V dnešní uspěchané době, kdy v rámci svých povolání často trávíme mnoho času za počítačem a obecně v kanceláři, se zdá být jako sen práce pod širým nebem. Nenechte se však mást touto romantizovanou představou, práce v lese je sice krásná, ale také proměnlivá, náročná a rozhodně to není práce tzv. „od do".
Ing. René Glos pracuje jako revírník celých pětadvacet let. Jeho úkolem je zajišťování lesnického hospodaření ve svěřené části lesa, v tzv. revíru. Každý revírník hospodaří na svěřeném lesním území. „Máme svěřený svůj revír a v rámci tohoto revíru máme na starosti zadávání a přebírání veškerých prací, které vznikají v souvislosti s veřejnou zakázkou. Nemáme žádné vlastní zaměstnance, ale spravujeme les na základě veřejné zakázky, – je vyhlášeno výběrové řízení a příslušný subjekt, který jej vyhraje, pro nás následně zajišťuje veškeré činnosti," popisuje podstatu své práce René Glos.
Paleta činností je skutečně pestrá. Významnou částí je těžba, která je na období naplánována, dále pak pěstební činnosti, což jsou například zalesňování, úklidy klestu, ožínání, nátěry stromků a komplexní péče o lesní porosty. Práce v lese se tak skládá obecně z pěstebních činností, tedy péče o dospívající a mladé porosty, a těžebních obnovních činností – kácení lesa. Pochopitelně nelze opominout další funkce lesa, které revírník svou činností podporuje, ať už se jedná o funkci rekreační, vodohospodářskou, půdoochrannou či další funkce lesa.
Co se týče zvěře, revírník provádí též správu lesa na úseku myslivosti. „Z právního pohledu je zvěř státním majetkem a hospodařit s ní mohou ti, kteří tam provádí právo myslivosti. My jej částečně provádíme ve vlastní režii a dále pronajímáme honitby jednotlivým zájemcům, kteří vstupují do výběrového řízení na úseku myslivosti. Výměry myslivecké honitby se pak pohybují přibližně od 500 do 1 500 hektarů," prozrazuje Ing. Glos.
Co se výměry revírů týče, pohybují se zhruba od 1 700 do 2 300 hektarů. „Můj revír začíná u Chebu a pokračuje podél toku řeky Ohře, přičemž končí u Královského Poříčí," dodává René Glos.
Komplexní péče o les zahrnuje i ochranu lesa. Zde se provádí na jednu stranu činnost preventivní, kdy revírník monitoruje různé škůdce, tedy například i kůrovce, a na stranu druhou činnost obranná, kdy musí přijmout příslušná opatření v situaci, když se škůdce někde vyskytne. To je dáno legislativou, která prostřednictvím příslušných vyhlášek stanovuje, jak má odpovědný revírník postupovat.
Práce revírníka však už není jen prací v lese. „Kdybych měl zvažovat nějaké časové hledisko, tak dříve byl lesník devadesát procent času v lese. Dnes je administrativa složitější, přípravy podkladů a zadávacích listů prací pro smluvní partnery je časově náročnější, tedy bych řekl, že je to nějakých šedesát procent času v lese a čtyřicet procent administrativa," zamýšlí se Glos. Jako revírník dělá i přípravu projektů, plánuje postup lesnických prací, pracuje s mapou, do níž zakresluje zásahy, v porostu značí stromy, aby subjekt, který vykonává práci, věděl, co má dělat. Les je podle Reného Glose dlouhodobou činností, plody vaší práce budou sklízet vaši nástupci.
Tak, jak se proměňuje příroda, proměňují se napříč ročními obdobími též činnosti, které je třeba vykonat. „V zimě se už z principu dělají zimní těžby, silné mýtné těžby, vzniká nejkvalitnější dřevo, které je nejžádanější. Naopak pěstebních činností je méně. Později během jara a léta se dělají výchovné zásahy čili probírky lesních porostů do čtyřiceti let. Jaro je v lesnictví nejnáročnější na práci i její organizaci, provádí se zalesňování, což je jedna z nejdůležitějších činností pro lesníka a zároveň jedna z fyzicky nejnáročnějších prací pro pracovníky v lesním hospodářství. Také se provádí monitoring a ochrana lesa proti škůdcům. Koncem května a začátkem června se začíná s ožínáním kultur, které pokračuje až do srpna či začátku září. Mezitím se prořezávají porosty. V podzimní části se dělá ještě podzimní zalesňování, které se nestihlo na jaře nebo bylo na toto období naplánováno, natírají se kultury proti zvěři a staví se oplocenky na příští rok, neboť zvěř jako taková je v lese limitujícím faktorem při obnově porostů, zejména listnatými dřevinami," provází nás napříč rokem v lese revírník.
Co je na práci revírníka nejnáročnější? V současnosti je to dle slov Ing. Glose organizace práce při absenci pracovníků v lesním hospodářství, a tedy i často naplánované činnosti jsou realizovány na hranici termínů a s vypětím sil. Na druhou stranu je to ale práce venku v lesním protředí, což je pro samotného Reného Glose ten nejhezčí fakt. „Pro člověka, který je zvyklý pracovat venku a baví ho to, je to ideální. Navíc jsou vidět dílčí výsledky práce. Pěstování lesa je dlouhodobou záležitostí, ale výsledky jsou částečně vidět někdy už za deset let. Hlavní je si určit správný směr, aby péče, kterou lesu člověk věnuje, přinášela radost nejen jemu, ale i všem milovníkům a návštěvníkům lesa," uzavírá revírník.
