OLOMOUCKÝ KRAJ Masivní těžba napadených smrků a vysazování nových stromků na holinách. Tak dnes vypadá situace v lesích v Olomouckém kraji, které čelí kůrovcové katastrofě. Za osm letošních měsíců vytěžili majitelé a správci lesů v regionu přes milion kubíků dřeva, další statisíce ještě vykácejí do konce roku. Stovky hektarů naopak zalesnili novými stromky, které však často zdecimovalo sucho.
Největší plochy obhospodařují státní Lesy ČR. „Celkem jsme ve státních lesích letos vytěžili 364 tisíc kubíků kůrovcového dříví a 344 tisíc kubíků polomového dříví, které poškodily větrné smrště," uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová.
Těžba kůrovcem zdecimovaných stromů nezpomaluje. „Předpokládáme, že v Olomouckém kraji vytěžíme ještě letos dalších zhruba 280 tisíc kubíků," odhaduje Jouklová. Letos tak v kraji jen z lesů spravovaných státním podnikem zmizí zhruba milion kubíků dřeva.
Zlaté časy dřevorubců
Tempo likvidace lesů by přitom mělo být ještě rychlejší, jenže chybí dřevorubci i těžební stroje, které by správci ke zvládání kalamity potřebovali. Problémy jsou podle Jouklové rovněž s odbytem dřeva, takže podnik musí materiál skládkovat déle, než by bylo vhodné.
„Vytěžené dřevo je potřeba ošetřit, abychom zabránili šíření kůrovce z napadených a pokácených stromů. Používáme chemické postřiky, přikrývání insekticidními sítěmi, přikrývání netkanou textilií po předchozí chemické asanaci nebo mokré skládky dříví," vyjmenovala Jouklová.
A i když ploch se smrkovými porosty rychle ubývá, bude těžba kůrovcového dříví pokračovat i v příštích letech.
Vedle státního podniku je největším vlastníkem lesních ploch v kraji olomoucké arcibiskupství. Letos už vytěžilo 250 tisíc kubíků kůrovcem napadeného dříví. „V současné době evidujeme ještě dalších přibližně padesát tisíc kubíků kůrovcem napadeného dříví," uvedl mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.
Maximální tempo udržují i správci menších lesů. Například Lesy města Přerova letos podle jejich ředitele Víta Navrátila vytěžily kolem deseti tisíc metrů krychlových a stejné množství z větrných kalamit. Těžbu by i tak potřebovaly urychlit, jenže naráží na strop těžařských firem.
„Sehnat další harvestor (těžký těžební stroj – pozn. red.) je dnes nemožné. Přitom teď u nás v lesích pracují dva, ale potřebovali bychom čtyři. Firmy zabývající se těžbou nemají s ohledem na současnou situaci ani další stroje, ani lidi," řekl Navrátil. Zároveň odhaduje, letos se v přerovských městských lesích vytěží ještě pět tisíc kubíků kůrovcového dříví.
Olomoucké městské lesy podle ředitele Davida Janáska letos zatím vytěžily přibližně 80 tisíc kubíků. Z toho je polovina kůrovcového dřeva, zbytek z polomů. „Nebýt polomů, jsme s kůrovcem hotovi mnohem rychleji," podotkl. Takto se ovšem budou olomoucké lesy potýkat s kalamitním stavem ještě nejméně po celý příští rok.
„Nové" lesy z listnáčů, borovic a modřínů
Stejně jako je nutné co nejrychleji likvidovat následky katastrofy, aby se kůrovec nestihl šířit dál, musí lesníci i vysazovat nové stromky. Smrkové monokultury přitom nahrazují především listnáče. Z jehličnatých stromů pak hlavně borovice, modříny či jedle. A pokud možno jen minimum smrků. Za desítky let tak vyrostou smíšené lesy, které by měly být proti škůdcům odolnější.
„V kraji máme zatím zalesněno 267 hektarů, na které jsme vysadili 1,7 milionu sazenic. Smrkových sazenic je z tohoto počtu jen přibližně 300 tisíc," popsala Jouklová. Podnik letos vysadí ještě na dalších více než 240 hektarech. Celkově se počet vysazených sazenic dostane na necelé tři miliony.
Jenže mezitím začíná lesníkům dělat starosti kůrovec neboli lýkožrout smrkový i na jiných jehličnanech. „Kůrovec je přemnožený a s tím, jak postupuje kácení, je stále méně smrků. Zjednodušeně řečeno, když nemá co žrát, napadá už i modříny nebo borovice," popsal šéf olomouckých lesů Janásek.
Po kůrovci dorazil další nepřítel: sucho
A další velké (a drahé) problémy správcům a majitelům způsobilo letošní extrémní sucho, které se podepsalo na „úmrtnosti" nově vysázených stromků.
„Hrubý odhad je, že uhynulo zhruba deset až patnáct procent vysazených sazenic lesních stromků. Je třeba říct, že ne vždy musí být na vině sucho. Někdy může jít o špatný sadební materiál nebo nekvalitně provedenou práci při výsadbě," podotkla mluvčí Jouklová.
Poničené plochy budou muset lesníci znovu vysázet.
Lesy patřící olomouckému arcibiskupství sice zatím zvládají zalesňovat holiny, jak jim ukládá zákon, ale ztráty kvůli suchu jsou značné.
„I přes problémy s nedostatkem sazenic, zejména listnatých dřevin, jako je dub a buk, se nám daří vykácené plochy zalesňovat v zákonných termínech. Vzhledem k suchu však očekáváme velké ztráty na vysazených sazenicích místy až v desítkách procent," popsal Gračka.
Podle něj se stále zvyšuje poptávka po sazenicích od majitelů či správců lesů a sazenice se stávají nedostatkovým zbožím. „Vzhledem k rozsahu kalamity v republice se dá očekávat, že se nedostatek sazenic ještě zvýší a může se stát, že některé holiny nebude v příštích letech čím zalesňovat," upozornil Gračka.
