logo Silvarium tisk

Ruprechtov – Až na pokraj svých sil, až do konce. Tohoto hesla se drží každý z účastníků letošního ročníku Ruprechtovské pilky. Je sobota, krátce před polednem a ruprechtovským hřištěm se line vůně dřeva. Silní muži s motorovými pilami v rukou a lesnickou průměrkou za pasem bojují mezi sebou v dřevorubeckém umění.
Disciplín je několik. V první části musí absolvovat rozborku a sborku pily. Jednoduše to znamená, že musí sundat kryt, shodit lištu s řetězem, otočit a zase vše nasadit. Následuje řez se zápichem. „Na kmeni je sprejem vymezená plocha, kudy musí soutěžící řez vést a kudy má vycházet. Řeže zespodu i svrchu, odkud se musí trefit znovu na svůj řez. Pak následuje skládka a nakládka metrových polen," přibližuje jeden z organizátorů Stanislav Beneš.

HLAVNĚ NEZAŘÍZNOUT

Po pauze následuje druhá etapa. Soutěžící se ve dvojicích utkávají v uvazování kmenů za traktorem, kombinovaném řezu na šikmých kmenech a řezu na podložce. „Kolem kmene jsou obsypané piliny, aby dřevorubec neviděl, kde kmen končí a musí řezat tak, aby nezařízl do podložky.
Následně přebíhají na další stanoviště, kde musí co nejrychleji odvětvit kmen a následně ho změřit dřevorubeckým pásmem na délku i na šířku. Nakonec je štípání polene sekerou na dvě půlky," popisuje Beneš.
O tom, že se nejedná o nic jednoduchého, svědčí to, že se nejednomu ze statných mužů v cíli podlamují kolena a vyčerpáním těžko popadají dech. Beneš má zatím za sebou první etapu. Šancí na úspěch si ale moc nedává. „U nakládání kmenů mě chytla křeč do stehna a jestli se mi to stane i na dráze, tak ji asi nedokončím," je si vědomý.
Věří ale loňskému vítězi soutěže, Jaroslavu Štelcovi z Rychtářova. Ten ani letos strach z konkurence příliš nemá. „Na druhou stranu jsou zde i tací, kteří se účastní mistrovství republiky. Podle mě jde ale hlavně o atmosféru, o to, že se sejdeme s kamarády," říká Štelc.
Sám už si mistrovství republiky vyzkoušel také. Poprvé byl na něm loni a chystá se i letos. Před několika dny se zúčastnil i mistrovství Slovenské republiky, kde získal sedmé místo. „Soutěžím za Vojenské lesy a statky, divizi Plumlov, kde jsem zaměstnaný.
Je to výhodné, protože se mi mimo jiné starají o tréninkovou plochu, já tomu obětuji jen velké množství času. Ale trénink se vyplácí," je spokojený Štelc, který jako dřevorubec pracuje už třináct let.
V publiku už má své fanoušky. Věří mu třeba Jiří Pliska, který přijel z Krásenska. „Přišel jsem podpořit kamarády, kteří tento sport dělají a pracují se mnou v lese. Nejvíc fandím Jardovi Štelcovi," říká s tím, že on sám ještě odvahu na to, aby se do soutěže zapojil, nenašel.
„Musím ještě potrénovat a myslím, že příští rok bych se zúčastnit mohl," odhaduje Pliska.
Dnes poprvé si troufl se zapojit Jiří Havelka z Prostějova. Má za sebou rozborku, přeřezávání kmene a nakládaní metrů. „Čekal jsem, že to bude přesně takové, jaké to bylo, tedy náročné," směje se. Před druhou etapou se trochu obává přesekávání kmene. „Jsou věci, které jsem si měl vyzkoušet předem, to jsem podcenil. Jsem také zvědavý, jak dopadnu na řezání na podložce," přemýšlí Havelka, který je, jak jinak, dřevorubec. Právě štípání polene se pro některé z mužů ukazuje jako nejnáročnější úkol. Každý však bojuje až do konce.
Naopak disciplína, kterou nikdy neměl rád Štelc, je jiná, jedná se o kombinovaný řez, kde jde jedna kláda pod určitým úhlem dolů a druhá nahoru.
„Najednou se mi v ní ale začalo dařit a tak už se mi vlastně i líbí," usmívá se Štelc.

PŘIBLÍŽIT LIDEM

Cení si toho, že se v Ruprechtově závody konají. „Nikdo si neumí představit, kolik práce a času to stojí. Sehnat dřevo, osoustružit, připravit podmínky a materiál. Navíc nejde jen o soutěž samotnou, ale i představení dřevorubectví veřejnosti.
Někteří lidé ani neví, jak práce v lese vypadá. Je dobře, že přijdou, myslím, že je to i pobaví. Někdo má slabší, někdo silnější pilu, rozhodně je toho k vidění dost," je přesvědčený.
Jak dodává, dřevorubectví je velice nebezpečná práce. „Naštěstí, a musím to zaklepat, jsem ještě neměl vážný úraz.
Maximálně jsem zakopl a spadl na pařez nebo mi poleno přisedlo nohu. Jsou ale kluci, kteří takové štěstí neměli. Práce v lese je každodenně na sto procent nebezpečná," uzavírá. V tu chvíli ještě ani on netuší, že letošní ročník opět vyhraje.

Video a fotogalerie na www.vyskovsky.denik.cz

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě