Na 366 tun plodů z dubů, buků nebo jilmů a šišek ze smrků, jedlí či borovic určených pro další výsadbu v loňském roce sesbíral ve svých lesích státní podnik Lesy ČR. Úroda byla i přes velké sucho mimořádná a sběračům se podařilo nasbírat nejvíce osiva za posledních pět let. První sazenice z loňské úrody se k obnově lesa využijí na podzim letošního roku.
Hned tři lokality, kde se urodilo nejvíc, byly v Ústeckém kraji na Děčínsku, v okolí Rumburku a v Krušných horách v okolí Litvínova. Speciálně v Krušných horách ale navíc probíhá i sběr šišek původního krušnohorského smrku. „V roce 2018 se sbíralo především ze stojících stromů v oblasti hraniční Lesní správy Klášterec. V lesích jsme sebrali více než tunu smrkových šišek," uvedla mluvčí státních lesů Eva Jouklová.
Spolupráce s vědci
Na rychlejším rozšíření odolného krušnohorského smrku do původních lokalit spolupracují desítky let Lesy ČR s vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) ve Strnadech u Prahy, kteří se již od 80. let minulého století zabývají návratem specifického druhu smrku do drsných podmínek severočeských hor.
„Důležitá je hlavně genetická stránka stromů. My sami předpokládáme, že se jedná o původní cenný ekotyp, který je odolný vůči oxidu siřičitému i současným škodlivinám, které ve vzduchu stále jsou. Více mohou napovědět i výsledky analýz DNA, které se prováděly v jednom z našich posledních výzkumných projektů ministerstva zemědělství," řekl Josef Frýdl z Útvaru biologie a šlechtění lesních dřevin VÚLHM, jehož tým se zabývá mimo jiné také návratem původního ekotypu smrku do Krušných hor.
Vlivu průmyslového znečištění na poškození zdejších lesů se výzkumní pracovníci věnují již od 20. let 20. století. Škodlivé imise oxidu siřičitého z druhé poloviny minulého století katastrofu dokonaly a zničily většinu bohatých lesů. „V naprosto uschlých porostech se ale daly najít vitální stromy, které imisím odolaly. Vybrané stromy pak byly zaregistrovány a relativně nejzdravější z nich byly uznány jako tzv. výběrové stromy. Z těch začali vědci už koncem 70. let odebírat reprodukční materiál (rouby), aby se pokusili zachovat genotyp odolných stromů. Velká část těchto stromů postupem doby také nakonec odumřela, ale bylo to o dost později než ostatní," uvedl Josef Frýdl.
S využitím roubovanců vypěstovaných z odebraných roubů z původních dospělých stromů odborníci založili klonový archiv mimo Krušné hory, který měl být rezervou strestolerantních klonů krušnohorského smrku. Navíc v 90. letech byly odebrány, ve spolupráci s Lesy ČR, řízky i ze smrkových mlazin, které přežily další vlnu poškození způsobenou mrazem a imisemi. V tu dobu také Lesy ČR založily na několika místech Krušných hor ověřovací plochy, na kterých byly vysazené sazenice vypěstované z odebraných řízků. Na lokalitě LS Klášterec byla v té době založena také tzv. matečnice, kde lesáci soustředili řízkovance všech klonů z uvedených odolných částí smrkových mlazin.
Projektů je víc
„V jedné části našeho předchozího projektu realizovaného v Krušných horách s podporou Lesů ČR v letech 2008–2011 jsme porovnávali kvalitu a růst stromů vypěstovaných ze řízků klonů z odolných mlazin a jedinců vypěstovaných generativním způsobem. V projektu ministerstva zemědělství jsme v období 2015–2018 v rámci aktivit zaměřených na návrat rezistentních variant krušnohorského smrku založili na třech lokalitách Krušných hor výzkumné plochy s nově vypěstovanými řízkovanci klonů rezistentních forem krušnohorského smrku. Ty jsou určeny k ověřování zdravotních a růstových charakteristik těchto variant v podmínkách jejich původního výskytu. Další výstupy uvedeného projektu spočívají v založení dvou semenných sadů a dvou matečnic vždy v podmínkách původního výskytu a mimo něj. Na ověřovacích výsadbách by se mělo v dalším období provádět průběžné hodnocení kvality růstu stromků. Využití založených semenných sadů a směsí klonů bude spočívat v produkci generativních a vegetativních variant rezistentních forem krušnohorského smrku," popsal řešení některých výzkumných projektů Josef Frýdl.
Krušnohorský smrk má stále naději
Získané výsledky a nové poznatky naznačují, že odolná forma krušnohorského smrku se do těchto hor v budoucnu určitě navrátí ve větším rozsahu. Krušnohorský smrk vypěstovaný vegetativně, ze řízků, by se měl nejčastěji vysazovat jako „výplň" při běžné výsadbě, jako vylepšení klasických smíšených výsadeb. Nově založené semenné sady pak mají v budoucnu sloužit pro pěstování generativního reprodukčního materiálu.
ZUZANA MENDLOVÁ
