logo Silvarium tisk

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A stále máte vyladěn Český rozhlas Plus. V Polsku znovu ožily spory kolem Bělověžského pralesa. Tentokrát nejde o kácení porostů kvůli kůrovci, ale o vysazování nových smrků. Polské státní lesy chtějí zalesnit holá místa, která těžbou dřeva v době kůrovcové kalamity vznikla. A jejich postup kritizují přírodovědci z polské Akademie věd. Vládě napsali, že sázení stromů poškozený prales ještě více ničí. Reportáž o tom natočil náš zpravodaj v Polsku, Viktor Daněk.

Viktor DANĚK, redaktor
--------------------
Kůrovec se v Bělověžském pralese dal na ústup. Těžkou techniku lesníci před půl rokem stáhli. Na mnoha místech sice stále leží hromady nařezaného a neodklizeného dříví, do umělého zalesňování se ale už pustili dobrovolníci, jako Marcelina Pochalska.

Marcelina POCHALSKA, dobrovolnice
--------------------
Chceme, aby les znovu vyrostl, ne aby tady zůstala pustá planina s mrtvými stromy okolo.

Viktor DANĚK, redaktor
--------------------
Řekla Marcelina katolické televizi Trwam. Dobrovolníky přišel s lopatou v ruce podpořit i jeden ze strůjců kácení pralesa, dnes už odvolaný ministr životního prostředí, Jan Szyszko.

Jan SZYSZKO, odvolaný ministr životního prostředí
--------------------
Existuje plán ochranných opatření a podle něj je nutné holiny zalesnit. Není pochyb, že je taková práce pro prales přínosem. Dobrovolníkům děkuji. Opravdu vědí, o co v pralese jde a jak ho chránit.

Viktor DANĚK, redaktor
--------------------
Zcela opačný názor mají přírodovědci z polské Akademie věd. Zatravněné paseky jsou podle nich přirozeným zdrojem potravy například pro zubry a postupně by se navíc zalesnily samy, stojí v dopise, který akademici adresovali Szyszkově nástupci, ministru Henryku Kowalczykovi. Umělé sázení podle nich naopak hodnotu lesa snižuje.

Wieslaw WALANKIEWICZ, ekolog
--------------------
Vědci protestují proti sázení borovic a smrků do řádku. Lepší je počkat, až se sami vysemení břízy, topoly, osiky a duby. Přirozený proces obnovy vede k bohatšímu věkovému a druhovému složení.

Viktor DANĚK, redaktor
--------------------
Říká ekolog Wiesław Walankiewicz z univerzity v Siedlcích. Přirozený les podle něj daleko lépe odolává kůrovcovým kalamitám. Ostatně bezzásahové zóny lýkožrout zasáhl méně než ty části pralesa, ve kterých lesníci káceli. Smrku se prý kvůli klimatickým změnám navíc přestává v polských nížinách dařit.

Wieslaw WALANKIEWICZ, ekolog
--------------------
Budoucnost pralesa závisí na turistice. Jestli je potřeba do něčeho investovat, pak je to do reklamy, aby se například o pozorování ptáků v pralese zajímalo více lidí ze zahraničí.

Viktor DANĚK, redaktor
--------------------
Tvrdí Wiesław Walankiewicz. Umělá výsadba smrků v Bělověžském pralese podle přírodovědců také může vést k novému sporu s Evropskou komisí kvůli možnému porušení evropských přepisů na ochranu přírody. Na kritiku akademiků ministerstvo životního prostředí zatím nereagovalo. Z Polska Viktor Daněk, Český rozhlas.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A navážeme s Jaromírem Bláhou, odborníkem programu Krajina ekologického Hnutí DUHA. Dobrý den.

Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
--------------------
Dobrý den, hezké odpoledne.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Bělověžském pralese to znáte, byl jste tam. Jak poškozený ten les je?

Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
--------------------
V těch místech, kde proběhla ta arbestorová těžba, tak poměrně značně. Liší se to místo od místa. Někde jsou velké vykácené plochy, poměrně rozsáhlé holiny, někde ten prales je v podstatě do značné míry proředěný a vznikly tam takové mezery a není v podstatě zdevastovaný až tak jako na jiných místech. A pak tam zůstalo jádro v Národním parku Bělověža, které nebylo tou těžbou dotčené.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
No a teď, když polští vědci říkají nesázet, nechat pracovat přírodu, nebylo by lepší nechat ty stromy vysemenit, aby byl les bohatší a odolnější?

Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
--------------------
Tak to právě, to právě zaznělo z úst pana profesora z polské univerzity, že tohle právě je cesta, je řešení, nechat ten prales znovu obnovit svými vlastními schopnostmi. Já jsem se hrozně bavil, když jsem slyšel to vyjádření vlastně těch polských politiků, pana bývalého ministra životního prostředí, když říkal, že je potřeba prales znovu zasázet. No asi to pak už není prales. V momentě, kdy ten prales vytěžíte a zalesníte uměle, tak to už pak není prales, to už je potom kulturní les a veškerá ta hodnota pralesní je pryč.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zase ta druhá strana názorová říká, že vlastně by tam neměly zůstat holiny. Čili chápete to jako trošku psychologický moment, že lidé prostě nechtějí vidět na místě, kde býval les, holá místa?

Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
--------------------
Ano, zcela... Ano, u části lidí je to psychologická věc. Vidíme to i u nás, kdy je snaha v podstatě ty holiny co nejrychleji uměle zalesnit. Nicméně tahle metoda umělého zalesňování patří do hospodářského lesa. Ta příroda ten les obnoví sama a poměrně rychle. Mě to připomnělo tu situaci, která byla na Šumavě před zhruba 5, 6, 7 lety, kdy po těch velkých těžbách, v oblastech, kde byla v podstatě vznikající divočina, tam potom politikové jezdili sázet a demonstrovali, jak sázejí nový les, který nechali před tím zničit tou těžbou. Tak to bylo takové spíš, je to takové spíš populistické gesto ze strany politiků a ze strany místních lidí ano, oni mají potřebu vidět znovu rychle ten les růst. Ale třeba říct, že ty schopnosti přírody obnovné jsou velice silné. A v tom Bělověžském pralese ještě mnohem více, protože ten prales je tam skutečně velmi bohatý a tam lze očekávat ve velmi rychlé době, že se obnoví sám i na těch větších holinách.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ta kauza má ještě právní rozměr. Je možné, že ta umělá výsadba smrků a tuším i borovic v Bělověžském pralese může vyvolat opět spor s Evropskou komisí?

Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
--------------------
Pakliže by to narušilo ta společenstva rostlin a živočichů, která jsou vyjmenovaná jako předmět ochrany toho pralesa, tak ano.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud bychom třeba se snažili chápat, že ta věc má i svou emoční stránku, že vyvolává nějaké veřejné reakce, je nějak v téhle situaci reálné, že by se ty obě názorové skupiny, čili lesníci a vědci a vlastně i veřejnost navzájem domluvili?

Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
--------------------
Je to komplikované. V podstatě ten Bělověžský prales je poslední dochovalý nížinný prales v Evropě, už nikde jinde není a jaksi řešit, kde se bude chránit a kde se bude chránit, když už jiný takový v Evropě není, ono to moc nejde. Ale já si myslím, že přesto lze hledat k diskuzi nějaké řešení, které nemusí být vůbec, tak zvaný kompromis, to znamená, že někdo ustoupí o něco a druhý ustoupí o něco, ono lze hledat tak zvané win-win řešení, které jsou vlastně pro všechny ty strany nakonec můžou být dobré. A já jsem byl před 14 dny s exkurzí polských starostů, polských zástupců turistického ruchu z oblasti Bělověže a ochránců přírody na exkurzi na Šumavě, kde oni si procházeli /různě/ Šumavský národní park, Bavorský národní park a slyšeli, jak to proběhlo tady u nás. A myslím, že to může být i dost podnětné a bylo vidět, zdálo se mi, že se tam jakoby v té diskuzi i ty cesty sbližují, protože najednou oni viděli, že ta těžba vlastně nemusí, dřeva a to lesní hospodaření, nemusí přinášet ani tomu regionu tolik peněz, jako by přinesl turistický ruch, pakliže by byl náležitě využíván. A lidé za divokou přírodou jezdí a kor do Bělověžského pralesa, což je skutečně unikátní místo.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Děkuji vám. Na shledanou.

Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
--------------------
Taky děkuji, hezký den, na shledanou.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě