Čím vším si projdou ve výrobě pelety, vaše komfortní a ekologické palivo, než mohou vyrazit v pytlích nebo v cisterně přímo k vám domů, do kotelny? Základem je čisté dřevo bez kůry a jiných příměsí. Než se z něj stanou standardizované válečky zvané pelety, musí urazit dlouhou cestu.
Všechno začíná v lese. Ideální je výroba, která klade důraz na tradiční model lokální spotřeby – zákazník topí peletami nebo briketami, které vznikly z pilin z místních pil při zpracování dřeva vytěženého v okolních lesích.
Kmeny poražených stromů se v dřevařské výrobě nejprve zbaví kůry a následně rozřežou na truhlářské rozměry trámů, fošen a prken. Během takového opracování se až 30 % původního kmene mění v dřevěný odpad – štěpku a pilinu. A právě to je základ pro výrobu pelet. Na jednu tunu pelet je obvykle potřeba necelých 7 m3 dřevěných pilin.
Pilina se musí zpracovat v řádu dní
Výroba pelet je plně automatická. Pilina je skladována v samostatné hale, kde ji manipulátor přihrnuje na příjmovou hydraulickou podlahu. Před vstupem do výrobní haly projde pilina tříděním, které odstraní případné příměsi, jako jsou větší kusy dřeva a podobně.
Pilina se musí zpracovat v řádu dní, poté co ji přivezou do peletárny z dřevařských provozů, aby neztratila na kvalitě. Fermentace, tedy „kvašení" piliny, kdy ztrácí část své energie, není rozhodně žádoucí.
Fotografie dodala společnost Kloboucká energo, která vyrábí dřevěné pelety značky Waldera s certifikátem ENplus.
Na sušení pelet se spotřebuje dřevní štěpka
Piliny z čerstvého pořezu mají vysoký obsah vody, více než 40 %. Před samotným peletováním je nutné usušit pilinu na hodnotu okolo 11 %. Sušení piliny probíhá v bubnových sušárnách za pomoci horkého vzduchu, který zajišťují kotle na dřevní štěpku. Na jednu tunu pelet se spotřebuje cca 0,5 m3 dřevní štěpky. Štěpka je skladována v hale s pilinou a přikládána do kotlů kombinací posuvné podlahy a redlerového dopravníku.
Za bubnovými sušárnami je pilina odloučena z proudu teplého vzduchu v soustavě cyklonů, z výroby odchází jen čistá pára bez prachu. Pilina následně putuje do zásobníku a dále přes drtiče – mlýny s malými kladívky, které sjednotí frakci pilin a hoblin na podobnou velikost. To zajišťuje síto o průměru ok velikosti 5 mm.
Špičkové lisy vyrobí i 3 tuny pelet za hodinu
Následuje míchací zásobník, kde se pilina krátce zdrží a cestou do lisu se do ní doplní ještě malé množství aditiva, to je maximálně 1,8 % krmné mouky či škrobu, který zlepšuje mechanickou odolnost pelet zejména pro dodávky volně ložených pelet cisternou. Těsně před vstupem do lisu je pilina mírně navlhčena v kondicionéru, to pomáhá v prostupu piliny lisovacími kanály.
Při lisování je pilina pomocí vnitřních rolen vytlačována do kruhové matrice, ve které je řada malých kanálků o požadované velikosti, které zformují pilinu do válečkovitého tvaru. Matrici se díky tvaru říká prstencová. Špičkové lisy mají velký výkon, může to být i více než 3 tuny vyrobených pelet za hodinu.
Po zahřátí přijde ochlazení
Pelety jsou po vylisování velmi teplé, mají okolo 70o C, a jsou tedy tvarově nestabilní. Putují ihned do chladiče, kde se pomocí vháněného vzduchu ochladí na teplotu pod 30o C. Následuje třídění, kdy se oddělí tzv. odrol – všechny malé částečky pod 3,15 mm, které nelze považovat za pelety.
U výroby vysoce kvalitních pelet je dnes samozřejmostí certifikace. Nejvyšší kvalita je označena kategorií A1 dle certifikace ENplus a normy ČSN EN ISO 17225-2. Výrobní proces proto podléhá přísným kontrolám.
Jakmile je výroba u konce, následuje skladování ve velkokapacitních silech v peletárnách, anebo rovnou balení pelet do 15kg sáčků či tunových textilních vaků big–bag, které putují k vám – zákazníkům. Vzpomeňte si na příběh vašich pelet, až vás budou hřát v zimních večerech. Než se k vám „válečky na topení" dostaly, byla to pro ně dlouhá cesta.
Chcete se stát členem Klastru Česká peleta a rozšířit členkou základnu čítající 86 předních firem z odvětví výroby a distribuce ekologických paliv a topenářské techniky? Kontaktujte předsedu Ing. Vladimíra Stupavského telefonicky na čísle 724 611 316 nebo e-mailem na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
Příběh českých pelet. Jak se vyrábí? (stavba.tzb-info.cz)
Monitoring médií
- pátek 10. květen 2024
- Ministerstva poskytla za tři roky pět miliard korun na ochranu před povodněmi (ČTK)
- Do sčítání motýlů v Česku se poprvé může zapojit veřejnost, začne 3. června (ČTK)
- Hořící les na Mladoboleslavsku pomáhá hasit vrtulník, zásah potrvá celý den (ČTK)
- V Českém Švýcarsku zasahovali hasiči kvůli požáru od ohňostroje (ČTK)
- Požár u Horní Cerekve nechal v lese spoušť (Havlíčkův Brod deník)
- Šumava je opět bohatší o tisíce stromků (Klatovský deník)
- Plány na těžbu kamene a písku posoudí znalci (MF DNES)
- Myslivci vysadili v Komorní Lhotce slivoně a jabloně (komunalniekologie.cz)
- Lesy ČR po konci kůrovcové kalamity sníží zalesnění o pětinu na 14.000 hektarů (enviweb.cz)
- V Břeclavi uvažují, jak využít vodní toky. Chtějí vybudovat odpočinkovou zónu a zaplavit lužní lesy (brnenskadrbna.cz)
Poslední komentáře
-
Dušan Utinek: Tak jsme doadaptovali (asz.cz)
Mysl je již stará, ale život mění... Nikdy bych něco takového neřekl, ale ... -
Dušan Utinek: Tak jsme doadaptovali (asz.cz)
" nemají vytěžené borové souše. Dozor lesa nezájem. " Jako, že by to s ... -
Dušan Utinek: Tak jsme doadaptovali (asz.cz)
Neoslavoval bych všechny drobné vlastníky lesa.Ve středním povltaví(Dobříš)nema ... -
Les v Českém Švýcarsku se po požáru rychle obnovuje, dominuje bříza (novinky.cz)
Jako na každé holině. Nic nového pod sluncem. -
Dušan Utinek: Tak jsme doadaptovali (asz.cz)
Kus pravdy, ale za bolševika se ještě tolik lidí do lesů nevalilo a ... -
Pomůže nám buk zvládnout klimatickou změnu? (TZ VÚLHM)
To pro lesníka podstatný, jsem asi přehlídnul. Že tedy prodejnou, málo ... -
Dušan Utinek: Tak jsme doadaptovali (asz.cz)
" Jak co pro dědulu ten stát dělá??? " A proč by měl ? Není to ani ... -
Lesy města Písku – historický majetek spravovaný s cílem předat budoucím generacím hospodářsky hodnotný les
Víc takovejch hezkejch článků, místo těch keců bafuňářů, co byli v lese ...