Těžit dřevo zničené kůrovcem a vichřicí pomáhají lesníkům v kraji výkonné harvestory (na snímku). Pilám ale činí zpracování stovek tisíc kubíků potíže
Olomoucký kraj – Nejsme nafukovací, slyší od zpracovatelů dřeva vlastníci a správci lesa, kterým ministerstvo zemědělství nařídilo odstranit do konce března dřevo napadené kůrovcem a poničené vichřicemi. Pily nestíhají, ač prodloužily směny a řežou i o víkendech. Na železnici podle lesníků zase chybějí vagony. V lesích v Olomouckém kraji je přitom potřeba zpracovat několik stovek tisíc kubíků, v celé republice asi tři miliony.
Kalamity jsou nebývalé. Lýkožrout v takovém rozsahu nepožíral smrky desítky let, nejvíce právě na střední a severní Moravě.
Do toho v srpnu a říjnu foukly derecho a Herwart a poškodily další desítky tisíc kubíků dřeva.
„Do března je to neproveditelné. V Česku leží stovky tisíc kubíků kalamitního dřeva jen z větrné kalamity. Za nás ale můžu prohlásit, že do jara bude kůrovcové dřevo pryč, jsme u konce kalamity, zbývá posledních 15 tisíc kubíků," uvedl vedoucí správy městských lesů v Moravském Berouně Tomáš Nakládal. Za poslední tři roky muselo z městských lesů u Berouna zmizet 120 tisíc kubíků.
Do toho se zpracovatelé s technikou, které většina vlastníků najímá na práci v lese, musí prořezat větrnou kalamitou a kulatinu nachystat na expedici. Že termín nestihnou, vědí už nyní například v menších obcích. S jistotou tam, kde práce výrazně zpomalí zimní počasí. „Nemáme na to vlastní zaměstnance, najímáme lidi. Když se termín nestihne, napadené dřevo necháme ošetřit proti kůrovci, a kdo nám dokáže, že co spadlo, spadlo vloni v říjnu?" uvedla starostka, která si nepřála zveřejnit jméno.
Náměstek ředitele Lesů města Olomouce Ivo Koláček si je jistý, že větrnou kalamitu zvládnou zpracovat. „Hmyzí bychom chtěli. Budou však tací, co to určitě nezvládnou," uvedl. Při větrné kalamitě bylo jen v olomouckých lesích poškozeno 10 tisíc kubíků, což je dvouměsíční těžba za normálních podmínek.
„Dnes je situace abnormální. Poslední tři roky děláme šestinásobek toho, co dříve. Těžíme budoucnost," kroutil hlavou nad rozsahem kalamity, která nebere konce.
Ten je podle Ivo Koláčka v nedohlednu. „Nastane, až v lesích dojde smrk," dodal.
Smrky však odumírají na celé střední a severní Moravě, kde vlastníci narážejí na možnosti zpracovatelských kapacit.
Čeká se i na expedici.
„Jsou problémy s dopravou, nedostatkem vagonů na železnici," potvrdil Koláček.
A říkají to i další správci lesních pozemků.
Největší přetlak je však na pilách, a to nejen v Česku, protože letní vichr pustošil lesy i v sousedních zemích. Nestíhá ani Pila Javořice ve Ptení na Prostějovsku, třetí největší zpracovatelská kapacita tohoto typu v Česku. „Jedeme na maximum. Od začátku prázdnin jsme nasadili provoz na všechny možné zákonem povolené prodloužené a sobotní směny. Stav našeho skladu je takový, jako jsme nikdy v historii neměli. Více už opravdu nepojmeme," vyjádřil se ředitel pily Jan Vařeka.
I on je přesvědčený, že stihnout březnový termín, jak jej stanovilo ministerstvo, je nemyslitelné. „To opravdu není reálné. Viděl bych to na půl roku. Navíc nikdo neví, jaké bude počasí v zimě, zda bude možné dostat dřevo ven z lesa," poukázal ředitel Javořice.
Ministerstvo před pár dny vydalo nařízení, že dřevo napadené kůrovcem nebo poničené letošními vichřicemi je nutné odstranit do konce března. „Povinnost se vztahuje na všechny vlastníky lesů, s výjimkou lesů v národních parcích a jejich ochranných pásmech," sdělila mluvčí Markéta Ježková.
