Možná si to ani neuvědomujeme, ale dřevo nás provází od narození až do smrti neustále. Doslova od kolébky po rakev. A bylo tomu tak od nepaměti. Nechceme a nemusíme se vracet do historie, vystačíme si s konstatováním, že ani v dnešní době poznamenané mimo jiné prudkým rozvojem umělých materiálů se bez dřeva jako suroviny neobejdeme. Příběh vyřezávané kolébky i lakované rakve začíná v lese. Proto není od věci udělat si malou exkurzi do lesního hospodaření v našem regionu. Les na Opavsku pokrývá plochu přibližně 33 tisíc hektarů. Vlastníkem je z velké většiny stát, cca 24 tisíc ha, obce a drobní vlastníci drží asi 6 tisíc ha a město Opava je majitelem 2,3 tisíce ha lesa. Klíčovou roli v „provozu” lesa hraje jeho správce. Lesy České republiky jako zástupce vlastníka proto vypisuje opakovaně tendry na tuto správu, o kterou soutěží v rámci celé republiky lesnické firmy. Dominantní většinu správy lesa na Opavsku zabezpečuje Opavská lesní a. s. Co tedy obnáší správa lesa? „ V prvé řadě je třeba si uvědomit, že u nás prakticky žádný přirozený les neexistuje, že se pohybujeme v lese hospodářském, kultivovaném. Jak každý ví ze školy, organizační strukturu lesních správ zřídila již Marie Terezie, a tak les se sází a kácí – víceméně kontrolovaně – již tři staletí,” říká předseda představenstva Opavské lesní ing. Jindřich Grosser. „Je to jako s obilím. Zaseje se, vyroste, poseče se. A pak na tom poli zůstane nevábné oraniště až do jara. Na jaře se opět zaseje a v létě už je pole zase krásné. S lesem je to úplně stejné, jen ten čas je podstatně delší,” vysvětluje Grosser. Další rozšířenou představou je, že lesnickým firmám jde hlavně o to vykácet co nejvíce lesa. Těžba dřeva, kterou správce lesa provádí podle přísně daných a kontrolovaných pravidel a která probíhá tak, že správce odkupuje těžené dřevo od vlastníka lesa a prodává je ke zpracování, je jenom jednou z činností. Stejně důležitou, náročnou a zdaleka nejnákladnější je tzv. pěstební činnost. Na Opavsku ročně do této činnosti stát investuje téměř 100 milionů korun, což je mimochodem nejvyšší částka v rámci České republiky. Pro představu to mimo jiné znamená vysázení 3,5 milionu stromků každý rok.
Čas od času se těžba dřeva dostane do konfliktu s mimoprodukční, rekreační funkcí lesa. Máte například chatu v oblasti, kde byl desítky let vzrostlý les a svatý klid, a jednoho dne tam přijede těžká lesní technika a ve dne v noci kácí, až po nich zůstane tzv. holina. „Rozčarování lidí, kterým se něco takového přihodí, se vůbec nedivím. Dlouhá léta byli zvyklí na les a teď je tam holina. Ten les tam ale zase bude, jenže si ho pořádně užijí až jejich vnuci,” říká šéf Opavské lesní. Doba obmýtí, po které je možno zasazený les pokácet, je přibližně osmdesát let. To odpovídá zhruba délce dlouhého lidského života, proto když se čas k těžbě naplní řekněme v našich padesáti letech, do konce života už budeme koukat maximálně na mlazinu. Ředitel výroby Opavské lesní ing. Tomáš Vavrečka to ilustruje na krásné historce o svém dědečkovi, který se dožil téměř sta let. „Na sklonku jeho života jsme se spolu ocitli v mladém lesním porostu v místě, které si pamatoval z dětství. „Tady se od té doby nic nezměnilo,” konstatoval starý muž.
Protože však po celý dlouhý život na tom místě nebyl, nemohl vědět, že za tu dobu zde vyrostl vysoký les, který byl pokácen, a on na sklonku života už viděl zase jeho rané stádium vývoje.
V minulosti byla skladba hospodářského lesa na Opavsku tvořena z více jak devadesáti procent jehličnany, zejména smrkem. Bylo to z důvodu velké spotřeby v těžkém průmyslu a hornictví. Nepříznivé klimatické podmínky pro pěstování smrku na Opavsku spojené s dřevokaznou houbou václavkou smrkovou, která napadá smrkové porosty, a následné napadení smrku kůrovcem zavdaly hlavní příčiny ke změně zastoupení dřevin při výsadbě nového lesa. Dnes převládají listnaté stromy 70 % nad jehličnatými 30 %. Co se děje s pokáceným stromem? Předně je třeba říct, že správce lesa kácí ty stromy, které mu označí majitel, většinou tedy příslušný zaměstnanec lesní správy. Po pokácení se dřevo měří a počítá se objem těženého dřeva, což je podklad pro fakturu, kterou vystavuje majitel lesa správci. Ten pak dřevo dopravuje ke zpracovatelům. Tam se kubatura opět měří a na základě tohoto měření platí zpracovatel správci. „Samozřejmě, že často dochází k tomu, že se výsledek měření v lese a měření u zpracovatele liší v náš neprospěch. Je to proto, že v lese běháme s pásmem, zatímco velcí zpracovatelé mají přesné měřicí systémy. Věříme, že brzo už v metodice prodeje dřeva zůstane jako závazné jen jedno měření – to u zpracovatele,” vysvětluje Vavrečka. Jak bude vypadat Opavsko z hlediska zalesnění za 20 - 30 let? „Nejdříve je potřeba uvést na pravou míru romantické představy staromilců. Oproti situaci před sto lety je dnešní stav lesa nesrovnatelně lepší, zalesnění je větší. A to i přesto, že v minulých 20. letech se těžilo kvůli několika vlnám kůrovcových a větrných kalamit mnohem více, než bylo v plánu. V současném období ale zase dochází v nadprůměrné míře k nové výsadbě, takže za dvacet, třicet let bude Opavsko pokryto krásnými smíšenými lesy,” uzavírá Grosser a dodává, že náznak toho, jak to bude vypadat v budoucnu, už lze vidět například kolem Chuchelné, kde je již patnáctiletý vzrostlý les z výsadby v polovině devadesátých let.
Kde se zpracovává dřevo z Opavska?
Pilařská kulatina - Pila Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o. 40 %
Stora Enso Ždírec 20 %
Místní menší pily 10 %
Méně kvalitní dřevo - Biocel Vývoz do Paskov Rakouska a.s. 25 5 % %
Vlastníci lesa na Opavsku
Lesy České republiky 24 000 hektarů
Městské lesy Opava 2 300 hektarů
Obecní a soukromé 6 000 hektarů
