Přírodní tvář města se začíná rapidně měnit. Husté smrkové porosty znatelně prořídly. Výjimkou nejsou zcela holé plochy. Může za to kůrovcová kalamita.
„V letošním roce jsme vytěžili 70 tisíc kubíků dřeva. Z toho bylo 60 tisíc kubíků napadeno kůrovcem," posteskl si jednatel jihlavské Správy městských lesů (SML) Václav Kodet. Sdělil, že těžba dřeva probíhá i přes zimu. Jaká bude situace v příštím roce, se dle Kodeta ukáže na jaře a létě. „Obávám se však, že to bude ještě horší, než tomu bylo letos," netají se skepsí.
Dle Kodeta je nejhorší situace v lesích pod správou SML, které se nacházejí v údolí řeky Jihlavy a v navazujících údolích. Špatná situace je také v jiných místech pod správou SML. Například na Hosovsku, Zborensku, nebo v okolí obce Plandry. Podle Jany Vitnerové z ekologické neziskovky Arnika vznikl problém s kůrovcem již při zakládání lesů. A to tím, že se vysazovaly většinou pouze jehličnany. Především pak smrky.
„A pak přijde takovýto problém. Důležité však je, jak se k lesům budeme chovat v budoucnu," doplnila Vitnerová. Podle ní jsou z tohoto hlediska ideální vícedruhové lesy. Kůrovec totiž napadá jehličnany. Dle Kodeta patří mezi hlavní příčiny kůrovcové kalamity sucho a s ním spojený vláhový deficit, i částečné oteplování. To způsobuje oslabení stromů, které tak ztrácejí odolnost proti kůrovci. Kodet říká, že kůrovec napadá jehličnany staré 80 až 100 let.
SML má na místech těžby uloženou náhradní výsadbu. Kodet si problémy jednodruhových lesů uvědomuje. Jenže náhradní výsadbu za napadené stromy budou představovat ve větší míře opět smrky.
„Ukládá nám to současná legislativa," pokračoval Kodet. Podle Kodeta se však SML bude při náhradní výsadbě snažit jít kvůli kůrovci na nejnižší hranici možného počtu smrků.
„Kromě smrků budeme vysazovat vícedruhové dřeviny," přiblížil Kodet. Mezi nimi zmínil například listnaté stromy, nebo jedle. Kůrovcové kalamity se na Vysočině budou nějakou dobu zřejmě opakovat. Na základě údajů kraje totiž tvoří 70 % lesních porostů v regionu smrk.
