logo Silvarium tisk

Ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny v Liberci Jiří Hušek popisuje život a rozvoj Jizerských hor nebo to, jaký mají dopad na Jizerky turisté.

Před 50 lety vznikla Chráněná krajinná oblast (CHKO) Jizerské hory. Čtvrtá nejstarší u nás. „S ochranou přírody se ale začalo už mnohem dřív než před 50 lety," říká bývalý dlouholetý šéf CHKO Jizerské hory a současný ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny v Liberci Jiří Hušek.

* Co bylo tím hlavním impulzem ke vzniku chráněných krajinných oblastí, známých pod zkratkou CHKO? Byl to rozvoj průmyslu?

Historie územní ochrany přírody je mnohem starší než pouhých 50 let. První národní parky začaly vznikat v USA hluboko v 19. století. První pokusy byly v té době ale i u nás. Například Boubínský nebo Žofínský prales byly chráněnými oblastmi rovněž v polovině 19. století. Další přírodní rezervace vznikaly za první republiky a po válce se pak začaly plošně vyhlašovat chráněné krajinné oblasti. Tím impulzem byl bezesporu tlak na obnovu hospodářství a rozvoj průmyslu a potřeba přírodu chránit. Vůbec první chráněnkou u nás byla v roce 1955 CHKO Český ráj.

* Jaký je vlastně hlavní rozdíl mezi CHKO a národním parkem?

Národní park je území, které je významné a jedinečné v mezinárodním měřítku a jde výlučně o přírodní oblasti, zatímco v CHKO jde o už o krajinu jako celek, tedy území, kam zasáhl i člověk a patří do něj kromě přírody i obce. Proto je ochrana odstupňována do čtyř zón od 1. , přírodní a nejpřísněji chráněné,až po 3. a 4. zónu, kde v určitém režimu ochrany přírody probíhá běžný život.

* Zmínil jste obce, ty se často kvůli svému rozvoji dostávají do sporu s ochranou přírody. Jakému režimu život v CHKO podléhá? Může se tam třeba stavět?

Ano, ale platí určitá regulace, aby nová výstavba harmonicky navazovala na tu předešlou, na to, co jsme zdědili a proč je vlastně celé ta krajina chráněná. Lidé mají často zkreslené představy o tom, že například v celé CHKO se nesmí nic. Že se tam smí třeba chodit jen po vyznačených stezkách, ale tak to samozřejmě není. Obce se v CHKO rozvíjejí, staveb přibývá a příkladem nemusí být pouze všem známý Bedřichov. Počítá se s tím, že v CHKO lidé budou chtít bydlet, že se tam budou chtít nějak uživit, že budou chtít i zvyšovat standard bydlení oproti minulosti, takže za jistých podmínek se tam samozřejmě stavět dá.

* Jste tu tedy od toho, abyste rozhodli, že tam může vyrůst roubenka, ale ne výškový hotel?

Zjednodušeně se to tak dá říct, ale my neprosazujeme, že se tam musí stavět třeba jen roubenky či podstávkové domy, nebo že střecha musí být porostlá travou, jak je nám často podsouváno. Důležité je, že nová zástavba by měla navazovat na stavební vývoj, neměla by se vymykat z pohledu tvarů nebo použitých materiálů. Rozhodně nechceme blokovat moderní výstavbu a máme mnoho příkladů, kdy třeba v centru CHKO vzniká řada kvalitních objektů moderní architektury, které harmonicky zapadají do krajiny, ale určitě tu nejde o nějaké katalogové domky, jaké patří do satelitních městeček.

* A které zóny patří naopak mezi ty takzvaně stavebně nedotknutelné?

Tak určitě celé severní stěny Jizerských hor, oblast zvaná Jizerskohorské bučiny. To je asi 30 kilometrů čtverečných, které podléhají zvláštnímu režimu národní přírodní rezervace. Stejné území tohoto typu jsou rašeliniště na českopolských hranicích Malá a Velká Jizerská louka.

* A co třeba taková Jizerka?

Tam je to trochu složitější, protože jde nejen o přírodně cennou lokalitu, ale i vesnickou památkovou rezervaci, takže kromě nás přicházejí ke slovu také památkáři. V územním plánu obce je navíc stavební uzávěra, takže tam sice v posledních letech probíhala čilá stavební činnost, ale buď jako obnova stávajících objektů, nebo nová výstavba, ovšem na starých základech podle přísných pravidel.

* Ona to vlastně byla průmyslová obec?

Ano, tvrdě průmyslová obec, kde v 19. století fungovala sklárna, která řídila celý její život a provoz.

* Jak z pohledu ochrany přírody vnímáte tu nebývalou invazi turistů a cyklistů do Jizerských hor?

Je to opravdu složitá věc. Na horách byla tradičně rozvinutá pěší turistika, někdy od 60. let se k tomu přidali běžkaři, a hory se s tím uměly vypořádat. Třeba k oblasti kolem Knajpy dřív lidé dorazili nejdřív kolem deváté ráno a kolem šesté večer už se museli vracet, aby se včas dostali dolů. Takže hory a zvířata, která v nich žijí, měla poměrně velkou část dne klid. Teď je to jinak, protože cyklista má větší akční rádius i možnosti, takže je tam potkáte už po šesté ráno a ještě třeba v deset večer. Ještě horší je to v zimě, kdy se doba klidu ještě snižuje kvůli fenoménu nočního lyžování. A teď ještě přibyla elektrokola, takže se do centrální části hor dostanou i lidé, kteří by se tam dřív jinak nedostali. Nejde o to, že by se hory neměly ke sportu a rekreaci využívat, a že by k tomu lidé neměli mít potřebné zázemí, ale je to věc míry.

* A dá se vůbec nějak regulovat? Zakázat to můžete asi těžko.

Zakázat to nelze, ale můžeme to regulovat tak, že pro pěší turisty budou značené turistické cesty, pro cyklisty vyznačené cyklotrasy a sázíme na to, že většina lidí se pohybuje právě po nich. Tam, kde lidi nechceme, tak prostě žádné trasy nevyznačujeme. Problém je, že spousta lidí vnímá hory jen jako nakloněnou rovinu, jako takovou tělocvičnu v plenéru. Ale když se pro tyto aktivity vymezí určitá oblast, tak větší část hor a přírody v ní zůstane zachována pro běžnou turistiku a pro lidi, kteří od hor očekávají něco víc, než že se tam jdou jen zpotit.

* Sever Čech se v posledních letech potýká s nebývalým suchem. Jak mohou klimatické změny změnit tvář Jizerských hor?

Hory se musí vypořádat nejen se suchem, ale i s dalšími jevy, jakými byly například extrémní srážky. Příroda se s tím umí vyrovnat a byla by hloupost si myslet, že pokud ji nepomůžeme, tak to sama nezvládne. Zvládne, ale pokud ty změny přicházejí naráz, je to těžší. Určitě to neznamená, že v Jizerských horách vznikne nějaká vyprahlá poušť. Vždycky tam bude les, ale bude jiný. Ubude smrků a vrátí se tam původní stromy, buky, jedle. A změní se i struktura fauny. V minulých letech tu žilo třeba hodně tetřevů, tím jak kvůli emisím zmizely celé plochy lesa, neměli už pro život dobré podmínky a vymizeli. Ale zase se objevily jiné druhy. Třeba linduška nebo chráněný tetřívek. Příroda se s klimatickými změnami umí docela dobře vyrovnat, ale jde to pomaleji, než by si někteří přáli.

***

Jiří HUŠEK

* narodil se v roce 1958 v Liberci, kde vystudoval gymnázium a poté lesnickou fakultu v Brně * 1982 nastoupil do lesního provozu v Jizerských dobách v době vrcholící imisní a kůrovcové kalamity * od roku 1997 vedoucí Správy CHKO Jizerské hory * od roku 2015 ředitel regionálního pracoviště Liberecko Agentury ochrany přírody a krajiny, které kromě Jizerských hor spravuje i CHKO Lužické hory a Český ráj a další chráněná území v Libereckém kraji

Komentáře  

+4 # schutzmeister@iex.cz 2018-09-18 15:33
Jasně, co by jsme ji pomáhali.
Už tam mezi těma odumírajícíma pichlavýma smrkama ty jedle klíčej. :lol: 8)
To dá přece rozum.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě