Sdružení myslivců, rybářů či zahrádkářů a některé další organizace se obávají omezení nepůvodních rostlin a živočichů v legislativě připravované Ministerstvem životního prostředí. Uvedly to v závěru října ve společném prohlášení, na němž se dohodlo deset subjektů, které reprezentují 600 tisíc členů. Novináře o tom informoval předseda Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) Jiří Janota. Mezi nepůvodní druhy v Česku patří třeba i kaštan nebo kamzík. Ministerstvo ale sdělilo na svém webu, že stát bude část druhů zřejmě tolerovat nebo jen sledovat
V srpnu vstoupilo v platnost prováděcí nařízení Evropské unie, které má vést k postupnému omezování invazních nepůvodních druhů, které svým neřízeným šířením ohrožují přírodu, hospodářství nebo zdraví lidí. Na unijním seznamu zhruba čtyř desítek druhů je například bolševník nebo mýval. Zatím se pouze sleduje dovoz těchto druhů na letišti. Jak omezení budou vypadat, si každý stát určí sám úpravou svých zákonů. Ministerstvo životního prostředí (MZP) chce postup určit v novele zákona o ochraně přírody a krajiny, která vznikne asi do března příštího roku.
Zástupci spolků myslivců, rybářů, zahrádkářů, lesníků nebo včelařů se obávají, že by stát mohl do legislativy překlopit seznam nepůvodních druhů, který se objevil v časopise Ochrana přírody, včetně rozšířených a hospodářsky využívaných rostlin a živočichů. Proto společně vyzvali MZP aby s nimi více komunikovalo při tvorbě legislativy. Jsme přesvědčeni, že příprava legislativy o invazních nepůvodních druzích musí zahrnovat ty, kterých se to týká, a to nyní přímo ve fázi přípravy prováděcích předpisů ... Konstruktivně nabízíme pomocnou ruku při přípravě přiměřených a zároveň účinných prováděcích předpisů a při případné tvorbě nového seznamu invazních nepůvodních druhů, které jsou skutečně nežádoucí z environmentálního i společenského hlediska," napsali v prohlášení.
Seznam zveřejněný v časopise je ale podle ministerstva jen odborná studie, která hodnotí rizika nepůvodních druhů a má být podkladem právě pro diskusi s odborníky z praxe o zacházení s nepůvodními druhy. „Seznam kupříkladu počítá s tím, že některé druhy jsou myslivecky či jinak využívané. Negeneruje žádná omezení či zákazy," sdělila mluvčí MZP Petra Roubíčková.
Například jírovec maďal, tedy kaštan, nebo kozu bezoárovou řadí tento seznam jen mezi druhy, které je třeba sledovat a třeba ořešák či kamzíka navrhuje tolerovat Na konkrétním českém seznamu zakázaných druhů podle Roubíčkové ministerstvo nepracuje, připravuje zatím jen obecnou právní úpravu.
Prováděcí nařízení Evropské unie uvedlo v srpnu v platnost seznam zakázaných invazních druhů. Jedná se o 23 druhů živočichů a 14 druhů rostlin, které svým neřízeným šířením v přírodě ohrožují evropskou biodiverzitu, hospodářství i zdraví člověka. Na území Česka jde třeba o severoamerické druhy raků přenášející račí mor, veverku liščí a popelavou, mývala severního, predátora přenášejícího nemoci, nebo bolševník velkolepý, který vytlačuje vegetaci a může způsobit popáleniny. Tyto druhy se ale nemají hromadně likvidovat pouze postupně ve volné přírodě omezovat Podle jednatelky ČMMJ Martiny Novotné, hodlá MZP rozšířit seznam invazních nepůvodních druhů, který má podle ní obsahovat až šestkrát více druhů nad rámec nového nařízení EU. Připravovaný český černý seznam zahrnuje nejen přírodě a člověku opravdu škodlivé druhy, s jejichž omezením bezvýhradně souhlasíme, ale bohužel i hospodářsky významné druhy zvěře, stromů a ryb, které se již před řadou desetiletí až staletí staly běžnou součástí české krajiny a přírody," sdělila Novotná.
Na navrhovaných „seznamech smrti", které, jak uvedla, počítají s likvidací, usmrcením či zamezením rozmnožování, se ocitli například muflon, kamzík horský, koza bezoárová, z rostlin pak ořešák královský, jírovec madal, řepa obecná, cukrovka, akát, topinambur, borovice černá, borovice vejmutovka, dub červený, a z ryb pstruh duhový, amur bílý tolstolobik bílý, siven americký.
„Ministerstvo životního prostředí připravuje regulaci nepůvodních invazních druhů už deV ši dobu víceméně v tichosti bez účasti skupin hospodařících v krajině, tedy bez myslivců, rybářů, lesníků, zahrádkářů, včelařů, ale například i bez chovatelů exotických druhů. Je pro nás principiálně nepřijatelné, abychom se k této legislativě mohli vyjadřovat možná až někdy v rámci meziresortního připomínkového řízení. Naše zkušenosti minulých legislativních procesů totiž ukazují, že až dostane Ministerstvo zemědělství od Ministerstva životního prostředí návrh na stůl, zpravidla zbývá pak jen velmi malý časový prostor na naše kvalifikované připomínky," uvedla Novotná.
Pod společné prohlášení se podepsali zástupci Českomoravské myslivecké jednoty, Českého rybářského svazu, Českého svazu včelařů, Českého zahrádkářského svazu, Mezinárodní asociace pro sokolnictví, společnosti Jesenický kamzík, Agrární komory ČR, Lesů České republiky, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR a Svazu školkařů ČR.
