Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A naším hostem je pověřený ředitel státního podniku Lesy České republiky Tomáš Pospíšil, dobrý den.
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Dobrý den.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Jaký je teď stav kůrovcového poškození v České republice?
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Kůrovcový stav v celé České republice je poměrně vážný, protože porosty jsou velmi oslabené klimatickou změnou a v některých lokalitách, zejména oblasti Olomoucka, střední a východní Moravy, tak ten stav je víceméně hodně vážný, protože tam to sucho dosahovalo největších hodnot, nejvyšší teploty, které tam byly v průběhu posledních dvou tří let, tak nám způsobily to oslabení těch porostů.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Mimochodem je správný ten pojem kalamita? On se široce používá, ale nevím, jestli to splňuje všechno to, co musí kalamita splňovat.
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Kalamita určitě regionálně to lze nazvat a určitě je to tak dobře nazývat, na druhou stranu já nerad slyším ten pojem, že to je pouze kůrovcová kalamita, protože ten primární problém vznikl úplně někde jinde a to je právě opravdu tou změnou klima, kdy ty porosty se začaly méně bránit těm ostatním škůdcům a ten kůrovec, potažmo další houbová onemocnění a tak dál, tak následují zatím, to znamená opravdu v tom druhém sledu až za tím oslabením těch porostů, takže pro mě kalamita lokálně ano, nicméně ten název kůrovcová kalamita je nesprávný.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Jak se to dá datovat? Hovoříte o změně klimatu, od kdy zhruba se to dá pozorovat?
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Tak o změně klimatu hovoří klimatologové, hovoří o tom vědci delší dobu, jsou na to skeptické názory, nebo zastánci jsou, ale obecně společnost k tomu má takový řekněme rezervovaný přístup.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Já se, promiňte, že vám do toho skáču, já jsem myslel, jak to pozorujete v lesích? Jestli skutečně jste viděl před já nevím, pěti, deseti, nebo třeba dvěma lety, že by docházelo k nějakému viditelnému zhoršování v situaci v souvislosti s klimatem?
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Právě k tomu mířím jo, to znamená z toho dlouhodobého pohledu tady spíše skeptismus k tomu, že opravdu něco takového probíhá a poukázaly nám to poslední tři roky, kdy ta situace se poměrně výrazně zhoršila a bylo to vidět zejména v tom teplém období roku 2015. A to byl opravdu ten startovací bod toho, kdy ty klimatické změny to oslabení těch porostů nastartovaly takovým způsobem, že vlastně následně zatím ti sekundární škůdci, ať houbové onemocnění, nebo hmyz, tak nám způsobili tento kalamitní stav. Takže je to opravdu vidět na první pohled a můžeme se dívat v krajině na pole, můžeme se dívat na řeky, můžeme se dívat na zimní sněhovou pokrývku, můžeme se dívat na zvyšující se teploty, na šíření druhu, které jdou k nám z jihu, ať jsou to rostliny, nebo živočichové. To znamená, těch projevů je celá řada. Jestli to bude dočasná záležitost, nebo je to dlouhodobá věc, to na tom ta shoda úplně není. To, že ta klimatická změna, ať v delším, nebo v kratším období probíhá, to si myslím, že je nesporné.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Je to především sucho, co způsobuje tyto problémy lesům?
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Sucho není tou hlavní příčinou, protože ono když se podíváte, tak v některých letech, když si dáte průměrné srážky ve srovnání s dlouhodobým průměrem, tak ty srážky ani nemusí být řekněme pod tím dlouhodobým normálem, v tom celkovém objemu. Nicméně to rozvrstvení těch srážek v průběhu roku je nerovnoměrné, to znamená teď jsme viděli v Plzeňském kraji zrovna ve včerejší den, tak nám ukázal, že přívalové deště nám přinesly 50 až 100 milimetrů srážek, ale to, že předtím dva měsíce nepršelo a to sucho tam bylo, tak teď se vlastně ten průměr tím srovnává, ale ta krajina to snáší daleko hůře. To znamená, pokud bychom měli srážky v pěti, šesti, deseti intervalech a v menším množství, tak samozřejmě pro tu krajinu to je nesrovnatelně lepší. V souvislosti s tím je vlastně rostoucí průměrná teplota. Tam je velmi zřejmé a pokud nám do krajiny spadne stejné množství vody a teplota roste, tak samozřejmě se vypaří daleko více vody z té krajiny a nezůstává nám jakoby disponibilně pro tu zvířenu, pro rostliny, pro stromy a tak dál. To znamená, to je ta vodní bilance, která se nám snižuje a ta nám působí ty největší škody, takže opravdu není to pouze nedostatek srážek, ale je to v kombinaci s teplotou a dalšími vlivy.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Říkal jste, že není správné používat ten termín kůrovcová kalamita, ale co se týká právě tohoto brouka, tak jak právě na jeho výskyt má vliv to, co jste teď popsal? Tedy to, že existují třeba dlouhá období sucha a pak přijdou přívalové deště.
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Já to přirovnávám asi k tomu, že když budete mít relativně zdravého člověka, který dostane chřipku, tak běžnými medikamenty ho vyléčíte během sedmi, deseti dnů a je zase zdravým člověkem. Pokud ale ten člověk bude mít porušenou imunitu a dostane chřipku, tak běžnými medikamenty ho nevyléčíte a pokud ta chřipka bude mít pro něj, nebo může mít pro něj i fatální důsledky. To znamená i běžná chřipka může mít pro člověka, který má zhoršenou imunitu fatální důsledky.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Takže i běžný výskyt kůrovce v tomto stavu může mít prostě horší důsledky, než by to bylo zdravém lese..
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Přesně tak. To znamená, kůrovec v normálním lese je běžná věc, patří tam, my se proti němu umíme bránit, ale pokud ten celý organismus je oslabený a ten les je oslabený, tak působí nám daleko větší škody a šíří se daleko rychleji. To znamená není tam obranyschopnost těch porostů a následně dochází k hromadnému hynutí a ty generace jsou rychlejší, je jich více, z jednoho stromu vylítne více brouků, které napadnou další stromy, které se nejsou schopny bránit a podobně. Takže z tohoto pohledu prostě ta situace je diametrálně odlišná, než v minulých letech, kdy jsme to nazývali běžnou kůrovcovou kalamitou, kdy dneska je to kalamita, která v prvé řadě bych viděl, že je způsobena zejména tou klimatickou změnou.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Jak to je regionálně v rámci České republiky po desetiletí v té veřejné debatě se kůrovec pojil automatiky s národním parkem Šumava, ale vy jste na začátku mluvil o Olomoucku, střední, jižní Moravě, takže ta situace je horší jinde, než právě na Šumavě, jestli to správně chápu?
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Přesně tak a na té Šumavě právě proběhlo to, že tu byly horské podmínky a startovacím mechanismem tam byl větrný polom a ten větrný polom způsobil to, že z těch stromů, které byly vlastně tím zlomené, tak do nich nalétl kůrovec a pak se následně šířil. Nicméně to je věc, která vlastně v té periodě přijde a potom odchází. Pokud ale ty porosty jsou chronicky oslabovány, tak tento mechanismus nefunguje a ta věc je dlouhodobějšího rázu, to znamená, nejsme schopni s tím během dvou, tří, čtyřech, pěti let jakoby nějakým způsobem se vypořádat. Ta situace právě kopíruje oblasti, kde máme největší nedostatek sucha, nebo největší nedostatek vody a následně i jakoby zvýšené teploty a zejména ty suché periody, které tam jsou. Takže opravdu postihují dnes spíše ty nižší lokality. Na Šumavě to byly horské polohy, kde je více srážek jak v zimě, tak i v létě, to znamená, z tohoto pohledu tam je příznivější klima. Dneska nám ta klimatická změna nejvíce postihuje oblasti vnější, to znamená řekněme 400, 500 metrů nad mořem a níže a zejména z toho severu, východu. To znamená, šíří se to od té oblasti řekněme Moravskoslezského kraje, Olomouckého kraje, částečně už Zlínského kraje, část Vysočiny, protože má vysoké zásoby smrku a zejména ty nižší polohy a pak samozřejmě i oblasti Jižních Čech, kde také je vidět nedostatek vody a srážek v řekách, rybnících a vodních nádržích.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Interview je pověřený ředitel státního podniku Lesy České republiky Tomáš pospíšil. Vy jste zcela srozumitelně popsal, že se jedná o dlouhodobější záležitost. Co v té současné chvíli můžete udělat vy, jako nový člověk v čele lesů ČR, pokud Daniel Szórád tedy byl obviněn ministrem zemědělství, že tu situaci nezvládl. Co se dá dělat teď?
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Já si myslím, že tím důležitým úkolem je, aby celá společnost pochopila, že ta situace je opravdu způsobená trošku jinými vlivy, než tím, že by tady bylo zanedbání lesníků, potažmo vlastníků těch pozemků a lesů. To znamená z tohohle pohledu je třeba, aby celá společnost vnímala, že ta situace je obdobná řekněme nějaké jiné přírodní katastrofě typu povodeň, nebo požár, nebo něco podobného. Když krajinou projde povodeň, tak celá společnost přijímá opatření. Hledáme řešení, jak potom pomoct obcím, jak pomoct dopravní infrastruktuře a tak dál. To v tuto chvíli, protože to chřadnutí lesů probíhá více pomaleji a není to takový náraz v jednu chvíli, tak jakoby ta společnost se mi zdá, že to nevnímá. Takže z naší strany prostě abychom přijali jako společnost opatření k tomu, že opravdu to postihuje celý region, postihuje to všechny vlastníky, postihuje to sousední státy. Stejný problém mají na Slovensku, mají stejný problém Poláci, v Německu, v Bavorsku, to jsou prostě regiony, které mají obdobné množství kůrovcového dříví a potýkají se s tím stejně jako my, takže to je opatření tak, aby to společnost pochopila a táhli jsme za jeden provaz s tím, že bychom měli změnit vlastně přístup k těm našim lesům. Z toho lesnického pohledu...
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pardon, jak my můžeme změnit přístup k našim lesům, pokud jde o důsledek klimatické globální změny?
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Jasně, my máme lesy a ty nám produkují jedinou vlastně obnovitelnou surovinu, kterou v našich končinách máme. To znamená, je to pro nás zdroj příjmů, je to pro nás zdroj dřeva a té suroviny, která opravdu je obnovitelná, ať pro energetické účely, průmyslové účely, stavební účely a tak dál. Nicméně tenhle splní spoustu dalších funkcí. To znamená z tohoto pohledu plní společenské funkce, klimatické funkce, protieruzivní a tak dál. A společnost si musí uvědomit to, že tyhle funkce musí být vyrovnané. To znamená jak ta produkční, tak i ty mimoprodukční a z tohoto pohledu, pokud budeme klást pouze důraz na to, že nám lesy přinášejí hodnotu v penězích, pak samozřejmě ty ostatní funkce půjdou na úkor toho hospodaření, takže v tom...
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A kdo to chce ale? Kdo to po vás che, abyste kladli na první místo právě ten ekonomický přínos v podobě vytěženého dřeva, nechce spíš veřejnost to druhé o čem jste mluvil? Nechce široká veřejnost právě to, aby byly hezké zdravé lesy, kam by se mohli chodit rekreovat?
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Pravdu říct, tam si myslím, že ta jakoby společenská objednávka, tak to přesně definováno není a pro nás lesníky a teď to nemyslím státní lesníky, ale obecně lesníky jako takové, protože i když má soukromý les soukromého vlastníka, tak ten les plní i celospolečenské funkce a ty nejsou podle mého názoru dostatečně ohodnocené a vnímané tou společností tak, že přinášejí já nevím i to, že tam je rekreační funkce, že tam všichni mohou dneska i do soukromého lesa chodit na houby, nasbírat plody a tak dál. To znamená z tohoto pohledu prostě ta společnost vnímá les, jako přirozenou součást, ale velmi samozřejmou a neuvědomujou si ty hodnoty, které tam jsou. Takže v tomto bych rád, abychom jakoby začali to lépe vnímat a to zadání pro ty lesníky bylo řekněme v tomto vyrovnanější.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane řediteli, zpátky k tomu, co můžete udělat v tuto chvíli, která do nějaké míry je krizová, byla tak i označena třeba ministrem zemědělství. Psalo se třeba v novinách o možnosti vyhlásit nouzový stav v českých lesích. Jak to s tím je? O to budete usilovat?
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Co můžeme udělat, tak je v prvé řadě to, že se snažíme výrazně zpomalit rozpad těch porostů tak, abychom měli dostatek časového prostoru pro to, obnovit je řekněme jinou druhovou skladbou, která bude nějakým způsobem řekněme stabilnější a odolnější těm změnám klimatu. V tomto smyslu ta rychlost toho zpracování kůrovcového dříví je pro nás stěžejní a to znamená i pro všechny ostatní vlastníky. To znamená, my v podstatě musíme jakmile nalezneme napadený strom, napadané porosty, tak je musíme co nejdříve vytěžit a odvést pryč z toho lesa ke zpracování, k asanaci, prostě pryč z toho lesa, aby se nám dále nešířil škůdce a to přináší prostě spoustu negativních věcí. To, že přejíždíme nákladními automobily přes obce, přes obecní cesty, přes soukromé majetky, přes zemědělské pozemky, nemůžeme využívat řekněme v takovém rozsahu třeba dopravu po českých drahách, protože samozřejmě všechny ostatní činnosti mají přednost, nebo respektive mají stejnou přednost v rámci, nebo mají stejnou prioritu v rámci toho zpracování. Takže toto jsou věci, které by nám například ten nouzový stav mohl řešit. To znamená v případě, že by celá společnost pochopila, že opravdu ta krizová situace v některých regionech dochází, tak nouzový stav by umožnil obcím potom získat peníze na obnovu infrastruktury. Mohli bychom získat vagóny pro přednostní odvoz toho dříví z lesa, mohli bychom nějakým způsobem řekněme kompenzovat i těm vlastníkům náhradní skládkování, případně tu asanaci a tak dál a tak dál. To znamená, to jsou konkrétní opatření, která ten nouzový stav jistým způsobem ulehčuje.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
To znamená, že o něj budete usilovat?
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Pokud ale samozřejmě, já jsem to chtěl dopovědět, že pokud najdeme jiný způsob a nebude to třeba dělat nouzovým stavem, tak samozřejmě jsou to konkrétní opatření, který chceme dosáhnout a pokud dosáhneme jiným způsobem, tak ten nouzový stav není třeba.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Dostal jste pane řediteli nějaký úkol od ministra zemědělství, něco konkrétního, co musíte splnit do nějaké lhůty?
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
V tuto chvíli s panem ministrem diskutujeme velmi intenzivně, několikrát v týdnu chystáme materiály, chystáme různá opatření a ta opatření se tvoří. To znamená z tohoto pohledu jakoby dostat opatření v tom, že v nějakém termínu zastavíme, nebo úplně zlikvidujeme kůrovcovou kalamitu si myslím, že tak to ani zaznít nemůže a nezaznělo. Takže z tohoto pohledu je to opravdu zintenzivnění všech činností, které vedou řekněme redukci těch dopadů této kalamitní situace, která dnes je.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Nedochází k takovému konfliktu pohledu možná, mezi vámi jako lesníky, jako lidmi, kteří přemýšlejí na desetiletí dopředu a politiky, kteří by nejraději měli to řešení během svého funkčního období?
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Může k tomu docházet a jistým způsobem i dochází. Ale to je problém i třeba v komunální politice, kdy opravdu obecní lesy podléhají přímému velení starostů, kteří jsou voleni na určité období a to samé může probíhat i v rámci toho celostátního. Nicméně právě to je ten důvod, který já jsem zmiňoval na tom začátku v tom smyslu, abychom si řekli, jaké ty lesy mají mít ty funkce a abychom si to jako společnost stanovili bez ohledu na to, jaká vláda, nebo jaká garnitura tu je a tu přesně ta státní lesnická politika, která by měla být podle mého názoru lépe zakotvena.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A kdo by to měl stanovit? Mělo by to být ministerstvo zemědělství, nebo by to mělo být v programovém prohlášení vlády, nebo by měl parlament přijmout nějakou deklaraci, nebo by se to mělo dostat do školních osnov?
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Ta věc by měla být samozřejmě koncenzuální, přes všechny možné resorty. To znamená je to podle mého názoru úroveň vlády, úroveň parlamentu a z toho vyplývající všechna opatření, ale napříč všemi vlastníky. Teď to nemyslím pouze na státní lesy, my hospodaříme zhruba na 48 procentech výměry lesů v celé republice, to znamená tady je významná část, polovina lesů patří jiným vlastníkům. Takže ta pravidla by měla být stejná pro všechny a tím pádem bychom se měli dostat na té úrovni řekněme vládní, případně celostátním koncenzem přes všechny resorty. Ať je to životní prostředí, zemědělství a další a další resorty.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Podle ministra Milka bude hlavním úkolem podniku pod vaším vedením cituji: Maximálně využít veškeré těžební kapacity, abychom zamezili šíření kůrovce, konec citátu. Nedostal jste tedy opravdu žádný pokyn kácet co to dá?
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Ano, to ale nezní z tohoto, nebo respektive to není úkol, který by bylo potřeba zadávat, protože pro nás to je v podstatě samozřejmá věc, kterou musíme dělat a nemůžeme dělat jinak. To znamená z tohoto pohledu opravdu tak, jak jsem řekl, je prioritou co nejdříve to dříví pokácet a dostat z lesa pryč tak, aby se nám hmyz dále nešířil.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A dá se tím, promiňte pane řediteli, že vám do toho skáču, ale dá se tím zastavit šíření kůrovce tou samotnou těžbou?
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Dá se to zpomalit v tuto chvíli. Pokud nám pomůže klima a budeme mít vlhké a chladné léto, tak i obranyschopnost těch porostů se bude postupně zlepšovat a samozřejmě pomůže nám k tomu příroda. Pokud ale léto bude horší, než loni a předloni, tak samozřejmě můžeme to zpomalit, ale troufám si říci, že úplně zastavit to asi nebude možné.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Interview je pověřený ředitel státního podniku Lesy České republiky Tomáš Pospíšil. Jaké máte vy osobně ambice ohledně kůrovcového přemnožení. Čeho byste chtěl dosáhnout, jaké výsledky byste rád viděl?
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Ty výsledky se opravdu odvíjí od toho, že pracujeme s živým organismem. Což ten les je a pracujeme v prostředí, které nejsme schopní plánovat a předvídat. Což je přírodní prostředí. Takže my pracujeme s variantami, kdy budeme příznivé klima pro vývoj těch škůdců a bude to prostě katastrofální, nebo respektive horší situace, než byla v loňském roce. Pak máme optimistickou variantu a pak máme tu variantu, která vlastně bude nahrávat tomu, že i počasí nám jakýmsi způsobem pomůže v tom, že to šíření bude pomalejší a obranyschopnost porostů bude lepší. To znamená v té variantě, která je řekněme dnes pro mě v tuto chvíli na stole, protože zima nám přešla plynule v léto a jarní období bylo velmi krátké, opravdu ze zamrzlé půdy jsme přišli do květů a bylo to velmi krátké, tím pádem i šíření těch škůdců bylo rychlejší a měli příznivější podmínky. Takže to je situace, která nebyla loni, předloni a vyvíjí se velmi špatně. Takže v tuto chvíli se chystáme na horší variantu, že ta situace se nám výrazně ještě zkomplikuje. V České republice bylo v loni vytěženo přes všechny vlastníky 5,4 milionů kubíků dříví, jenom pro srovnání v tomto smyslu těžíme normálně v rámci České republiky zhruba 18 miliónů kubíků. Z toho 5,4 bylo v loňském roce kůrovcového dříví a lesy České republiky vytěžily 2,7 milionů kubíků kůrovcového dříví. Takže vidíte, že ten problém je napříč všemi vlastníky a pokud my jsme na méně než polovině a máme též polovinu zhruba vytěženého kůrovcového dříví, tak to postihuje všechny vlastníky bez ohledu na to, jakým způsobem hospodaří. Takže ta priorita moje je udržet čísla pokud možno ve stejném rozsahu, ale s tím rozvojem tak, jak se na to díváme dnes, toho jarního období, tak to vypadá, že to číslo by mohlo být větší. Počítáme dnes někde kolem 3 a půl, 4 milionů kubíků.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Mimochodem co taková intenzita těžby dělá s cenou dřeva na trhu?
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Samozřejmě, s tou to hýbe velmi výrazně a právě z toho ohledu, že my jsme byli hodně orientováni i na export dříví a pokud ten problém postihl celý region a tak, jak jsem říkal celou střední Evropu, minimálně ať Německo, Polsko, Rakousko, všechny tyto země, tak i ten export nám klesl a nemáme ty odbytové možnosti a tím samozřejmě nám klesá výrazně i ta cena dříví na tom trhu. Takže jedním z těch opatření, které v tuto chvíli připravujeme a jsou ve vysokém stupni přípravy, tak je skládkování dříví, které bude jak na suchých tak na mokrých skladech.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Jak velkým problémem v souvislosti s šířením kůrovce a dalšími problémy, které jste popisoval skladba českých lesů s výrazným podílem smrků. To je věc, o které se mluví možná desítky let. Je to opravdu to zásadní?
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Zásadní to samozřejmě je, protože lesníci, naši předchůdci a jako já těžko jim to mohu vyčítat, protože oni hospodařili se zadáním svého vlastníka podle nejlepších tehdejších znalostí, ale v tuto chvíli se ukazuje, nebo v tuto chvíli, už je to delší dobu a víme to. Že byly sázeny smrky nejasného původu, které nepatřily do lokalit, kde byly sázeny. To znamená, ta smrková zásoba je u nás dneska veliká, je obrovská, odhadujeme ji zhruba na 500 milionů kubíků dříví jenom v České republice a je potřeba ji postupně měnit. Tam je ale potřeba si uvědomit, že jenom čistá změna druhové skladby to nevyřeší, protože do budoucna my nevíme, které dřeviny a teď klimatická, nebo jiná změna to postihne. V současné době nám schnout borovice, odchází jílm, odchází jasan na chalaru jo, to znamená, jsou to dřeviny, které jsou náchylné. Pro nás je důležité v tuto chvíli se snažit vytvářet směs co nejvíce dřevin, protože i v budoucnu může přijít nějaká destrukce na jednu z těch dřevin a pokud tam zůstanou další, tak budou plnit tak tu funkci lesa. Pokud dneska ale máme v mnoha místech řekněme převážně smrkové porosty a postihne je kůrovec, tak nám zůstávají holé plochy. Pokud to ale zalesníme čistě jenom bukem, nebo dubem, což jsou listnaté dřeviny, dneska odolnější a do budoucna na ně něco přijde, tak zase budeme mít holiny. To znamená, z tohoto pohledu je nutné vytvořit jakoby bohatší druhovou i prostorovou skladbu tak, abychom předcházeli tomu, co nejsme schopni předvídat.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Měli bychom se obávat o budoucnost lesů v České republice?
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Rozhodně ne. Rozhodně ne, v tomto jsem optimista a příroda je mocná v tomto, les tady budeme mít. Co je potřeba si zvyknout, tak ten les bude jiný, což ale v minulosti také bylo. Když si vezmete, tak za dob Marie Terezie, což je terminus technikus, který teď je používán , tak je polovina lesů. Byly velice zdecimované a patenty Marie Terezie teprve ty lesy dostaly zpátky na upovědomí toho, že opravdu jsou celospolečensky důležité.Ty lesy tady budeme mít. I kdyby ty holiny v tuto chvíli jsme zalesnit, tak oni zarostou a ten les tam bude. Bude to chvíli trvat, budou ty lesy jiné, ale stoprocentně tu budou.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pověřený ředitel státního podniku Lesy České republiky Tomáš Pospíšil byl naším hostem. Děkujeme za rozhovor, nashledanou.
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel Lesy České republiky
--------------------
Já vám taky děkuju, nashledanou.
