TŘEBÍČSKO
- Lýkožrout smrkový a jemu příbuzné druhy, souhrnně nazývané „kůrovci," tropí ve smrkových lesích na Třebíčsku velkou neplechu. Lesnická věda je řadí mezi nejnebezpečnější škůdce vůbec. Lesy na mnoha místech reznou, řídnou a stávají se „průsvitnými" . Třeba i díky kácení broukem napadených a uschlých stromů. Na vině tomu všemu není kůrovec, ale člověk, který narušil přírodní rovnováhu v lesích a možná i celoplanetární klima.
Naše lesy vypadaly špatně už před třemi sty lety. Živelně se těžilo dřevo a prakticky na celém území naší země se pásl dobytek. Až ve druhé polovině 18. století rádcové císařovny Marie Terezie usoudili, že když to takhle půjde dál, civilizace se zhroutí. V té době bylo dřevo hlavním zdrojem energie a vlastně šlo o první energetickou krizi na území střední Evropy, nejen u nás. Z toho vyplynul v roce 1754 první dekret Marie Terezie o lesích, který zavedl velmi jednoduchou zásadu – jestliže vlastník lesa kácí, je povinen také vysazovat. Patent Marie Terezie dal vlastně základ středoevropskému lesnictví.
Smrk-prodejná dřevina
Smrk se u nás odedávna pěstuje z komerčních důvodů, protože to je dobře prodejná dřevina. Lesníci ji umí velmi dobře pěstovat, mají na ni zavedenou mechanizaci, odběratelé jsou na smrk zvyklí, takže je nejsnadněji zpeněžitelný. Současně jsou ale smrkové monokultury nejlabilnější. Důkazem je podíl tzv. kalamitních těžeb, které se dělají proto, že přijde vichřice, sucho nebo kůrovcové kalamity. Kromě toho smrkové porosty výrazně snižují biodiverzitu a především se kvůli globálnímu oteplování podmínky pro smrk stále zhoršují.
Vyrážíme do lesa
Je slunečné květnové ráno a s vedoucím lesní správy státních lesů na Třebíčsku Alešem Ruskem vyjíždíme z třebíčského Podklášteří do ohniska bojů s kůrovcem. Teplota vzduchu dosahuje už kolem deváté hodiny 19 stupňů Celsiových nad nulou. Míříme na sever Třebíčska směr Pocoucov. Nad Trnavou za rybníkem Březinou zabočíme vlevo. Projedeme Přeckovem, Horními Vilémovicemi a odtud cestou do lesa. Jsme na místě, v lokalitě Klapov. Už cestou sem na okraji vesnic i podél lesních cest vidíme velké skládky dříví. A také ještě větší hromady klestu z odvětvených stromů. Svědčí o vysoké intenzitě boje s broukem.
Jako na bojišti
Zastavujeme na jedné velké mýtině. Nevím proč, ale vybavila se mi scéna bojiště Germánů s Římany z filmů Pád říše římské nebo Gladiátor. Holina s velkými pařezy, na které nedávno proběhla těžba stromů napadených kůrovcem. Kolem na tyčích zavěšené černé plastové lapače kůrovců. Vedle nich na hromadách větví černé, jedem napuštěné sítě. Také k zabíjení brouků. „Máme tady kombinaci obranných opatření. V lapačích jsme zaznamenali velké odchyty kůrovců letos už 14. dubna. V jednom lapači bylo nachytáno dva a půl tisíce brouků. To hlavní jarní rojení už máme za sebou. Teď už jsou to jen takové zbytky dorojování brouků," vysvětluje lesní správce Rusek.
Dalším obranným opatřením jsou insekticidní sítě, navnazené feromony, lákající kůrovce. Když na ně kůrovec brouk sedne, tak ho zahubí. Sítí se nesmí dotknout ani lidé, aby nedošlo k otravě. Varovná cedulka snad i dvounožce varuje dostatečně.
Otrávené lapáky
Na pasece zůstávají ležet také některé odvětvené a rozřezané stromy, které byly chemicky ošetřeny a navnazeny. Tyto čtyřmetrové klády fungují jako otrávený lapák. „Tam když brouk sedne nebo se snaží zavrtat do kůry, tak zahyne. Oproti klasickým lapákům letos jdeme hlavně tím směrem, že se snažíme brouka na první dobrou zabít. Mrtvý brouk, dobrý brouk. Zní to škaredě, ale takové je dnes naše heslo. Maximum brouka se také snažíme odchytat a zlikvidovat nebo přímo zahubit v porostech. Je nám jasné, že všechny se nám zabít nepodaří. Výhoda nekonečných opatření s neomezenou kapacitou je i v tom, že už nemusíte přikacovat a plýtvat silami, které potřebujete na zpracování brouka, kterého už jste dohledali. To je trošku změna v našem přístupu," vysvětlil šéf lesní správy Třebíč Aleš Rusek.
Lesní správa Třebíč letos nainstalovala 25 000 obranných opatření pro jarní rojení brouka. „Pak už budeme postupovat jenom v jeho dohledávání po stěnách kůrovcových ohnisek a jejich zpracování," doplnil Rusek. Letos se kůrovec vyrojil mnohem dřív, takže má náskok měsíc a týden, zhruba čtyřicet dní oproti loňskému rojení.
Kde je brouk?
Kůrovců jsou miliony, lidí jen stovky. Ale lidé mohou využít své informační nadvlády. „ V době, kdy brouka potřebujete dohledat, především na jaře, se jeho přítomnost neprojeví zežloutnutím jehlic a zrezavěním, ale musíte vyhledávat závrty a drtinky na kmenech stromů. To znamená obejít stěny lesa a fyzicky je zkontrolovat, jestli se do nich brouk navrtává. Protože až les v létě zrezne, tak už ten brouk bude pryč," naznačil taktiku boje Rusek. V nejrizikovějších oblastech revírník musí jít podél stěn a vyhledávat napadené stromy strom od stromu. Jestli tam uvidí závrty a pokud je nalezne, musí stromy vyznačit a zadat je k těžbě. Obchůzky jsou v panujících vedrech fyzicky náročné už pro množství takové práce. „Tu samou službu děláme i pro soukromé vlastníky lesa. Ale je to často frustrující práce, když stromy označíme, napíšeme majiteli výzvu, aby konal - a nikdo nereaguje. To pak naše práce přichází vniveč," posteskl si Rusek.
Drtinky, drtinky
Drtinky signalizující, že strom je napadený kůrovcem, jsou dobře vidět. Horší je to po bouřce nebo po dešti, voda je často z kůry splaví. V normálním roce jsou stromy schopné zalít útočníka kapkami smůly. Stromy mají v panujícím suchu ale jen minimum smůly. Chřadnoucí stromy tak svou obranu ztrácejí a brouk ji překoná na první pokus. Shazování jehličí je také signálem, že strom je napaden.
Přichází k nám lesník s kbelíkem, který chodí kontrolovat obranná opatření. Když se jeho kbelík naplní, je v něm půl miliónu brouků. Zatím ho má naplněný jen z poloviny, takže se mu v něm hemží 250 000 černých ďáblů. Na skládce u cesty čeká na odvoz hora „naporcovaných" smrkových kmenů. „Vypadá to jako poměrně čerstvé dříví, ale když se podíváte, všechno bylo včas dohledáno už s těmi závrty, jak vidíme na kmenech. A toto dříví, když se dostane včas z lesa k asanaci, tak o to míň brouka budeme mít pro jeho další množení. Naším úkolem je co nejvíce stromů zpracovat a odvézt na odkornění na pilu ve stádiu, kdy brouk ještě nedokončil svůj vývoj," vysvětluje Rusek. A já se dozvídám třeba i to, že kůrovec je brouk-systematik, který pozná, když není kmen ještě plně obsazený jeho soukmenovci.
Je to jen epizoda sucha?
Odcházíme z bojiště, tedy z mýtiny. Lesů napadených kůrovcem je všude kolem plno. Dlouhé sáhy dřeva na topení za vesnickými domy svědčí o intenzitě kalamity. Dá se boj s takhle „rozjetým" broukem vyhrát? Nebude za chvíli Třebíčsko bez lesů? Má zde smrk vůbec naději na přežití?
„Naše pocity jsou smíšené, nemáme radost, jak nám těch smrkových porostů ubývá velikým tempem. My víme, že smrkové porosty jsou tady už na hranici své životnosti, že jsou velice oslabeny a velice snadno napadány broukem. A děláme všechno pro to, abychom vývoj brouka co nejvíce zbrzdili. Tím můžeme prodloužit životnost lesních porostů. Otázka je, jak bude dál pokračovat vývoj počasí, jestli se nám už konečně vrátí do normálu, nebo jestli bude pokračovat epizoda několika suchých let po sobě jdoucích," uvažuje správce Rusek.
Zoufalá představa
V souvislosti s globálním oteplováním se nabízí otázka, jestli nás nečeká doslova katastrofa. Protože na území ČR se teplota za posledních sto let prokazatelně zvýšila o 1 °C. To bohužel znamená posun vegetačních stupňů a jednoznačně zhoršené podmínky pro smrk. Podle Pavla Punčocháře, autora koncepce na ochranu před následky sucha na území České republiky, se průměrná teplota může do roku 2050 zvýšit až o čtyři stupně Celsia oproti předprůmyslové době, tedy zhruba polovině 19. století.
„To je pro nás úplně zoufalá představa. Můžeme na ni reagovat těžbami ve smrkových porostech a zakládat nové porosty, které budou lépe odolávat suchu," říká Rusek. Ano, možná by postup změny dřevinné skladby měl být co nejrychlejší. Řešení ovšem není jednoduché a lesníci se musí správně rozhodnout.
Nastupují listnáče
Na Klapově je vidět, že se z tohoto pohledu v minulých letech nespalo. Lesy se tam obnovují listnáči. Bukem a javorem. Na změnu podnebí tedy lesníci reagují. „Na lesní správě Třebíč máme zastoupení smrku 39 procent, 26 procent borovice a poměr, který zatím mluví ve prospěch jehličnanů, se pomaličku mění ve prospěch listnáčů. To znamená, že už sázíme poměrně hodně listnatých dřevin. V tuto chvíli z nahodilých těžeb obnovujeme jenom smrkové porosty, do nichž vnášíme zhruba 35 procent listnáčů nebo melioračních zpevňujících dřevin. Takže druhová skladba lesa se na Lesní správě Třebíč postupně přeměňuje. Ale smrkových porostů máme zachovalých stále ještě poměrně hodně, jsou oslabené a tak musíme bojovat. Většina vlastníků lesů se snaží napadené dříví zpracovat a rozhodně si nepěstuje kůrovce záměrně," zdůraznil Rusek. Z krásného lesnického povolání se tak stal těžký úděl. „Trefi lo to naši generaci a musíme se s tím porvat," dodal lesní správce Rusek.
