Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Poslanci dnes dostanou na cestě do práce jeden neobvyklý dárek. Členové ekologického Hnutí DUHA se jim chystají předávat výzvy k přehlasování Senátu. Horní komora parlamentu totiž upravila novelu zákona o ochraně přírody a krajiny tak, že by se nejen podle ekologických organizací zcela změnil charakter ochrany přírody v Česku. Ministr životního prostředí mluví dokonce o ničivých změnách v novele zákona. Neplýtvá se v celém sporu příliš velkými slovy? Dobrý poslech přeje Jan Bumba. Naším hostem je ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený. Dobrý den.
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
Dobré dopoledne.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane řediteli, sledujete s obavami, jak to ve sněmovně dopadne?
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
Ano.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Proč? Proč to je tak vážné?
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
No, silná slova jsou namístě. Fakticky ten senátní návrh novely zákona maže smysl národního parku. Takže my bychom, kdyby ten senátní návrh prošel, tak bychom sice národní parky měli, ale jejich ochrana by byla ještě nižší, než je ochrana třeba chráněné krajinné oblasti.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
V čem je ten největší problém z vašeho pohledu? Pokud, a v tomto ohledu se shodujete s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem z hnutí ANO, pokud skutečně by to byla tak dalekosáhlá změna, můžete vysvětlit její podstatu.
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
Ta podstata je ve smyslu toho národního parku. Zdá se, že ta jedna část novely zákona, což jsou asi dva paragrafy nebo možná jeden paragraf, kde je taková ta hlavní preambule, proč ten národní park existuje, doznala drobných změn, ale ony ty změny jsou zásadní. A zásadní je to proto, že všechny národní parky v Evropě a třeba i ten náš sousední Národní park Bavorský les v preambuli má napsáno, že chrání lesnatou krajinu pro přirozený vývoj toho lesa. Aspoň na větší části toho území. My jsme to v té vládní novele měli také. Ale senátní návrh tohle úplně smazal a v podstatě řekl, chráníme tady nějakou krajinu a zároveň chceme, aby se trvale udržovala, rozvíjela, rozvíjely samosprávné územní celky. Když to úplně zjednoduším, tak vlastně ten smysl, proč ten národní park je, což znamená mít někde nějakou divokou přírodu, a ne na malé ploše nebo ne na zanedbatelné ploše, to z toho úplně vypadlo.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Znamená to tedy, že podle vašeho soudu ty senátní návrhy jsou opravdu tak zásadní, že není přehnané mluvit o tom, že by to mohlo vést ke konci národních parků jako nejcennějších chráněných území.
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
Jednoznačně.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Senátní verzi novely má jít do sněmovny podpořit i prezident Miloš Zeman, který je dlouhodobým odpůrcem přísnější ochrany přírody v národních parcích, svého času mluvil i o tom, že by Národní park Šumava úplně zrušil, a tak dále a tak dále. Chápete ty námitky, které ztělesňuje třeba prezident Zeman?
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
No, chápu. A pan prezident je aspoň upřímný v tý otázce, protože on, on to rovnou říká, já bych to zrušil, protože jeho představa o tom, jak by Šumava měla vypadat, je spíš taková, že by to nemělo být ani vůbec žádné chráněné území. A pokud jde o ten region, kterej vlastně tlačí ty senátory nebo tlačil ty senátory k tý úpravě, tak ti už to neříkají tak otevřeně. Pravda, zástupce Jihočeského kraje, poměrně vysoký, zhruba před rokem na jednání v Senátu přímo prohlásila, že by navrhovala za Jihočeský kraj národní park zrušit, aspoň na čas Národní park Šumava, a pak ho třeba znovu vyhlásit, až se ozdraví. Takže je vidět, že ten ta touha po tom zrušení toho národního parku faktická existuje. Jenom otevřeně to říká jenom pan prezident. Ale v tom regionu je to vlastně také tak, jen se to příliš nezdůrazňuje to rušení.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Měl jste třeba někdy příležitost mluvit osobně s prezidentem Zemanem a vysvětlit mu svůj postoj?
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
Ano, ano, ano. Měl jsem možnost a byla to docela příjemná debata. Nevedla k žádnýmu jakoby závěru ze strany pana prezidenta. Pan prezident si vyslech moje, moje vysvětlení. Řek nějaké svoje představy o tom, jak by to na té Šumavě mohlo jako probíhat. Já jsem mu říkal, ano, to jsou krásný představy, ale tomu brání i jiný zákonný normy, třeba zákon o veřejných zakázkách a tak, jak bychom to realizovali. Takže jsme si tak vyjasnili ty, ty pozice. Ale mně bylo jasný, že pana prezidenta nepřemluvím v tom jeho postoji k národnímu parku. Ale byl jsem rád, že mě aspoň vyslechl.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Co by se v praxi, v reálu změnilo, kdyby se změnila, anebo zrušila ta pasáž o účelu národních parků, která tedy je, jestli to dobře chápu, tou alfou a omegou toho sporu.
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
Teď nerozumím úplně otázce. Kdyby se zrušila teď v té senátní verzi nebo...
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Ano, ano, ano. Kdyby se to, kdyby se to prostě prohlasovalo v té senátní verzi a kdyby jaksi zmizel ten deklarovaný účel, ten smysl národních parků.
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
Takhle to ještě nestačí, protože to by se tam musel vrátit ten původní cíl. Rozumíte. Ten, ta senátní novela smazala ten cíl národního parku a nahradila ho účelem. A když bychom smazali ten účel, tak ani ten cíl by nebyl definován. Takže vlastně změnilo by se to jenom tak, že bychom nedefinovali tím zákonem ten veřejný zájem, co je ten veřejný zájem na území národního parku, ale byl by naprosto nejasný, bylo by to srovnatelný se situací, jako kdyby se prohlasovala ta senátní novela.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A co by tedy, jaký by to mělo dopad, co by to znamenalo v reálu?
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
V reálu by to znamenalo, že vlastně všechno by bylo teoreticky možné. Ty projekty, který leží v různých šuplících a jsou tak jako ucpaný, protože narazily na ochranu přírody v národním parku, se vynoří a ty investoři budou pravděpodobně zkoušet je znovu prolomit. Ta šance na to prolomení je větší, proto taky se vynoří z těch šuplíků, a to proto, že nebude jasně definovaný veřejný zájem v tomhles tom území. A veřejný zájem je velice důležitá věc pro ty jednotlivý správní řízení, který jsou k realizaci těch záměrů nutný, jako je třeba výjimka z ochrany přírody, ze zákazu základních ochranných podmínek toho zákona nebo územní rozhodnutí, stavební povolení a podobně.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Kdyby to došlo až do té krajnosti, o které hovoří třeba prezident Zeman, tedy že by se úplně zrušil Národní park Šumava, tak to by znamenalo co? To bychom poznali jak jako návštěvníci nebo případně obyvatelé Šumavy.
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
No, to by asi bylo asi znát hodně, protože se zrušením národního parku by se pochopitelně hnulo mnoho věcí. Například zrušila by se správa národního parku, která hospodaří na většině území těch lesů, pravděpodobně lesy by byly převedeny na státní lesy Lesy České republiky, ty by tam začaly hospodařit tak, jak hospodaří na jiném území, pravděpodobně, je zcela jistý, že by teda se nerozšiřovaly už žádný území divoké přírody. Je dost možný, že by se i sahalo do těch, do těch divokých území, který už dneska existují, a i v nich by se normálně těžilo. Nebyly by tam vlastně žádná omezení, pokud jde o výstavbu, jenom územní plány, který by existovaly. Takže otevřel by se prostor veškerým možným hospodářským aktivitám. Pravděpodobně by to generovalo to, že ty ceny pozemků, který jsou tam dneska velice zajímavý, hlavně těch stavebních pozemků v Národním parku Šumava, ty by asi klesly.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Tato možnost je samozřejmě jenom hypotetická a není v tuto chvíli nic takového na stole. Ale když se podíváme k tomu návrhu, který dnes bude ve sněmovně ona senátní verze novely zákona, a podíváme se ještě konkrétněji na některé pasáže, jak významné, pane řediteli, z vašeho pohledu a z hlediska ochrany přírody je patnáctileté moratorium na rozdělování parků do jednotlivých zón, protože to, jak jsem pochopil třeba z vyjádření ministra životního prostředí, je taky důležitý bod sporu.
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
No, určitě. A zrovna to patnáctileté moratorium je velice zajímavý nástroj na klid v regionu. Ono vlastně vzniklo na, řekněme, na základě zkušeností toho, co se děje v Národním parku Šumava. Když to úplně zjednoduším. Vemte si to, že my máme zonaci z roku 1995. Od roku 2004 se správa národního parku snaží tu zonaci nějakým způsobem změnit, dostat ji do nějaké podoby, která víc odpovídá reálným, reálným podmínkám přírody. A nedaří se to většinou kvůli odporu v regionu. Takže vlastně my nejsme schopni nebo nebyli jsme zatím moc schopný dosáhnout nějakého konsensu a dosáhnout schválení zonace. V případě, že by se to podařilo, tak potom těch patnáct let bude v podstatě klid na práci. To znamená, nebudeme se v regionu s obcema jako neustále handrkovat o tom, jestli někde bude ta či ona zóna a nebudeme pod nějakým tlakem, že to budou chtít třeba svůj souhlas za něco vyměnit. Budeme v situaci, že prostě bude hotovo, nebudeme řešit zonaci, budeme se věnovat jenom tomu té péči o to území, tak jak to zonace rýsuje a můžeme normálně s obcema komunikovat. Jasně je v okamžiku, kdy těch patnáct let začne jaksi se vyčerpávat, tak začne se připravovat nová zonace a ty diskuse složitý začnou nanovo, ale bude pro ně mnohem menší čas a ten čas strávený nějakým jaksi klidným soužitím bude mnohem větší.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Když bychom zkusili jeden konkrétní příklad, tak spor o Šumavu svého času přinejmenším laická veřejnost vnímala jako spor o kůrovce. A teď si představte, že před sebou máte ty dvě verze, tu poslaneckou nebo tedy vládní návrh novely a tu senátní. A jak by se řešil spor o kůrovce, kdyby platila jedna či druhá z těch novel?
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
Ano, to je velice dobrá otázka. V té, v té původní novele vládní je řečeno, že dlouhodobým cílem národního parku je na převážné části území mít území divoké přírody, což tam, kde máte smrkový lesy, znamená, že je tam jistý riziko nějaký kůrovcový gradace. A zároveň říká, vymezme tady zonaci, přičemž jedna z těch zón, zóna přírodní, bude určená k tomu, k té divočině. To znamená, že tam je jasně řečeno, že pokud se povede dohodnout takovou či onu zónu přírodní, tak tam si ten kůrovec bude dělat opravdu, co chce. Zatímco tahle ta, a bude to obhájitelný i z hlediska toho veřejnýho zájmu a dlouhodobýho cíle toho zákona. Zatímco ta senátní novela vlastně ten veřejnej zájem v tomhle nevidí. Takže v případě, že i kdybychom my chtěli třeba tu přírodní zónu rozšířit, tak v případě, že by třeba nějaká obec nebo nevládní organizace dala to na schvalovací protokol k soudu, s tím, že řekne, ale na tom není veřejný zájem, ten zájem není nikde v žádným zákoně deklarován, tak ten soudce řekne, ano, máte pravdu. Tady není žádný veřejný zájem na to, aby se rozšiřovalo bezzásahové území, to znamená, abychom nechali, řekněme, napadnout byť jeden strom kůrovcem navíc.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Naším hostem je ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený. Jak byste, pane řediteli, popsal vztah Správy Národního parku Šumava a obcí ležících na Šumavě?
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
Ten je velice zajímavej. Navenek v médiích vypadá extrémně vyhrocenej. Navenek to vypadá, že všechno, co udělá správa, komentují obce, to je špatně, všechno je špatně. Ve skutečnosti to ale tak není. Zaprvé je tam skupina obcí, který vysloveně podporujou správu a její uvažování a chod, pak je tam skupina obcí, který se navenek jaksi proti správě staví a deklarujou jakoby odpor k tomu, k tomu establishmentu a chtějí ho změnit. Ale zároveň pokud jednám se zástupci těch obcí jaksi mezi čtyřma očima nebo v užší skupině o konkrétních problémech řešených v tý daný lokalitě, tak nemáme problémy. Jsme schopný se dobře domlouvat. A dokonce jaksi v neformálním rozhovoru si potvrzujeme to, jak bychom to s tou přírodou asi dělali. Ale to je prostě úroveň jakoby pod hladinou, která navenek není vidět. Ale to je ta úroveň, kterou já žiju dnes a denně.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Já jsem si našel různá vyjádření, když jsem se připravoval na tento rozhovor. A zjistil jsem, že skutečně ani starostové nejsou jednotní. Není možné mluvit o obcích jako celku. Třeba pět obcí v čele se starostkou Lenory Jaroslavou Krnákovou se postavilo proti těm senátním úpravám. Takže pozorujete vy ze své praxe, že prostě starostové nejsou nějakým monolit, který by vystupoval jednotně? Jsou tam významné rozdíly tedy mezi obcemi?
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
Jednoznačně, jednoznačně. Ještě, ještě je to tak, že já bych je rozdělil zhruba do tří skupin. Jedna skupina je ta, která podporuje národní park, ta je definovaná těma čtyřmi nebo pěti obcemi, který podepsaly ten dopis pro senátory. Pak je tam takové to, řekněme, silné jádro, které reprezentuje především obec Modrava, Kvilda, Borová Lada, který se jako hodně vymezují proti národnímu parku a vůbec proti jaksi kroku ministerstva životního prostředí a dělají to dlouhodobě, dělají to dlouhodobě. To není otázka jednoho, dvou let, to je, to je od roku 1999, už to tak jako probublává na tý správě. A pak je tam nějaký zbytek, který je neukotvený, který v podstatě, řekl bych, akceptuje to, co dělá Svaz obcí, který řídí pan starosta Modravy, ale jako nějakým způsobem se veřejně nevymezují, neútočí ani mediálně. A ty s těma je taky, řekněme, pod tou hladinou, pod tou hladinou, který média nevidí, je s nima výborná spolupráce a rozumíme si.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
No, to, co v médiích bylo vidět ovšem velmi zřetelně, byl třeba dopis starostky Stožce Drahomíry Stanžovské, ta napsala, že ministr Brabec se přiklonil pouze na stranu aktivistů. Paní starostka napsala, že návrh zákona, budu citovat, předává právo rozhodovat o našich domovech aktivistům. Jak vy si vysvětlujete, že přinejmenším u části starostů, a teď jste říkal, že část taková skutečně je, u části starostů je tak zásadní odpor a zjevně i dlouhodobý.
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
Víte co. Já si myslím, že je to nějaký program, jo. Ten program se na šumavském venkově tváří tak jako odpor proti Praze a odpor proti všem, kteří nám chtějí mluvit do našeho života.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A vy jako ředitel národního parku představuje Prahu v jejich očích?
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
Já jsem v jejich očích nástroj Prahy, ano, tak, tak oni to vnímaj, oni mě berou jako pohůnka ministerstva životního prostředí a jako člověka, kterej je vlastně jejich nástroj toho řízení toho tý státní moci, jo. Je to zajímavý. Tam ta oblast původně byla svobodná, svobodný území, kralovácký, to Kralováci byli něco jako Chodové. Z těch obyvatel původních tam dneska nežije už nikdo, všichni nebo 99 procent lidí obyvatel jsou prostě, jak my říkáme, náplava, přišli odněkud různě, třeba i z Prahy, ale asi je to ve vodě nebo, já nevím, v tom prostředí, ale ta, ten odpor proti tý státní moci to tam prostě existuje pořád.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pokud třeba podle starostky Stanžovské ta novela, zase budu citovat, zakazuje udržovat typickou středoevropskou krajinu, zakazuje péči o horské louky a lesy, konec citátu, tak nezviklává třeba i vás osobně tahle argumentace nějak v tom smyslu, že Šumava skutečně z velké části je člověkem přetvořená krajina, do toho hospodářský les, tudíž potřebuje i lidské zásahy.
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
No, ano. To ale nepopíráme. A v novele vládní nebo poslanecký nebo sněmovní to je zakotveno. Víte to, co jsou takový jednoduchý klišé. Ale pojďme si říct, jaký jsou tam procenta na tý ploše národního parku. To území, o kterým takhle mluvíme, který si zaslouží tu péči, to nemá ani patnáct procent národního parku, spíš deset, jo. Pak je tam nějakých, řekněme, dvacet procent území, který je opravdu jako divoký a víceméně divoký. A mezi tím je území, do který který člověk změnil tím, že ho třeba ten les jednou vytěžil a pak ho zase nechal růst. Nebo tam je území, která je částečně zalesněno. Takže proporčně jsou ty, ty dimenze tý kulturní krajiny mnohem menší než tý krajiny přírodní. A ale v tom dopise paní starostky je to jakoby, je ta, je těch deset procent prostě zveličeno na jaksi obecnou platnost pro celý národní park, a to by se nemělo dělat, protože to je podle mě manipulace s pravdou.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Co by se změnilo ohledně možností rozvoje obcí, kdyby prošla ta novela zákona v té podobě, jak ji navrhuje ministr životního prostředí?
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
Co by se změnilo? Já si myslím, že obce by se samy nestačily divit, protože objeví se spousta investorů, developerů, kteří budou najednou na tom jejich území chtít realizovat nějaké své projekty. Někteří, některá zastupitelstva to budou podporovat a některé to bude děsit a budou se divit, jak, jak snadno a rychle se ti developeři dostanou k příslušným povolením, protože jak jsem už předtím říkal, bude chybět definice toho veřejnýho zájmu. To znamená...
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
To mluvíte o tom, kdyby prošla ta senátní verze.
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
Kdyby prošla ta senátní.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Ano.
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
A vy jste se ptal na poslaneckou.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A kdyby, ano, a kdyby prošla, kdyby prošla ta ministerská novela, tak co se změní ohledně rozvoje obcí?
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
Oproti současný době nic zásadního, zásadní, co se změní, je to, že tam odpadnou některý zákazový paragrafy, který dneska, řekněme, v těch třetích zónách, což jsou ty enklávy okolo, okolo obcí, platí a omezují nějakou činnost, tak ty se zmírní. Například je tam zákaz nevratné změny půdního povrchu, to tam, to tam zmizí. Je tam, dneska tam platí zákaz, že si nemůžete udělat na zahradě oheň, to zmizí. Takže na těch zhruba deseti procentech toho území se velmi uvolní omezení ochrany přírody oproti třeba chráněný krajinné oblasti, jo.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Interview je ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený. Jak silný je podle vás a vašich zkušeností v současné době tlak developerů na politiky od té komunální úroveň až třeba po parlament?
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
No, teď ho nepozoruju tak, tak zásadně, protože teprv se rozbíhá ta ekonomika. Já jsem ho pozoroval víc v těch, řekněme, okolo toho roku 2010 - 2011. Teď, teď si myslím, že je ten tlak jaksi utlumený, ale je jenom otázka času, kdy ... Takhle. Developer zní jako hanlivě, ono to není hanlivý pojmenování. Kdo je developer, je člověk, kterej prostě se živí tím, že připravuje území pro rozvoj, to je naprosto v pořádku. A projekty, který nějakým způsobem mohou přispět pro rozvoj toho území a zároveň někomu vydělat peníze, ty prostě existují. Vím, že existují zanořeni v nějakých šuplatech a prostě budou se postupně vynořovat. Ale já teď osobně žádný tlak nepozoruju na sobě.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Ono se píše občas o takových spících projektech. Lanovka na Hraničník, park restaurant u Plešného jezera, obnovení obce Zhůří u Kašperských hor, sportovní areál na Kvildě a tak dále, určitě je znáte mnohem lépe než já, několik rozhleden také. Jsou to věci, které by vysloveně poškodily Šumavu?
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
Jak které, jak které. Šumava je obrovská, takže ono se může říct, a zase jsme v těch proporcích, podívejte se, tadyhle ten projekt zasáhne půl procenta rozlohy národního parku, tak to je sranda, to přece můžeme povolit. Ono to někdy povolit jde, někdy to povolit jde hůř, protože třeba ten projekt s těma půl procentama může rozdělit populaci nějakýho druhu, jako je to třeba v případě tý lanovky na Hraničník. Ale jako pochopitelně lidi dneska konzumujou Šumavu jako určitou atraktivitu a určitý věci od ní očekávají. Když tyhle ty projekty ji mohou zásadně změnit. V některých místech ale zásadně. Často se setkávám právě s názory lidí, který přijedou na to Zhůří u Rejštejna a říkají, proboha, jen tady nepovolte žádnou výstavbu, vždyť to je taková krása. Jakmile se tady udělá satelitní městečko, tak to bude prostě špatný. A je pravda, že národní park není od toho, aby v něm vznikaly satelitní městečka, aspoň teda dosud.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Vy jste před pár dny vydali zprávu, že šumavský národní park podle odhadů loni navštívily více než dva miliony lidí. Proč myslíte, že tam především ti lidé jezdí, za čím jedou?
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
No, to nevíme přesně. My, my teď s kolegy z bavorskýho národního parku se, jsme dostali projekt z Interregu, kterej se jmenuje Socioekonomický průzkum a je hodně zaměřenej na poptávku návštěvníků a na jejich, na jejich choutky. A my ty informace budeme vědět teda, až dokončíme tenhles ten výzkum. Ale je to, je to neuvěřitelný. Ta čísla, který my jako sledujeme a který nejsou vycucaná z prstů. To jsou čísla prostě návštěvností z informačních středisek, návštěvnických center. Opravdu poslední čtyři roky jdou prudce nahoru. Zpočátku jsme si mysleli, že za to může Policie Modrava, pak jsme si říkali, že za to může jaksi atmosféra okolo migrantů. Ale třeba rok 2016 nebyl zatíženej nebo ovlivněnej žádným takovýmhle prvkem. A já myslím, že prostě lidi začínají tu přírodu víc vyhledávat. A mám radost, že užívají si tu Šumavu jak v těch územích, který jsme ponechali jako divoké přírodě, taky v těch, kde se prostě o ten les staráme a kde nabízíme trošku jinou kvalitu ty přírody.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A jenom prosím jednu dvě stručné věty. Jak by podle vás měla vypadat péče o návštěvníky v národním parku? Jaká by měla platit pravidla?
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
Jaká by měla platit pravidla. Víte, v národním parku by měla bejt ta, ta turistika taková k přírodě šetrná, to znamená, měly by se tam odehrávat aktivity, který nejsou úplně masový a který nepotřebujou žádnej zásadní komfort, specielní cesty, specielní trasy, měla by být víc zážitková. Ale zároveň je potřeba, aby když ti lidé tam přijedou a prožili nějaký zážitek, aby ho mohli zhodnotit u sklenice piva nebo u dobrýho čaje. Ale tu sklenici piva a dobrý čaj si myslím, že by tam měli zabezpečovat podnikatelé místní, ty by na tom měli vydělávat, ne stát, který zřídil národní park.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený byl naším dnešním hostem. Děkuji za rozhovor, na shledanou.
Pavel HUBENÝ, ředitel Národního parku Šumava
--------------------
Já také, na shledanou.
