logo Silvarium tisk

Návrat živočichů do krajiny, kde dříve žili, vítají přírodovědci s nadšením. V mnoha případech to znamená, že životní prostředí, které dostalo v minulosti pořádně na frak, se zlepšuje. V Česku se objevil vlk, nedávno byl u Bantic objeven šakal. Dalším živočichem, který doslova a do písmene připlul po řece Dyji je bobr evropský.

Jedná se o zavalitého hlodavce, který může vážit i třicet kilogramů. Po jihoamerické kapybaře se jedná o druhého největšího hlodavce. Bobr je dokonale přizpůsoben životu pod vodou, pod níž dokáže vydržet i dvacet minut. V České republice se mu dostává ochrany jako silně ohroženému druhu.

Bobr byl v našich zemích vyhuben na počátku 19. století a v osmdesátých letech minulého století se začal vracet. V případě jižní Moravy z Rakouska. Vzhledem k přísné ochraně a absenci přirozených nepřátel se jeho stavy výrazně zvyšují. Jediným přirozeným nepřítelem bobra je vlk, který je na území Česka velmi vzácný, na Znojemsku se nevyskytuje.
Bobra lze spatřit vzhledem k jeho plachosti jen málokdy. Ovšem výsledky jeho činnosti jsou viditelné na první pohled, v posledních letech i na Znojemsku. Jedná se o nakousané stromy, popřípadě překousané kmeny stromů, které spadly do řeky. To je značně negativní působení bobra v kulturní krajině.
Svou činností, kdy si vyhrabávají pod hladinou toků nory, mohou poškozovat protipovodňové hráze. Také kácením stromů a výstavbou hrází mohou zvedat hladinu toků a zvyšovat nebezpečí zaplavení okolních pozemků.

Ochrana je velice složitá. Oplocení pozemků je zbytečná práce, ochrana dřevin rostoucích okolo vodních toků je finančně náročná a působí neesteticky. Mezi železničním mostem a splavem u louckého kláštera jsem z cesty napočítal pět stromů, na kterých se bobři podepsali svými zuby. Záhy asi padnou do řeky (pokud se už tak nestalo). Bobr si troufne i na značně silný strom. Pokud se na jeho aktivitu přijde včas, je jednou z možností, jak strom zachránit, obalit kmen ocelovým pletivem. Na to jsou i ostré bobří zuby krátké. Další možností je speciální nátěr, který způsobuje „křoupání" mezi bobřími zuby. To se tomuto hlodavci nelíbí, a tak jde o dům (v tomto případě o strom) dále.

Poslední možností – tou nejdrastičtější – je odstřel.
„Zatím nebyl možný, v takovém kroku nevidím řešení. Je to spíše psychologický efekt pro lidi, kteří mají s bobrem problémy," uvedla Vlasta Škorpíková, referentka ochrany přírody a krajiny ze znojemského pracoviště Krajského úřadu. „Je pravděpodobné, že se bobr bude dále rozšiřovat, protože naše krajina skýtá ještě mnoho míst, která doposud neobsadil. V okamžiku, kdy budou veškeré lokality obsazeny, budou mít samice méně mláďat, a nastane rovnovážný stav."

Bobr postupuje proti proudu toků na Znojemsku. Objevil se na Jevišovce v Černíně, na Rokytné v Moravském Krumlově. Zde působí škody zahrádkářům, kteří mají svoje pozemky blízko vody. Podhrabává se pod ploty a pochutnává si na jabloních. Nikoliv na jablkách, ale překousává kmeny. Poškození v tomto případě mohou požádat o finanční satisfakci. Podle posledních zjištění byly stopy působení bobra zaznamenány nad hrází Vranovské přehrady. Působení bobra nemůžeme vidět pouze v negativním světle. „Tím, že staví hráze, pomáhá zadržovat v krajině vodu, což je cílem současné doby," dodala na závěr Vlasta Škorpíková.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Domníváte se, že lesnictví potřebuje nové přístupy založené na šlechtění lesních dřevin pro vyrovnání se se současnými problémy?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě