Nejdříve byli lesníci nešťastní ze sucha, letních vichřic a následné kůrovcové kalamity. Pak stačil ještě jeden říjnový den a dílo zkázy v lesích na Vysočině bylo dokonáno.
V kraji bylo po vichřici Herwart, která se prohnala celým Českem 29. října, poškozeno odhadem kolem 300 tisíc metrů krychlových dříví. Tím pádem Vysočina patří spolu s Karlovarským krajem k nejvíce postiženým oblastem.
„Přibližně 50 procent ročního objemu těžby na Vysočině nám spadlo během jednoho dne," řekl krajský šéf Lesů ČR Jan Sovák.
Nejhorší situace byla na Novoměstsku. Při vichřici tam k zemi lehlo odhadem kolem 85 tisíc kubíků dřeva. „Okolí Nového Města na Moravě hodně navštěvují turisté. Nikoho však do lesů teď nezveme, je to opravdu nebezpečné! Zavalené jsou i lesní cesty, na zemi leží tisíce stromů, mnohé se zaklesly v koruně dalších, a tím jsou ještě nebezpečnější," varuje Sovák.
Úplný zákaz vstupu je od minulého týdne vydán například do lesa u vodárenské nádrže Staviště ve Žďáře nad Sázavou. Podle mluvčího žďárské radnice Jakuba Axmana bude omezení platit až do konce ledna. „Aktuálně přibyl také zákaz vstupu do lesů v majetku Lesního družstva obcí Přibyslav," informoval vedoucí ždárského odboru životního prostředí Jaroslav Doubek. Tam jde o rozsáhlé území – pozemky na katastrech obcí Březí nad Oslavou, Hodíškov, Jámy, Kotlasy, Lhotka, Nové Veselí, Obyčtov, Ostrov nad Oslavou, Račín, Radostín, Sklené (u Tří Studní), Světnov, Újezd a Vepřová.
Další zákazy ještě mohou následovat. „Ale důrazně žádáme lidi, aby nevstupovali ani do lesů, kde zákaz vyhlášen není," doplnil Doubek.
Má i takové poznatky, že pod poškozenými stromy chodí maminky s kočárky. „Odborník pozná, že hrozí pád, ale paní si to zjevně neuvědomuje a po upozornění ze strany hajného se ještě diví, proč má jít z lesa pryč. Jako laik to nebezpečí bohužel nevidí," zmínil šéf odboru životního prostředí.
Nebezpečí pádu stromů podle Doubka objektivně hrozí a ještě tři až pět měsíců hrozit bude, než se kalamita zpracuje. Jen na Žďársku padlo kolem 150 tisíc kubíků dřeva.
Škody se počítají také ve společnosti Kinský Žďár, která je s 5 800 hektary největším soukromým vlastníkem lesů v Kraji Vysočina.
Problémy hlavně u Dářka
„Jaká oblast je nejpoškozenější? Projevil se opět problém z minulých let, kdy nám vichřice při letní bouřce poškodila okolí Velkého Dářka. Od té doby jsou porosty narušené a situace je tady nyní nejhorší. To samé platí u Vojnova Městce v lokalitě Rychtářka, kde se vichřice znovu podepsala," sdělil lesní rada Miroslav Matoušek.
Hlavní cesty s turistickými značkami se podle něj podařilo zprůchodnit. „Když někam dáme zákazovou ceduli, ještě ten den zmizí. Takový je přístup lidí. Je s tím navíc spojená šílená administrativa, proto jsme k plošnému zákazu nepřistoupili – i vzhledem k tomu, že houbařská sezona skončila," uvedl Matoušek.
V lesích pracovníci firmy Kinský Žďár potkávají hlavně sportovce, kteří se drží na hlavních trasách. „Žádosti o některé sportovní akce jsme zamítli," připomněl lesní rada.
Ministerstvo zemědělství rozhodlo, že vlastníci lesů musí odklidit dříví, které poničil kůrovec a silné vichřice, do konce března 2018.
„Podle odhadů bude výše takzvaných nahodilých těžeb téměř stejného rozsahu jako v roce 2007, kdy lesní porosty zasáhl orkán Kyrill," předpokládá ministr zemědělství Marian Jurečka.
Podle údajů jeho resortu se před deseti lety objem nahodilých těžeb pohyboval na úrovni 14,7 milionu metrů krychlových. Aktuální situace prý však je podstatně horší i v důsledku kůrovcové kalamity.
Právě ta je společně s dlouhodobým suchem dalším hřebíčkem do rakve už tak zdecimovaných lesů na Vysočině. Největší problém je ve východní části Vysočiny na Třebíčsku, dále pak na Telčsku a v příhraničních oblastech s Rakouskem, kde stromy vlivem sucha umírají ve stoje.
Jsou místa, kde už uschne jakýkoli strom
„Problém není v kůrovci jako v takovém, ale v klimatu. Sucho je dlouhodobé, je nízká hladina podzemní vody a stromy trpí a usychají. Problémy registrujeme už i s hlubokokořenícími dřevinami, jako jsou borovice a dub. Máme lokality na Třebíčsku, kde to sucho je tak extrémní, že se tam nedaří pěstovat nic a uschne prakticky každá dřevina," dodal Sovák.
Snad nejhorší kůrovcovou kalamitu ve své historii zaznamenává ve svých lesích například i městys Luka nad Jihlavou. „Postiženy jsou celé pásy a velké kusy lesa. Na mnoha místech vznikly celé holiny," říká starosta Viktor Wölfl.
Kalamita u Luk se podepsala na stovkách kubíků dřeva. „Takhle mohutný rozsah postižení si nepamatují. Podobně a mnohdy ještě hůř na tom jsou naše sousedící obce, jako třeba Kozlov," uvedl příklad Wölfl.
Kvůli tomu, že se nyní přednostně těží kalamitní a kůrovcové dřevo, je jím trh zasycen. Majitelé lesů proto tratí i finančně. Musí se spokojit s výrazně nižší částkou.
Rozdíl v ceně mezi zdravým a kalamitním dřevem může být i jeden tisíc korun na kubíku. Například pila v Rozsochatci na Havlíčkobrodsku stanovuje výkupní cenu zdravého dřeva na 2 000 korun, dřevo napadené kůrovcem však vykupuje za tisícovku.
„Kůrovec nám cenu dřeva hodně snížil. Od září šla v průměru o 350 korun dolů," doplňuje Jiří Čertner z pily v Rozsochatci.
Dřevo z polomů se vykupuje na základě kvality. „Když je to pěkná zdravá kulatina, tak je cena opět 2 000 korun. Pokud je ale dřevo rozlámané, tak jsme v rozmezí od 500 do 700 korun," spočítal.
Vlastníci lesů jsou ze současné situace rozmrzelí. „Cenu dřeva napadeného kůrovcem to srazilo téměř na hladinu rentability. Dnes se pohybuje na nejnižší hranici, to jsem za svého šestnáctiletého působení na radnici nezažil," dodal Wölfl.
„Zavalené jsou i lesní cesty, na zemi leží tisíce stromů, mnohé se zaklesly v koruně dalších, a tím jsou ještě nebezpečnější." Jiří Sovák, krajský šéf Lesů ČR.
