Přihlásit

Prolomit vlny: Česká smrková republika. Monokultura smrčin odráží monokulturu myšlení (ČRo - wave.cz)

Smrkové lesy jsme si nasázeli už před desítkami let, za minulého režimu, ačkoliv se tak dělo podle tvrdé kapitalistické logiky, která velí dosahovat co největšího zisku. Proč jsme za ta léta, kdy jsme o problému zvaném kůrovec věděli, nebyli schopní situaci zvrátit? Prý nebyla „společenská objednávka".

Získat povolení ke vjezdu do posledních zbytků lesů v Jeseníkách, kde jsem před pár dny natáčel o tamní kůrovcové kalamitě, nebyl žádný problém. Tady nemá cenu nic tajit, rychle postupující lysiny jsou vidět ze všech stran. Lesníci taky spoléhají na to, že už je k ničemu zkoumat, kdo může za hody, které si tu kůrovci uspořádali.

Kalamita je na postupu v Beskydech a kůrovcový krmáš má údajně pokračovat na Vysočině. Jestli za to mohou už prvorepublikoví lesníci, nebo ti pováleční či normalizační, je dneska dobré leda do učebnic lesnické historie. Naše smrková republika tvoří na velké kůrovcové hostině podlouhlý bohatě naložený stůl a ani hbité technologie harvestorů, které zpracují strom, než by jeden řekl kůrovec, to nedokáží včas zarazit.

Napadené lesy nevznikly ani před minulými ani před předminulými volbami, byly nasázeny před desítkami let, kdy se věřilo, že výhradně smrková, jednodruhová plantáž je nejproduktivnější, nejefektivnější, nejpřehlednější a ona zpeněžitelná hmota se v nich dá nejlépe spočítat a plánovat. Však taky ano. Akorát do doby, než přijdou nezvaní hosté, kteří jsou natolik skromní, že si vystačí s pokrmem jednoho druhu a nechají po sobě talíř, na němž nezbyde ani soustíčko. Proti tomu je i harvestor dětskou hračkou bláhových lidí.

Tváří v tvář kopcům plešatým jak kdysi hlavy komunistických funkcionářů se dnes lesníkům, lesním hospodářům a správcům těžko pokračuje v rétorice velebící staré smrkové pořádky. Když v Jeseníkách o kůrovcové kalamitě natáčím, pyšně mě vedou na místa, kde je smrků maličko, zato vedle nich raší břízky, jedličky, modřínky, boučky, doubky. Ano, těmito zdrobnělinami se nad nimi rozplývají a kynou – tenhle si natočte, tenhle taky, tak to má vypadat, z toho máme radost a takhle teď pojedeme všude. Rozmanitost je cesta budoucnosti!

Tři dekády po revoluci lesníci, jejich náměstci a PR zástupci během pár měsíců hovoří jako letití lesní aktivisté a ekologové, s nimiž se o smrkových monokulturách vedly líté spory, a když nebylo zbytí, kolikrát i soudní. Jen musela přijít prý největší kalamita od dob Marie Terezie, aby se protivné názorové proudy stekly do jedné řeky nesoucí druhovou rozmanitost a přestaly se vysazovat přehledné řádky smrků.

Nemůžu se neptat, proč letité volání, přesvědčování, argumentování i nátlak ochránců, leckdy i lesnických odborníků, vyslyšeno nebylo a musel hlasitě promluvit kůrovec. Na všech stranách uprostřed jesenických holin se ozývá podobná odpověď: „Nebyla společenská objednávka. Neproběhla společenská diskuse o tom, jaké lesy chceme mít a jaké mají mít funkce." Lesní hospodáři ovšem žádnou nevyvolali, politici už vůbec ne. Zisk z efektivní celorepublikové smrkové plantáže se hodil.

Lesníci horečnatě hledají, jak přetvářet naše lesy tak, aby se obrovskou holinou nestala nakonec valná část naší země. Opět se ale žádná diskuse o tom, jaké lesy a proč bychom měli chtít, ani přijímání společenské objednávky nekoná. Tudíž bychom i my stejně horečnatě měli hledat cesty, jak onu společenskou objednávku vznášet a jak celospolečenskou diskusi uspořádat. Volby, odborné kampaně aktivistů a ekologů, petice a lobbing evidentně nestačily. Nezbývá než vyrážet do lesů přímo za lesníky. Dialog se společností tady chyběl především.

Ivo Bystřičan

Komentáře   

-2 # Vladimír Pelíšek 2018-09-24 11:11
Ale ona byla společenská objednávka! To jen zmiňovaní lesníci lžou, jako když tiskne, protože cítí, že jim vzhledem k tomu, co se děje, začíná hořet příslovečná koudel u zadnice.

Věděli to, a věděli to velice dobře. O nutnosti zásadní změny druhového složení českých lesů se mluví už nejméně 60 let. Bez úspěchu, protože navzdory faktu, že život lesa je věc mohutně přesahující délku lidského života, se vždy, za Husáka i dnes, v LH na řídicích postech prosadili manažeři, kteří uvažují pouze v měřítku let či snad dekády. Manažeři, kteří dnes řídí "výrobu dřeva", aby zítra řídili výrobu jogurtů a pozítří výrobu dílů do automobilů. Nadšeným a les skutečně milujícícím lesníkům tito parazité umožnili (v lepším případě) pouze drobnější experimenty na jejich polesích, se shovívavým a povýšeneckým úsměvem otce, půjčujícím synovi kolo navzdory tomu, že přinesl špatné vysvědčení.

Klika těchto parazitů pěstujících nikoliv les, ale plantáže s cílem rychlého a krátkodobého zisku, metastázovala samozřejmě i na MZe a vůbec do státní správy lesů. Výsledkem například je, že se jacísi úředníčci zaklínají procenty listnáčů v obnově, procenty buďto zcela vylhanými, nebo - aspoň v některých místech - pravdivými naposledy v okamžiku, kdy tam někdo ty sazenice dovezl a fyzicky vyložil.

Nad reálným složením českých lesů neexistuje ŽÁDNÁ kontrola. Vylhanými čísly se uchlácholí veřejnost, aby dala pokoj do další kůrovcové kalamity. Mezitím někteří z těchto parazitů vymřou, jiní odejdou do důchodu, a jejich nástupci začínají opět od nuly - říkají to, co jim umožní podržet si svá teplá místečka, pravda nepravda.

Jedle a buky se vysazují, oplocenky se budují, dotace se čerpají. Za dvacet let na takovém místě roste les složený ze sedmimetrových vrb a bříz, zato jedličku ani bouček v nich nenajdete. Okolní smrková monokultura vypadá stejně - jen vrby, bříza, jeřáb. Na co byly vynaloženy mnohadesetitisícové dotace - na porost měkkých dřevin, který by tam vyrostl i tak? Kdo se zodpoví z toho podvodu na veřejnosti, pane úředníku - lháři Tomášku a další? Kdo to zaplatí, ty peníze vyhozené za nic? Stát, že ano? Tedy každý běžný občan, jen ne ti, kteří neplní své úkoly, nevykonávají svou práci tak, jak by měli.

Nasypou se další miliardy, vysadí se další milióny jedliček a boučků, nechají se zarůst dalšími desítkami miliónů měkkých dřevin. V lepším případě - protože v horším tam nevyrostou ani ty měkké dřeviny, bude tam jen a jen tráva, ostružiny. Bude to stát další desítky, stovky miliónů. Z čích kapes?

Kdy budou potrestáni skuteční viníci? Nebo bude dál veřejnost balamucena lžemi pánů Tomášků a dalších "expertů"???

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Kraj Vysočina dá na boj s kůrovcem 100 mil. Kč

Kraj Vysočina dá na boj s kůrovcem 100 mil. Kč

Lesnictví

Kraj Vysočina hodlá letos dát na opatření související s kůrovcovou kalamitou v lesích a suchem ze svých rezerv 100 milionů korun. Krajská rada 16. 4...

LOS: Situace s kůrovcem je extrémně složitá, rezignovat však nesmíme

LOS: Situace s kůrovcem je extrémně složitá, rezignovat však nesmíme

Lesnictví

Kůrovcová kalamita dosáhla v roce 2018 zcela extrémního rozsahu a rovněž prognóza pro rok 2019 je nepříznivá. Hlavní prioritou pro zpomalení šíření kůrovce musí být...

KŮROVCOVÉ INFO pro rok 2019 spuštěno, přidejte se i vy!

KŮROVCOVÉ INFO pro rok 2019 spuštěno, přidejte se i vy!

Lesnictví

Sezóna aktivní ochrany proti kůrovcům a dalším hmyzím škůdcům právě začíná. Projekt KŮROVCOVÉ INFO (www.kurovcoveinfo.cz) vstupuje do čtvrtého roku provozu. Aplikace je již připravena na...

Aktuální stav kůrovcové kalamity pohledem lesníků v regionech

Aktuální stav kůrovcové kalamity pohledem lesníků v regionech

Lesnictví

Aktualizováno. Jaro, jehož se letos většina lesníků obává, je na většině území Česka v plném proudu. Hrozba sucha je bohužel opět aktuální a rojení kůrovců...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby