Náměšť nad Oslavou /ANKETA/ – Vstup do kralické obory, kde žije bezmála 200 kusů daňčí a jelení zvěře. To je téma, které v současnosti nejvíc rezonuje na sociálních sítích, kam přispívají lidé z Náměště a okolí. Vznikla petice nespokojených, kteří jsou přesvědčení, že lesní hlídky se v oboře vůči veřejnosti chovají ostřeji než dřív.
"Odpůrcům se nelíbí vyhánění náhodných chodců v období mimo povolené dva letní měsíce v roce. Chtějí, aby lesníci i úředníci povolili volnější režim celoročního vstupu do tohoto krásného kusu přírody. Petice má okolo 250 podpisů v elektronické verzi, podepsat se dají i papírové formuláře.
V oboře hospodaří státní lesy (LČR), které s případnou změnou nesouhlasí. Část veřejnosti, soudě z reakcí na facebooku, je taky proti většímu zpřístupnění obory. A vedoucí náměšťského odboru životního prostředí (OŽP) Tomáš Sedláček, sám myslivec, si myslí, že jde o mnoho povyku pro nic a svou roli hraje především vliv facebooku. „Obora není naprosto nepřístupný skanzen za betonovou zdí. Nevím, proč by se mělo něco měnit kvůli jedinému incidentu za dlouhou dobu. Dosud nebyly nikomu házeny klacky pod nohy a ani si historicky nikdo nestěžoval," říká.
Dřív nikdo nevyháněl
O co jde? Loni státní lesy nechaly prodloužit u náměšťského odboru životního prostředí nařízení z roku 1991, které vydal okresní úřad v Třebíči a podle kterého je obora v omezeném režimu přístupná jen v červenci a v srpnu.
Vladimír Holý, iniciátor petice, jako dítě od roku 1968 vyrůstal na náměšťském zámku, kde byli otec i děda kastelány. V zimě s ostatními dětmi chodil bruslit na rybníčky do obory. „Nikoho ani nenapadlo nás vyhánět. František Čermák z Kralic, který dělal pomocného zahradníka u bývalého hraběcího zahradníka pana Polehly, denně chodil oborou do práce tam i zpět. Co pamatujeme, se v oboře vždy lovilo a také visel na branách nějaký zákaz vstupu, nicméně nevím o jediné půtce s lesníky. Až donedávna," předeslal Holý.
Loni v listopadu si podle svých slov chtěl dojít ze Sudic, kde teď bydlí, pěšky přes oboru do Náměště. Šel po asfaltové stezce se psem na vodítku. Oslovila ho lesní stráž a řekla mu, že je vydán zákaz vstupu a má se tedy vrátit do Kralic. To Holý kategoricky odmítl. „Lesníka moje neposlušnost rozčílila natolik, že mi sdělil, že na mě zavolá policii. Pak mi jel několik minut autem v patách až k místu setkání s policisty, kteří patálii vyřešili domluvou," popsal dění Holý.
Další tři případy
Na odboru životního prostředí mu vedoucí Tomáš Sedláček sdělil, že jeho incident vyhánění z cesty oborou je jediný. Vladimír Holý však ví o dalších třech podobných případech. Začal se víc zajímat o to, jak dosáhnout změny zákazu. Zjistil, že jde o takzvané nařízení obecné povahy. A to má zvláštní režim. Pokud se nepodá žaloba do roka od nabytí právní moci, nelze s takovým opatřením nic dělat. Přátelé, kteří se profesionálně zabývají právem, mu doporučili žalobu podat s tím, že nové podmínky vstupu se budou dojednávat po případném zrušení opatření.
Petice je podle Holého zpětná vazba pro úředníky odboru životního prostředí i lesní správu. Podle něj by bylo nejlepší udělat kompromis: uvolnit celoročně cesty Kralice – zámek Náměšť – Otradice a určit období, kdy se v oboře neloví. A tehdy uvolnit další stezky a pěšiny. Nezačnou pak lidé oboru devastovat? „Jistě nelze očekávat masivní navýšení počtu návštěvníků. Místní, kterých se restrikce nejvíc dotýká, budou spokojeni," je přesvědčený. „Tomáš Sedláček z OŽP mi sdělil, že zváží uvolnění asfaltových cest pro pěší celoročně, nicméně rozhodne až po roce platnosti vyhlášky," doplnil Holý.
Není to tak jednoznačné
Z vyjádření samotného vedoucího Sedláčka však není patrné, že by byl nějaké změně nakloněný. Má pro to své argumenty. „Je tam větší množství zvěře, než kolik jí potkáme ve volné přírodě. V době říje můžou být zvířata nebezpečná. Platí celoroční lov zvěře. V květnu a v červnu jsou kladena mláďata, která potřebují klid," vyjmenoval důvody, proč se s Holým neshoduje. Jde o ochranu zvěře i návštěvníků.
„Režim, jak ho známe teď, platí v oboře desítky roků. Naprosto nic se ani v poslední době nezměnilo. Obora je stará 400 let, přednost má chov zvěře před produkční funkcí, díky tomu je tak zachovalá," říká Sedláček. Dlouhodobě se podle jeho slov ctí zásady, že po ohlášce na lesní správě lze do obory vstoupit. Lesní správce si nepamatuje, že by někoho odmítl. „Těch pěších, kteří míří do Kralic, je minimum. A dá se jít jinudy, například po cestě přes velké pole alejí památných stromů," je přesvědčený.
Svatby i vítáni ptačího zpěvu
Mluvčí státních lesů Eva Jouklová uvedla, že v případě kralické obory jde o významnou lokalitu z pohledu životního prostředí, tedy o přírodní památku, v níž jsou až třísetleté stromy, jež slouží jako biotop řadě živočichů. I ona poukázala na lov a přítomnost velkého počtu zvěře. „Bezpečnost zaručit nemůžeme," sdělila.
„Přesto v oboře každoročně pořádáme různé akce, například lesní pedagogiku, vítání ptačího zpěvu, komentované prohlídky a bývají tam i svatby," vypočítala.
Lesy ČR spravují 37 obor. „Obora není běžný hospodářský les, proto má svá pravidla, která vždy souvisejí s místním chovem a lovem zvěře. Ale nelze zaměňovat režim v běžných lesích za oborní. O petici víme. Pokusíme se to panu Holému vysvětlit 24. ledna, kdy jsme ho spolu se zástupci lesní správy pozvali na schůzku," dodala mluvčí LČR Jouklová.
Hana Jakubcová
