Přihlásit

Severní Moravu už nezachráníme (Lidové noviny)

Současnou kůrovcovou kalamitu přirovnává Petr Zahradník z útvaru lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, biolog a spoluautor projektu Kůrovcové info k válečnému stavu. Čeká nás boj o každý kousek území. První bitvu na severní Moravě jsme už podle něj prohráli. „Pokud ale nebudeme okamžitě konat, může se dostat do obrovského průšvihu velká část republiky," uvádí.

* LN Říká se, že současná kalamita je nejhorší od dob Marie Terezie. Vnímáte to také tak?

Z hlediska nebezpečnosti je to největší kalamita v celé naší historii, zcela jistě od narození Krista. Můžeme to pochopitelně brát různě. Při orkánu Kyrill v roce 2007 během dvou dnů padlo 10 milionů kubíků dřeva, při nynějším kůrovci máme za rok 3,7 milionu kubíků (oficiálně přiznaných na cca 70 procentech území), za dva roky jsme v podstatě na stejném objemu, jako byl Kyrill. Jenže Kyrill byl jednorázový. Mírně srovnatelné je to s imisní kalamitou v 80. letech či s mniškovou kalamitou ve 20. letech 20. století. Dnes jsme se ale ocitli ve spirále a je otázka, jestli se nám podaří ji rozmotávat, nebo se do ní budeme dál zaplétat.

* LN O nebezpečí kalamity se mluví už léta, proč tedy dospěla do tak obrovských rozměrů?

Kalamity kůrovce tady byly vždycky, údaje máme už od šestnáctého století, z oblasti Jeseníků z počátku devatenáctého století. Známá je také kalamita kůrovce na Šumavě v letech 1868 až 1878, o které psal Karel Klostermann ve svých románech. V novodobé historii byla první velká celoplošná gradace kůrovce v poválečném období v letech 1945 až 1952, důvodem bylo zanedbání péče o lesy během války, navíc rok 1947 byl abnormálně suchý. Další epizoda přišla v osmdesátých letech, tehdy opět zaúřadoval suchý rok 1983.

* LN V čem je to teď jiné?

Dají se najít paralely mezi roky 2003 a 2015. V roce 2003 kůrovec gradoval, a když už začínal být pod kontrolou, přišel Kyrill a polomy se nepodařilo zpracovat včas. Stav kůrovce pomalu klesal v roce 2011 a 2012, ale přišel abnormálně teplý rok 2015 a od té doby se ho nedaří zastavit. Teplotně si byly roky 2003 a 2015 velice podobné, zásadní rozdíl je, že v roce 2003 bylo v lesních porostech relativně nízké množství škůdce, zatímco v roce 2015 už ho bylo hodně a nárůst byl o to intenzivnější. Přibývají i další faktory. Kromě sucha či kyselé půdy začal být problém s lidskými silami a se špatným odbytem dřeva. Napadené dříví zůstává často v lese, a protože není dostatek lidí, není asanované. Brouci se kvůli tomu dál vyvíjejí a napadají další stromy.

* LN Na to, aby v lese nezůstávalo neasanované dříví, by měl ale přece někdo dohlížet.

Kontrolní mechanismy jsou v zásadě tři. Obecní, městské a soukromé lesy musí mít ze zákona lesního hospodáře. Ve státních lesích jsou to zaměstnanci Lesů ČR. To je první instance, která by měla upozorňovat vlastníka, že se neděje všechno podle zákona. Druhým orgánem je Státní správa lesů, která je na obcích s rozšířenou působností a na krajských úřadech. Jenže kraj je od problému už moc daleko a obce s rozšířenou působností zas moc nízko, lidé tam mají kromě správy lesů na starosti ještě další agendu a většinou to ani nejsou odborníci. Škoda že už nefungují okresy, jež by v tom mohly sehrát velkou roli. Dřív byl na okrese vždycky lesník, který své věci rozuměl. Třetí kontrolní orgán, o němž se až doteď vůbec nemluvilo, je Česká inspekce životního prostředí, jejímž zřizovatelem je ministerstvo životního prostředí. Ta má ze zákona dohlížet i na práci Státní správy lesů. Jestliže tedy nekonala správa, je to špatně, ale měla konat i inspekce.

* LN Takže viníky jsou resorty zemědělství i životního prostředí?

Každý nese svůj díl viny. Jenže místo toho, abychom hledali řešení, hledáme viníka. Na to není čas, teď potřebujeme především akci. Jít do lesů, najít napadené stromy a účinně je asanovat, aby brouci nevylétli a nenapadali další a další stromy.

* LN Na jaká území je třeba se nyní zaměřit?

Jde o to, co se bude dít, jak a také kdy. Je to můj osobní názor, který vychází z toho, jaké máme nyní možnosti s odbytem dřeva, jaké jsou kapacity na jeho zpracování, na asanaci napadených stromů. Republiku bych rozdělil do tří částí. Tou první je severní Morava, kde už se toho mnoho nezachrání. Tím ale nechci říci, že bychom tam měli rezignovat na jakoukoli činnost. Speciálně velkou pozornost bychom ale měli upřít na pás od Znojma po Domažlice, na okresy podél hranic s Rakouskem a Německem, aby se tam situace ještě nezhoršila. Pokud padne Českomoravská vrchovina, padne celé území. Smrk je tam dominantní, patří tam a vždycky to byla relativně zdravá oblast. Tenhle ohromný komplex je najednou ohrožený tím, že by ho mohl zasáhnout kůrovec.

* LN A ta třetí část?

To je zbytek republiky, jejž je třeba hlídat a kůrovce účinně likvidovat. I tam totiž vidíme mezi lety 2016 a 2017 určitý nárůst. Pokud nebudeme konat, za rok za dva se můžeme dostat do obrovského průšvihu. Jsou to vlastně tři typy managementů, které by se v rámci krizového stavu daly využít.

* LN Severní Moravě už opravdu není pomoci?

Tam už jsou smrky v podstatě odsouzené k zániku. Proto říkám, že nyní jde o to, soustředit se na místa, kde se dá ještě něco udělat. Připomíná mi to trochu válečný stav, kdy se ranění nosili do nemocnice a ošetřovali se jen lidé, kteří měli šanci na přežití. Je to děsivé, ale oni věděli, proč to dělají. Operovat mnoho hodin někoho, kdo stejně nepřežije, a mezi tím nechat zemřít šest dalších lidí, které mohli zachránit, prostě nešlo.

* LN Proč to tak odnesla právě Morava?

Před třemi lety byla mnohem sušší než zbytek republiky, problémy s nedostatkem vody tam navíc byly už dřív.

* LN Na moravské lesy útočí kromě kůrovce smrkového i kůrovec severský. Neimportovali jsme si ho sem spolu s laciným dřevem z Polska?

Na našem území, v Německu, ale iv Rakousku byl lýkožrout severský popsán už v 19. století. Ve větší míře se objevil v roce 1968 na Opavsku, gradace časem zanikla a znovu se objevila až počátkem 90. let, kdy bylo sucho. V oblasti Opavy a Vítkova byl jeho výskyt masivní, ale nikde jinde. Jestli se tam dostal z Polska, je otázka. Vyskytuje se totiž v Bělověži, ale ne na jihu.

* LN Čím si jeho současný masivní výskyt vysvětlujete?

Lýkožrout severský se chová trochu jinak než ten smrkový, takže na něj neplatí standardní opatření. Mohl se klidně vyvíjet několik let a nikdo si ho nevšiml, protože je velice podobný lýkožroutu smrkovému, jsou spolu dokonce i na stejném stromě. Lýkožrout severský obsazuje horní část kmene, smrkový tu dolní.

* LN Dříve se napadená kůra pálila přímo, proč už se to nedělá?

Pálení se dělalo po ručním odkornění, ale nemá to smysl. Buď ho totiž provedu ve stadiu, kdy jsou tam larvy, které když už nepoškodí škrabák, tak uschnou. A jestliže to udělám v momentě, kdy se brouk vylíhl, on v takovém počasí, jako je teď, zvedne krovky a letí pryč. Pálil bych už jen prázdnou kůru, což by nemělo smysl. Pokud je chladněji, kolem 15 stupňů Celsia, tak sice neodletí, ale klidně z té kůry pěšky odkráčí a zavrtá se do hrabanky.

* LN Jeden čas se mluvilo i o tom, že budou při kůrovcové kalamitě pomáhat drony, speciálně cvičení psi, kteří dokážou vyčenichat feromony. Je to v plánu?

Je to spíš takové líbivé divadýlko. Dron uvidí napadený strom, až když je rezavý, a to je pozdě.

* LN Co by tedy mohlo pomoci?

Testujeme kameru, která by dokázala rozlišit, zda je strom napadený kůrovcem, nebo má jiný stres. Už loni jsme ji nabízeli Lesům ČR, ale tehdejší vedení tomu nebylo nakloněno. Říkali, že už to všechno znají a umějí, což tak ale není. Kamera totiž dokáže měřit teplotu stromů. V těch napadených jsou chodbičky, a tudíž i jiná teplota kůry než u zdravého stromu. Vznikla i nová metoda na asanaci dříví, jež je účinná, rychlá a relativně levná. Bohužel u nás není registrovaná. Mělo by proběhnout jednání s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským na udělení výjimky. Umožnilo by to asanovat velice rychle zhruba milion kubíků. Dříví se naskladní na skládku, zakryje plachtou, pod ní se foukne plyn a během 24 hodin je všechno mrtvé, i když je to pod kůrou.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

V sedmi krajích vzniknou kvůli kůrovci krizové štáby

V sedmi krajích vzniknou kvůli kůrovci krizové štáby

Lesnictví

V sedmi krajích nejvíce postižených kůrovcovou kalamitou vzniknou krizové štáby pro rychlejší komunikaci s obcemi s rozšířenou působností. Půjde o Moravskoslezský, Olomoucký, Plzeňský, Jihočeský, Jihomoravský...

Čti dál
Těžba dřeva loni překročila devatenáct milionů metrů krychlových

Těžba dřeva loni překročila devatenáct milionů metrů krychlových

Lesnictví

Doplněno o grafy. Těžba dřeva v českých lesích loni stoupla o desetinu na rekordních 19,4 milionu metrů krychlových. Těžba tak pokořila rekord z roku 2007...

Čti dál
Hnutí Duha předalo vládě komplexní balíček opatření pro zdravé lesy

Hnutí Duha předalo vládě komplexní balíček opatření pro zdravé lesy

Lesnictví

Hnutí Duha vytvořilo balíček opatření, která by podle zmíněného návrhu pomohla k lepšímu stavu lesů v zemi. Po krátkém happeningu ho ve středu 13. 6...

Čti dál
Asociace nabízí tisíc romských pracovníků na boj proti kůrovci

Asociace nabízí tisíc romských pracovníků na boj proti kůrovci

Lesnictví

Asociace romských podnikatelů a spolků nabídla tisíc pracovníků, kteří jsou dlouhodobě evidováni na úřadech práce, na práci v lesích při boji proti kůrovci. Poslala proto...

Čti dál

13°C

ČR - aktuální počasí

Přeháňky

Vlhkost: 74%

Vítr: 28.97 km/h

  • 24 Čer 2018 16°C 10°C
  • 25 Čer 2018 20°C 9°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC Lesnicko-dřevařská komora ČR

Naše další weby