U Jetřichovic v Národním parku České Švýcarsko skončil zajímavý experiment. Les, který zapálili neukáznění návštěvníci, ponechali pracovníci parku svému osudu. Vzpamatoval se sám.
JETŘICHOVICE Svou přirozenou sílu v plné kráse předvádí příroda v Národním parku České Švýcarsko. Po dvojici požárů poblíž Jetřichovic před deseti lety se vedení parku rozhodlo, že zničenou plochu nebude obnovovat. Vypálený les nechalo, ať se s následky ohně vyrovná sám. Experiment dopadl nad očekávání dobře, místo se zazelenalo a nyní je zde opět les.
„Když se něco takového jako požár stane v hospodářském lese, tak se to dokácí a poté něčím zalesní. My jsme si řekli, že jsme národní park, který je jak dělaný na to, abychom to nechali a sledovali vývoj. Čekali jsme, jak ta sukcese, tedy náhrada lesa, bude probíhat samovolně. A je to nad naše očekávání," vypráví vedoucí lesní správy parku Robert Mareš o úspěšném projektu, na který upozornila Česká televize.
Les v okolí Mariiny vyhlídky zachvátily dva požáry. Nejprve v roce 2005 hořela kvůli zapálené svíčce dvou turistů samotná dřevěná stavba na vyhlídce, jež se zřítila a od ní se vzňal les. O rok později se oheň rozšířil z táboráku jiných nezodpovědných návštěvníků. Oba požáry stály park 18 hektarů lesa. „U druhého požáru byl problém způsobený tím, jak se ohniště nacházelo nízko, tak oheň postupoval po svahu výš," popsal mluvčí správy parku Tomáš Salov.
Že člověk stojí na někdejším spáleništi, toho si už dnes nevšimne. Naopak se může kochat mladým lesem s až desetimetrovými stromy. „Příroda je na to ze své podstaty zařízená, oheň se v ní vyskytoval odedávna, každá větší bouřka je potenciální možnost, jak vnést do lesa oheň. A některé druhy stromů jsou specializované na popožárové události," vysvětlil Salov, jak se příroda dokázala vzpamatovat.
Ochránce přírody na pozoruhodném příběhu obnovy lesa fascinuje rychlost, čekali pomalejší regeneraci. „Mě zaujalo, jaké druhy dřevin se tam objevily a jak ten les velmi rychle roste," podotkl ředitel parku Pavel Benda. Původně se předpokládalo, že dříve než za dvacet let se příroda sama nezotaví. „Je obdivuhodné, jak se to krásně všechno zmátořilo," poznamenal vedoucí lesní správy Mareš.
Dnešní les má přitom jiný charakter než ten, jenž před deseti lety vzplál. Původní byl totiž mezi válkami založen jako hospodářský, člověk tam vysázel smrky a borovici vejmutovku. Dnes ale na místě rostou především břízky, jeřáby a zčásti i borovice lesní. „To území je totiž přirozeně disponované pro úplně jinou výbavu z hlediska dřevin, než tam tehdy přinesl člověk," vysvětlil druhovou obměnu Salov.
Jakkoliv lidé z parku v obnovu lesa věřili, přírodu nenechali svému osudu bez obav. „Báli jsme, jak byla půda po požáru bez vegetace. že nastane problém s erozí. Ale to se v podstatě vůbec nestalo, vegetace to velmi rychle zatáhla," oddechl si ředitel Benda. A ještě něco, les doslova a do písmene ožil. „Skoro nic tam nežilo. A teď se tam ve velkém množství objevili drobní savci jako rejskové, myšice a norníci. To jsem nečekal," dodal ředitel.
