Praha 9. dubna (ČTK) - Přírodovědcům a ekologům se nelíbí plán ministerstva životního prostředí (MŽP) na zrušení největší tuzemské přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice. Ta se rozléhá v kaňonech stejnojmenných řek na hranici kraje Vysočina a jižní Moravy. Na necelé třetině původního území by měly vzniknout dvě menší národní přírodní rezervace. Vědci se obávají, že kvůli tomu zanikne řada ohrožených živočichů a rostlin. Ministerstvo argumentuje tím, že území dosavadní ochranu neztratí.
"Chráněná území musejí být co největší, aby v nich ohrožené organismy měly šanci přežít," uvedl předseda České společnosti pro ekologii David Storch. Přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice, která se rozkládá nyní na 2310 hektarech, by se měla změnit na dvě menší národní přírodní rezervace zhruba o rozloze 757 hektarů.
Jako problém Storch hodnotí také to, že se rezervaci po desetiletí nedostávalo potřebné péče. Velká část cenných lesostepí a stepí zarostla lesem a na mnohých místech byly vysazovány jehličnaté monokultury, uvedl. Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd ČR řekl ČTK, že na problém s péčí o rezervace v nížinách odborníci bezvýsledně upozorňují MŽP již deset let.
Mluvčí ministerstva Petra Roubíčková ČTK řekla, že o ochraně celého území evropsky významné lokality se ještě povede diskuse. "V průběhu dubna proběhne se zástupci ekologických organizací jednání, které by mělo celou věc posunout dál a sporné otázky vydiskutovat," uvedla.
Návrh na vyhlášení národní přírodní rezervace v této lokalitě podle Roubíčkové vychází z nařízení vlády, kterým byl schválen národní seznam evropských lokalit, a mají tak vzniknout dvě přírodní rezervace. Přírodovědci si ale stěžují, že ministerstvo odborné názory znalců dlouhodobě ignorovalo. Roubíčková ale řekla, že návrh na rezervaci doporučila Agentura ochrany přírody a krajiny po diskusi s MŽP a krajskými úřady.
Jedním z hlavních cílů chystané rezervace má být péče o chráněného a kriticky ohroženého motýla jasoně dymnivkového. Entomolog Václav Křivan z Českého svazu ochránců přírody Kněžice a místní znalec ale upozorňuje, že plocha, na které jasoni žijí, v rezervaci vůbec nebude.
Zmenšit se má i plocha pro ochranu vzácné byliny řeřišničníka skalního. Místo jeho největšího výskytu se do nových rezervací podle botaničky Ester Ekrtové rovněž nedostalo. Přírodovědci nesouhlasí ani s plánovanými způsoby péče. "Ministerstvo třeba argumentuje tím, že území bude v režimu základní ochrany, což je pravda, ale základní ochrana u nás naprosto nefunguje. Příkladem toho jsou Lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje, kde se nepodařilo prosadit žádnou národní kategorii chráněného území," dodal Čížek. V lesích se podle něj neúměrně těží. Pakliže nebude evropsky významná lokalita doplněna národní kategorií, nezaručí podle Čížka nic.
