Zákon, který má navrátit konfiskovaný majetek zpět do rukou církevních institucí prošel Poslaneckou sněmovnou do závěrečného čtení.
Poslanci ve středu o návrhu zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi diskutovali téměř pět hodin a nevyhnuli se ani osobním střetům. Samotní poslanci očekávali před zahájením bodu rozsáhlou debatu, což se nakonec potvrdilo. O návrhu se začalo jednat v 11 hodin a 40 minut, do třetího čtení norma prošla v 17 hodin 35 minut. Mezi jednotlivými bloky jednání si poslanci oddechli při hodinu a půl dlouhé pauze na oběd.
Poslanci ve středu navázali na své rozepře z prvního čtení, nicméně s rostoucími emocemi přibyly i osobnější diskusní příspěvky.
"Lžete, pane předsedo poslaneckého klubu. Podlehl jste demagogii zlodějů, jste lhář a demagog," pustil se do šéfa poslanců ČSSD Jeronýma Tejce ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Důvodem bylo Tejcovo prohlášení, že se koalice snaží pod "rouškou noci" připravit stát o majetek.
"Chápu, že je to souboj o vydání majetku českého státu. Od roku 1948 zde bylo mnoho majetkových přesunů. Zažili jsme znárodnění, kuponovou privatizaci a nyní se chystá třetí krok, kdy vládní většina hýbe s majetkovou podstatou státu. Já si nepřeji, aby se o tom jednalo pod rouškou noci," řekl konkrétně ve sněmovně Tejc.
Kalousek mu opáčil, že pod rouškou noci komunisté majetek naopak zabavovali.
Důvodem vypjaté hádky v dolní parlamentní komoře bylo zdánlivě rutinní procedurální hlasování o tom, zda bude dolní komora jednat i po 19. a 21. hodině i po půlnoci.
Odpoledne ve foyer před jednacím sálem na několik desítek minut vypadla elektřina a opoziční poslanci si proto stěžovali na špatné podmínky práce. Sociální demokraté chtěli jednání o navrácení majetku církvím přerušit do čtvrteční 11. hodiny, což se jim nepodařilo.
Norma tak po téměř pětihodinovém jednání prošla do třetího, závěrečného čtení.
Poslanci k normě ve středu načítali pozměňovací návrhy, kterých bylo hned několik.
Podporu koalice má návrh poslankyně ODS Ivany Weberové, podle kterého budou muset církve a náboženské společnosti jednoznačně prokázat, že původně skutečně vlastnily majetek, který se jim má navrátit v rámci vládního návrhu. Návrh již schválil ústavně-právní výbor sněmovny a souhlasí s ním i ministerstvo kultury.
Své změny k návrhu načetl i poslanec Jeroným Tejc. Ten chce například ze zákona zcela vypustit finanční náhradu, zakotvit restituční tečku na 25. února 1948, vložit do preambule jako jeden z cílů odluku státu od církví či zrušit osvobození od daně z příjmu z prvního prodeje majetku. Církevní subjekty by také podle Tejce musely prokazovat nejen to, že majetek původně vlastnily, ale i to, že ho užívaly.
Tejc zároveň načetl pozměňovací návrh svého stranického kolegy Michala Haška, který doplňuje do výčtu majetku, který nelze církvím vydat, i majetek, jenž je k 1. lednu 2013 ve vlastnictví obcí či krajů.
Poslanec KSČM Vladimír Koníček pak navrhl název vládního zákona změnit na "návrh zákona o daru církvím a náboženským společnostem".
Stejně se do návrhu trefoval již v prvním čtení i šéf ČSSD Bohuslav Sobotka: "Podle našeho názoru by se to mělo jmenovat Zákon o darování 135 miliard církvím."
Možnosti, jak vrátit církvím zkonfiskovaný majetek, řešily už minulé vlády. Současná podoba majetkového vyrovnání vychází z návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi z roku 2008, ale zásadně se liší v několika oblastech.
Vláda se s církvemi dohodla, že zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.
"Vzhledem k nutnosti stabilizovat finanční hospodaření České republiky bylo dohodnuto, že se rozšíří objem naturálně vraceného majetku a následně sníží finanční náhrady," odůvodňují v návrhu zákona změnu poměru zástupci ministerstva kultury.
Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. "Proto hlavní částí majetku, jenž bude církvím a náboženským společnostem vrácen, tvoří zemědělské nemovitosti - pole, lesy, rybníky a související stavby, se kterými církve a náboženské společnosti dříve samy hospodařily," upřesňuje předkládací zpráva. S tímto majetkem nyní hospodaří Lesy České republiky a spravuje ho Pozemkový fond České republiky.
Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se bude každoročně snižovat o pět procent.
V původním návrhu byla doba splácení stanovena na 60 let. "Nyní se navrhuje zkrátit dobu vyplácení na třicet let tak, aby k finanční odluce došlo co možná nejdříve, avšak zároveň s ohledem na minimalizaci zatížení státního rozpočtu," upřesňují autoři v předloze.
