Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Odpůrci státních dotací pro obnovitelné zdroje energie dostali do rukou poměrně mocnou zbraň. Novou studiu prestižního britského singktanku čet hem house, která tvrdí, že spalováním dřevěné biomasy se do ovzduší dostává víc zplodin než použítím uhlí nebo jiných fosilních paliv. Její autoři to dokládají údajně, údaje z elektrárny Draks v severním Jorkširu, která bývala největší uhelnou elektrárnou Británie, ale dnes je naopak největším evropským spotřebitelem dřevěných pelet. Při jejich spalování se prý do ovzduší uvolnilo o 13 % více oxidu uhličitého, než když se k výrobě stejného množství elektřiny použilo uhlí. Mým hostem je zástupce ředitele centra pro otázky životní prostředí univerzity Karlovy profesor Bedřich Moldan, dobrý den.
Bedřich MOLDAN, profesor Karlovy univerzity
--------------------
Dobrý den.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Pane profesore, vy hodnotíte výsledky té studie. Působí na vás důvěryhodně a dají se zobecňovat?
Bedřich MOLDAN, profesor Karlovy univerzity
--------------------
Rozhodně se zobecňovat nedají. Nedovedu si představit, že by to bylo nějak spočítáno špatně nebo nedůvěryhodně, ale záleží skutečně na metodě toho výpočtu. Každopádně musíme obecně konstatovat, že pokud se spaluje biomasa, mělo by to v zásadě být podle takových těch obecných, obecných pohledů uhlíkově neutrální. Protože biomasa vlastně, nejdříve ten CO2 z ovzduší odčerpá a tím spálením se zase do ovzduší dostane, přičemž je to zcela přirozený proces stejně tak jako když třeba máme strom, který vyroste a časem odumře a ztrouchniví a postupně se zase zoxiduje vlastně na, na ten CO2. Čili v principu, v principu to takhle jednoduše fungovat musí, tak fyzika, chemie, jsou jenom jedny, ale záleží na tom, jak se to úplně přesně všechno udělá. Já jsem například četl, že co se týče toho draxu, tak, že oni používají palivo, které se třeba vozí z Ameriky. Takže už do toho musíte započítat, započítat nějaké emise, které vznikají cestou z té Ameriky. Samozřejmě, že se ty pelety musí nějakým způsobem vyrobit. Jestliže se vyrobí za pomocí energie, která je třeba z uhlí nebo z ropy, tak zase nám to Co2 tady roste, čili záleží na tom, co všechno se do toho započítá a rozhodně souhlasím s tím, že není dost dobře možné, vystačit s tím obecným konstatováním, který, které jsem citoval na začátku. To znamená, že biomasa, je spalování biomasy je uhlíkově neutrální. Skutečně záleží na tom, jak se to všechno zaranžuje.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Když to vezmeme tehdy z hledisek dejme tomu velkých elektráren. Je vhodné pro ně používat ty pelety jako paliva?
Bedřich MOLDAN, profesor Karlovy univerzity
--------------------
Já jsem přesvědčen, že nikoliv. Ono totiž spalování biomasy je po mém soudu jenom takový doplňkový zdroj energie, který nemůže mít nějakou dlouhodobou budoucnost. A rozhodně není řešení energetického problému lidstva, tím jsou jiné typy obnovitelných zdrojů, jako je sluneční energie, energie větrná, eventuálně vodní, geotermální, to jsou ty zdroje, které skutečně se také vidíme, že se velmi rychle rozvíjejí. Jejich cena klesá a biomasa je v zásadě jenom zdrojem doplňkovým.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Dobře, ale teď jde mi o to ještě, promiňte, že vás přerušuji. Jestli tady v tom je rozdíl třeba, když se tedy spalují pelety nebo dřevní štěpka v nějaké velké elektrárně a nebo jestli je člověk využívá doma v nějakém kotli na který dostal dejme tomu dotaci. Jestli tím také do jisté míry, když se to třeba doveze z Ameriky, jak jste říkal, když je tam ta větší uhlíková stopa, jestli to není vlastně pro to životní prostředí zatěžující, když ne jaksi víc než to uhlí, tak stejně jako uhlí?
Bedřich MOLDAN, profesor Karlovy univerzity
--------------------
Tak samozřejmě, že pro každý ten zdroj, kdybychom chtěli být důslední a přesní, tak by bylo potřeba udělat takové výpočty, jako udělaly zřejmě kolegové, i když jsem znovu zdůrazňuju tu studii neviděl, jenom o ní slyším. Jako udělali kolegové ve Velké Británii a pro každý ten, pro každý ten zdroj bylo by potřeba to spočítat. Ale já jsem přesvědčen, že to v zásadě je zbytečné. Já jsem přesvědčen, že pro menší zdroje, pro rodinné, rodinné domy a podobně je to zdroj v zásadě velmi, velmi výhodný, ale my musíme totiž
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A je lepší, promiňte, je lepší třeba suché dřevo než ty peletky?
Bedřich MOLDAN, profesor Karlovy univerzity
--------------------
No to je totiž právě to, že my někdy mícháme 2 věci dohromady, to znamená produkci skleníkových plynů. Tahle ta studie se týkala opravdu těch skleníkových plynů, to znamená CO2, jenomže spalování a zejména tedy v domácích topeništích, ale pochopitelně i v elektrárnách a všude jinde má další aspekt a to jsou emise škodlivých látek, které způsobují poškození zdraví na příklad, což jsou třeba emise malých, malých prachových částic a tady jsou obrovské rozdíly. Tady po tom je velmi důležité, aby ta aby topidla, která se používají například v domácnostech, byla velmi dobře, dobře zkonstruována, aby se topilo správně. A tady po tom opravdu jsou veliké rozdíly mezi třeba jak jste zmínil peletami, suchým dřevem a tak dále. Rozhodně v tomhle smyslu nejlepší jsou právě ty pelety, po tom suché dříví, mokré dříví a úplně nejhorší je uhlí.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Děkuji, děkuji, děkuji vám mnohokrát. Omlouvám se, víc času nám nezbývá. Zástupce ředitele centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy profesor Bedřich Moldan. Díky a na shledanou.
Bedřich MOLDAN, profesor Karlovy univerzity
--------------------
Na shledanou.
