Iva KUBANKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spor o kácení kůrovcem napadených stromů v národní přírodní rezervaci Rejvíz. Povolení ke kácení a použití chemického ošetření v nejcennějších lokalitách Jeseníků povolila Správa chráněné krajinné oblasti. Naopak proti jsou některé ekologické organizace. Na území rezervace napadl kůrovec v letošním roce skoro 2000 stromů, v minulém roce jich bylo pětkrát méně.
Martin LAŠTŮVKA, redaktor
--------------------
I přes nezvykle vysoké teploty se už nešíří. Dvě až tři generace kůrovce letos i tak způsobily v lesích nevídané škody. Brouk se nevyhnul ani nejcennějším částem jesenické přírody. Během letošního roku napadl kůrovec v národní přírodní rezervaci Rejvíz zhruba 2000 stromů, přitom v minulém roce jich bylo asi 400. Kvůli tomu povolila Správa CHKO Jeseníky kácení. Zatím šlo k zemi 170 stromů, dřevorubci je pak natřeli chemikálií.
Michal Servus, ředitel, Správa CHKO Jeseníky
--------------------
Funguje po dobu 6, 8 týdnů a pak se ten strom stává v podstatě takovým bych řekl biotopem pro řadu druhů hmyzu, které, pro které je atraktivní a řadu druhů hub.
Martin LAŠTŮVKA, redaktor
--------------------
Obdobně mají sloužit i vysoké pařezy po skácených stromech. Proti takovému zásadu na území národní přírodní rezervace jsou ale některé ekologické organizace.
Ondřej Bačík, předseda, Společnost přátel Jeseníků
--------------------
V takovéto lokalitě by se měl respektovat zákon, který zakazuje vlastně použití takovýchto zásahů a měl by se dát prostor v prvé řadě přírodě.
Martin LAŠTŮVKA, redaktor
--------------------
Tyto stromy se řezat nebudou. Ve výšce z nich ale museli stromolezci oloupat kůru, naopak tady se kácelo. Důvodem je podle CHKO bezpečnost turistů.
Michal Servus, ředitel, Správa CHKO Jeseníky
--------------------
Pokud chceme zabránit tomu, abysme cestu museli uzavřít a chceme jí nechat pro návštěvníky otevřenou, no tak ty suché stromy je potřeba, je potřeba nějakým způsobem pokácet.
Ondřej Bačík, předseda, Společnost přátel Jeseníků
--------------------
Na velké části lokalit, kde se kácí, tak je to mimo turistické stezky a dokonce se zasahuje v místech, kde v bezprostřední blízkosti se nacházejí vodní zdroje, jsou tam tůně.
Martin LAŠTŮVKA, redaktor
--------------------
Někde by se ale muselo kácet na velkých plochách a návštěvníci se tak omezením zřejmě nevyhnou.
Jindřich Chlapek, zástupce vedoucího, Správa CHKO Jeseníky
--------------------
V některých místech skutečně těch kůrovcových stromů je tolik, že to riziko prostě poroste s časem a například na modré turistické stezce, která vychází z rezervace od velkého mechového jezírka směrem na Jeseník, tam uvažujeme o nějakém omezení nebo přeložení turistické trasy.
Martin LAŠTŮVKA, redaktor
--------------------
Odpůrci kácení se už obrátili na ministerstvo životního prostředí, zítra se obě strany sporu sejdou přímo na Rejvízu, mají řešit budoucnost jesenické přírody. Jak se bude postupovat tam, bude důležité i kvůli dalším přírodním rezervacím, které kůrovec zasáhne možná už za několik měsíců. Martin Laštůvka, Česká televize, Jeseníky.
Iva KUBANKOVÁ, moderátorka
--------------------
A více k tématu, Marek Turčáni z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, dobrý večer přeju.
Marek Turčani, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze
--------------------
Dobrý večer.
Iva KUBANKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, na čem by se zítra měli obě strany domluvit, co byste navrhoval Vy pro záchranu chráněné přírodní rezervace jako je Rejvíz v souvislosti s kůrovcem, jste pro kácení a ošetření chemií nebo ne?
Marek Turčani, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze
--------------------
Já bych v každém případě doporučoval oběma stranám, aby používali zdravý rozum. Protože někdy jsou ty diskuze velice emotivní a pak se tam ztrácí racionalita v jednání. Jsme v situaci, když je kůrovcová kalamita ve velikém rozsahu a nemůžeme předpokládat, že přírodní rezervace zůstanou ušetřeny. Takže já odhaduji, že nejenom tady ale i v celé České republice bude docházet k situacím, že i v národních přírodních rezervacích budou umírat velké počty stromů a to hlavně smrků, v některých případech možná i blatky. Co bych doporučoval, asi to, aby se všichni rozumní domluvili, že bude se zasahovat v okolí těch přírodních rezervací, protože tak se může snížit četnost kůrovce a ten pak do tý rezervace se nemusí dostávat v takových obrovských počtech. Když se, když mluvíme o rezervaci Rejvíz, tak tam je předmětem ochrany hlavně, jsou předmětem ochrany hlavně ty společenstva, která tam jsou a to jsou společenstva rašelinná. Čili není tam předmětem ochrany smrk a když tam nějaký ty smrky uhynou, tak nebude to chvíli vypadat úplně hezky ale nedělal bych z toho zase takovou velkou tragédii.
Iva KUBANKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili jste pro kácení, rozumím tomu dobře? A jak to funguje v zahraničí?
Marek Turčani, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze
--------------------
Jsem pro kácení v okolí těch národních přírodních rezervací, protože tím se může snížit ten tlak na porosty samotných rezervací. V zahraničí taky neexistuje k tomu celkem jednotný přístup, například teď je velká kalamita v národním parku Bělověža v Polsku, předtím se tam kácelo, teď se všechno zastavilo, stojí tam 2 miliony kubíků mrtvých stromů, které zabil kůrovec a polská, Polsko chce pokračovat v kácení, Evropská unie jim to zakázala a teď se čeká na to, jaký rozsudek vyplyne ze soudu, který právě k této věci probíhá. Takže nejsou jednoznačná stanoviska, jak vlastně postupovat.
Iva KUBANKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte prosím, kolik takových chráněných přírodních rezervací, cenných míst jako Rejvíz je, kde hrozí zničení kůrovcem?
Marek Turčani, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze
--------------------
No v současnosti je ta situace nejhorší na Moravě a na jižní v jižní části Vysočiny, ale předpokládám, že v průběhu dvou možná čtyř let, tak se kalamita postupně přesune i na západ republiky a možná i na severozápad, kde zatím ta situace není nebezpečná, není hrozivá a těch ohrožených rezervací může být, můžou být desítky. Proto bychom měli už teď vlastně myslet na to, že jaký postup se použije teď, tak ten se pak nějakým způsobem bude používat i někde jinde a měly by se rozhodně otestovat ty přístupy tak, abychom i v budoucnu se mohli poučit z té situace v současnosti.
Iva KUBANKOVÁ, moderátorka
--------------------
No a jaký postup by tedy měl dělat stát, co dělá v tuto chvíli a nebo jenom vyčkává, jak dopadne soud v případě Polska s Evropskou unií
Marek Turčani, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze
--------------------
To určitě ne, naštěstí ne, bohužel, bohužel ty podmínky v současnosti nejsou příznivé, protože jednak jsme pro kůrovce napěstovali obrovské množství smrků a to je jeden velký problém a ten druhý velký problém je, že poslední dva nebo tři roky jsou klimatické podmínky takové, že ty stromy jsou oslabeny do té míry, že v podstatě několik desítek kůrovců je udolá. Čili v současnosti my pracujeme velice intenzivně ve spolupráci s ministerstvem zemědělství na určité strategii, jak některé oblasti vlastně ponechat tomu vývoji, ale tam, ještě ta situace není tak hrozivá, tak vlastně udělat všechno pro to, aby kalamita se nepřesouvala do dalších oblastí a to si myslím, že to je to nejzásadnější. My teď máme do konce března maximálně do konce dubna čas, abychom vlastně to všechno připravili a maximálně zefektivnili způsob boje s kůrovcem, tak aby vlastně na jaře jsme byli připravení, protože když teď nebudeme nic dělat, tak ten další rok bude tragický.
Iva KUBANKOVÁ, moderátorka
--------------------
Marek Turčáni, děkuji za Váš komentář, na slyšenou.
Marek Turčani, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze
--------------------
Na slyšenou a hezký večer.
Iva KUBANKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vám také.
