měl uskladnit na dalších skládkách. Pokud se ošetří, může podle ministerstva zůstat dřevo i v lese. Na ceně dřeva se promítá nejen zahlcení trhu, ale i škůdce. Kůrovcové dřevo se prodává za méně peněz, na konci roku to bylo až o čtvrtinu. Pokud se ze dřeva zpracovávají trámy, či prkna, musí výrobce vrchní část napadenou kůrovcem odstranit. Petr Zahradník z útvaru lesní služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v souvislosti s odbytem poukazuje na jistý trend. A sice, že zatímco celkový objem těžby v Česku je posledních deset let stejný, změnil se podíl úmyslné težby, při které se těží zdravé dřevo a těžby nahodilé, do které spadá právě kalamitní dříví včetně kůrovcového. Záměrná těžba prý v minulosti dosahovala až sedmdesáti procent a zbytek tvořila těžba nahodilá, nyní ale nahodilá převažuje. Jen loni se vytěžilo téměř pět a půl milionu kubíků dřeva napadeného kůrovcem a celková težba tak činila sedmnáct milionů. Více než šedesát procent byla nahodilá težba. Stromy padaly kvůli větru, suchu, ale nejvíce se na nahodilé težbě podílel samozřejmě kůrovec. Lesnické odvětví se navíc v této problematice potýká i s nedostatkem zaměstnanců. Chybí až šest tisíc pracovníků. Pro přepravu kalamitního dřeva zase chybí 1500 vagonů na železnici, píše se podle LN ve vládním materiálu. Změnit by se mělo i to, jak se kůrovcové dřevo převáží, jelikož jde o neodkorněné dřevo, doprava není plynulá, kůrovec vylétává a šíří se dále do lesů. Lesy ČR uvedly, že plánovaná opatření by ale měla pomoci. „Bude ale také záležet na vývoji počasí," sdělila mluvčí Eva Jouklová.
