Radek IPSER, kočí, OSVČ
--------------------
No a slyšel jsem takový názor a četl jsem i prohlášení, že jako místní lidi nechtějí dělat. Oni by chtěli dělat, ale nechtějí odvádět těch 10 nebo 20 %, to je jedna věc. A druhá věc potom je ty velký firmy třeba, co mají ty velký harvestory, tak je odsaď vytlačujou, že jo. To je další věc.
redaktorka
--------------------
Správa Národního parku Šumava ztrácí důležité spojence - místní drobné živnostníky, kteří žili z práce v národním parku. Z lesa je prý vytlačují velké firmy, kterým jsou často nuceni dělat slouhy za likvidační poplatky. Naštvanost místních se tak obrací proti parku, což nahrává těm, kteří tu park nechtějí. Nejde to jinak?
osoba /Přidej se 2010/
--------------------
Vlastně zvítězila Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava.
redaktorka
--------------------
Před 6 lety dostala Správa Národního parku Šumava v soutěži Otevřeno zavřeno první cenu veřejnosti za transparentní přístup k veřejným zakázkám. Ojedinělý přístup umožňoval drobným podnikatelům získat práci v národním parku přímo bez mezičlánku velkých firem. Nadšení netrvalo dlouho. Krátce nato se změnilo vedení a s ním i přístup k veřejným zakázkám.
Petr JEŠÁTKO, podnikatel v lesnictví, OSVČ
--------------------
Už bylo předem řečeno, že malé firmy nemají šanci na vysoutěžení těchto zakázek. Takže plno firem se opravdu nehlásilo ani do těch minitendrů, protože samozřejmě konkurence je silná.
Radek IPSER, kočí, OSVČ
--------------------
Od roku 2014 potom už mi bylo řečeno na vedení parku ve Vimperku, že jako na přibližování koňma, že nemá cenu, abysem se hlásil, že se nebudou vyhlašovat samostatně jenom výběrovky na koně, že je to, že to bude lepší pro velký firmy, neboli party koně, těžař, pila a traktor dohromady, jo, takže od tý doby je to takový, že musím dělat subdodavatele a musím důvěřovat tej firmě, že mi opravdu každej měsíc zaplatí, anebo mi zaplatí správnou cenu z toho parku. Příklad řeknu 200 korun od kubíku a ta firma mi těch 200 korun od kubíku opravdu dá.
redaktorka
--------------------
Jim na správě bylo řečeno, že se do těch minitendrů už nemají hlásit.
Mgr. Pavel HUBENÝ, ředitel Správy NP Šumava
--------------------
To nevím, to bylo, podívejte se, to bylo jiný vedení, jiný tým tady byl, já neznám jméno toho člověka, kdo mu to poradil, ale prostě tohlecto normálně neradíme, to jako ani není naše kompetence, abychom něco takovýho někomu radili. To je rozhodnutí toho dodavatele.
Petr JEŠÁTKO, podnikatel v lesnictví, OSVČ
--------------------
Určitě ty minitendry byly bezvadná věc, protože se tam dostaly malé firmy napřímo, mohly opravdu získat, získat to, co byly reálně schopný tu práci vykonat a vlastně si hrály na malém písečku tak, jak by to mělo být. V současné době jsou nabídky takové, že se u mě oslovují firmy, které, které už vyhrály výběrový řízení a já se dostávám do pozice subdodavatele. Dostává se to do cen, které vlastně neodpovídají dnešní době a vyhraným, vysoutěženým cenám. A řeknu příklad. Výsadba stromků, která může na počátku být za 7 korun, ve finále dopadne pro subdodavatelskou firmu za 3 korun 50 až se může stát, že dělníci, kteří sázejí, dostanou 1,60 korun, což sami vidíte, že neodpovídá absolutně kvalitativně práci.
Radek IPSER, kočí, OSVČ
--------------------
Tak jsou tam třeba firmy, který vyhrajou x tendrů a pak nestíhají, že jo, a pak obvolávají nás, ty subdodavatele, ale na rovinu vám říká, mně volali asi 3 nebo 4 firmy, ale každá mi řekla, že chci 10 nebo 20 %, takže jsem říkal, že ne, že když by to bylo normálně, že bysem šel, ale když si budou strhávat 10, 20 %, že nejdu, to že radši budu doma. Jsou lidi, kterým se to nelíbí, ale mají strach to říct.
redaktorka
--------------------
A jinde tu práci najdete normální?
Petr JEŠÁTKO, podnikatel v lesnictví, OSVČ
--------------------
Ano, dneska, dneska ta práce je zřejmě nejlepší přímo pro obecní úřady, ale rozhodně ne pro Národní park Šumava.
redaktorka
--------------------
Myslíte si, že na správě parku o těchhle praktikách vědí?
Petr JEŠÁTKO, podnikatel v lesnictví, OSVČ
--------------------
Ano, vědí. V minulém roce jsme byli na setkání nevládních organizací, které jsem se účastnil a zde jsem jasně, je to i v zápisu, řediteli národního parku toto sděloval, i náměstku Kozlovi, a nebyl absolutní zájem tyhle ty věci řešit.
redaktorka
--------------------
Vy jste prý byl na nějakém jednání upozorněn na konkrétní firmy, které tenhle systém aplikují.
Mgr. Pavel HUBENÝ, ředitel Správy NP Šumava
--------------------
Ano, ano. Ale upozornil jsem, byl jsem upozorněnej v tý chvíli, kdy jsem byl už upozorněnej, tak už bylo podáno trestní oznámení na tu firmu. Jo, tam je to tak, že my pochopitelně doslýcháme se, že se něco takovýho děje, ale ono svým způsobem je to obchodní vztah těch, těch lidí, jo. My můžeme ohlídat jenom toho dodavatele, kterýho máme a když sám odstoupí pod zakázky, tak s tím taky asi nic neuděláme. Ale pokud jsou tam jako symptomy nějakýho trestního nezákonnýho chování, který prostě jsme schopný vidět a jsme schopný ho doložit, tak podáváme automaticky trestní oznámení, což se teda v tomto případě stalo.
redaktorka
--------------------
A nic víc dělat nelze? Jestliže máte ...
Mgr. Pavel HUBENÝ, ředitel Správy NP Šumava
--------------------
Nedovedu si představit co, jo. My, my jim to asi nemůžeme rozmluvit, že jo, nemůžeme jim podepisovat při podpisu smlouvy říkat to nemůžete jako odstoupit nebo nemůžete to předávat, fakt nevím.
Petr JEŠÁTKO, bývalý lesní inspektor NP Šumava
--------------------
Co no? Ono to není trestný. Tak já ti práci dám, ale za tuhle cenu. V podstatě se může stát to, že 90letá babička si založí firmu, že jo, přihlásí se na zakázku za 30 milionů, nebude mít nic, no a vyhraje zakázku, protože půjde s cenou nejníž. Za ní budou stát některý jiný, že jo, a pak si bude hledat teprve. Jako tenhle systém běží po celý republice. Na Šumavě to nebyl. Dříve jsme to měli tak, že musela ta firma prokázat, že má lidi, že má harvestory, že má koně, že má tohle, tohle, tohle, ale tohle to všechno dneska není, oni se o to nezajímají.
Mgr. Pavel HUBENÝ, ředitel Správy NP Šumava
--------------------
Já si myslím, že to, že je prostě, je to kapitalistický prostředí, kde mezi sebou ty firmy konkurujou a rozhoduje tam schopnost vyjednat, schopnost vydělat, tak, tak, tak to prostředí je tak dravý, že není socialistický, že jo, nemůže chránit ty slabší. A my taky asi nemůžeme chránit slabší firmy jenom proto, že jsou slabší. My prostě máme práci, chceme, aby ta práce byla vykonána co nejlépe, za co nejmenších nákladů pro nás.
redaktorka
--------------------
Je chyba teda v zákoně o veřejných zakázkách?
Mgr. Pavel SLÍPEK, bývalý člen právního týmu, koordinátor projektu takzvaných minitendrů v roce 2008
--------------------
Já si myslím, že ne, ten zákon ty nástroje dává. Je potřeba spíše se zamýšlet nad tím, jestli chci splnit ty formální požadavky toho zákona, nebo být více kreativní a hledat tam ta řešení, které ten zákon nabízí. Někdy je to možná i o té osobní odvaze se k tomu postavit čelem a říct tento způsob zadávání mi vyhovuje více a proto ho prostě zvolím.
redaktorka
--------------------
Umožňuje vám současný systém třeba v některých situacích upozadit tu ekonomiku toho provozu a upřednostnit nabídku práce pro ty drobný živnostníky, který tady žijou v tom národním parku?
Mgr. Pavel HUBENÝ, ředitel Správy NP Šumava
--------------------
V zásadě ne, v zásadě ne. Ta ekonomická stránka vždycky hraje jakoby nadpoloviční, nad 50 % váhu v tom rozhodování. My pochopitelně děláme všechno pro to, abychom poskytli zaměstnání všem tady těm místním drobným podnikatelům, ale nejde to udělat tak, abychom zaměstnávali jenom místní drobný podnikatele. Ta soutěž to neumožňuje.
Petr JEŠÁTKO, bývalý lesní inspektor NP Šumava
--------------------
Pan ministr by odevzdával 10 % z platu? To přece není normální tohle to. Přestože náměstek Dolejský, když nastoupil ministr Brabec a byli tady v Národním parku Šumava, tak řekl ano, místní budou mít zaměstnání, protože je potřeba ty zakázky rozmělňovat do menších, což je normální, a ty budou mít všichni práci.
Mgr. Pavel SLÍPEK, bývalý člen právního týmu, koordinátor projektu takzvaných minitendrů v roce 2008
--------------------
To byl i náš původní cíl vlastně, kdy jsme koncipovali ten projekt na samém začátku, abychom zohlednili ty technologie, které jsou dostupné především v tom regionu.
redaktorka
--------------------
Jako třeba co?
Mgr. Pavel SLÍPEK, bývalý člen právního týmu, koordinátor projektu takzvaných minitendrů v roce 2008
--------------------
Jako třeba zrovna, když jste zmínila to přibližování koněm, nebo práce s motorovou pilou.
redaktorka
--------------------
A je tenhle systém pracnější?
Mgr. Pavel SLÍPEK, bývalý člen právního týmu, koordinátor projektu takzvaných minitendrů v roce 2008
--------------------
Je pracnější, protože se musí, řekněme, ty smluvní podmínky velmi pečlivě na začátku stanovit a dohodnout tak, aby byly nediskriminační a současně zohledňovaly to regionální hledisko. Ale to už jsem téměř za hranou zákona teda.
redaktorka
--------------------
Takže všecko v podstatě je to o vůli chtít.
Mgr. Pavel SLÍPEK, bývalý člen právního týmu, koordinátor projektu takzvaných minitendrů v roce 2008
--------------------
Je to o vůli jako všechno v našem životě.
redaktorka
--------------------
Ministerstvo životního prostředí nám k tomu místo rozhovoru poskytl písemnou odpověď, v níž sděluje: "Ministerstvo požaduje naprosté dodržování zákona o veřejných zakázkách a zásad nakládání se státními prostředky s péčí řádného hospodáře. V žádném případě do minitendrů ministerstvo nezasahuje. Jedinou změnou je zavedení certifikovaného elektronického nástroje E-ZAK z důvodu dosažení větší efektivity a úspor v rámci resortu." Podle bývalého lesního inspektora byl ale původní systém funkční, levný a šitý na míru lesnickému provozu, takže umožnil odhalit i řadu pochybení.
Petr JEŠÁTKO, bývalý lesní inspektor NP Šumava
--------------------
A to byl opravdu systém, kterej odhaloval do poslední chvíle průšvihy. Osobně třeba jako vedoucí kalamitního štábu jsem objevil hroznej průšvih na, na Srní, kde lesník přihrál firmě Less & Forest pana Mičánka, dřevo, přestože to nesměl, prodával dřevo za 3 miliony. Jo a když jsme tam přijeli na kontrolu, tak už dřevo bylo vytěžený, přiblížený kdo a odvezený. Takže ten tlak od těchhle těch velkejch firem už byl od začátku. A tyhle ty některý, který pro tyhle velký firmy dělali, si udělali menší firmy a dneska soutěžej, když se podívám na seznam těch firem, tak jsou to ty stejný lidi, který dělaliu téhle té velkej firmy, jo, která bojovala nejvíc proti těm zakázkám. A takže je možný, že abysme všechno nesváděli na správu parku, ale že tohle to je tlačený od ministerstva, že tam je zakopanej pes, který chce, aby se tenhle systém děl. A možná, že je to od těch lidí, který nemají rádi ty osoby výdělečně činný, který by je nejradši schlamstli a budete dělat pode mnou.
redaktorka
--------------------
Ministerstvo nám k tomu sděluje: "Správa parku pokračuje v systému zadávání zakázek tak, jak byl od roku 2008 zaveden. Vše je plně v kompetenci správy národního parku."
Mgr. Pavel HUBENÝ, ředitel Správy NP Šumava
--------------------
To soutěžní prostředí je prostě soutěžní prostředí a ve hře je vždycky ta ekonomika. Ta je hlavní.
redaktorka
--------------------
Čili tady bylo řečeno harvestory jsou ekonomičtější na třeba těch rovných plohách, než, než ty koňáci ...
Mgr. Pavel HUBENÝ, ředitel Správy NP Šumava
--------------------
Než koně.
redaktorka
--------------------
... takže to je prostě taková realita.
Mgr. Pavel HUBENÝ, ředitel Správy NP Šumava
--------------------
Pochopitelně, pochopitelně. My musíme být dobrým hospodářem, my nemůžeme mrhat tím národním bohatstvím a prostě dělat činnosti dražší než, než je nezbytně nutný.
Petr JEŠÁTKO, bývalý lesní inspektor NP Šumava
--------------------
Ekonomika není z lesa vyrabovat harvestorama a prodat, to umí každej doslova trouba. Ale ekonomicky myslet je o něčem jiným a začíná to od využití lidskejch zdrojů, personálu a končí to zaplacením toho poctivýho dělníka na konci. Ten musí dostat za tu jamku, za ten kubík řádně zaplaceno. A musí to bejt kvalifikovanej člověk, protože nekvalifikovaný lidi dělaj zadarmo práci, skoro zadarmo, ale je několikanásobně dražší a nekvalitní. Jestliže to zasadí nekvalifikovaná síla špatně zaplacená, no tak to uschne. A dokonce se stane třeba to, že se najdou sazenici schovaný pod hromadama klestu, který byly vykázaný zalesnění a zalesnění tam nebylo. A tohle to všechno, to je ekonomika.
Radek IPSER, kočí, OSVČ
--------------------
Couvej. Říkaj, že ten harvestor je levnější, já teda nevím za kolik harvestor dělá od kubíku, ale ten sortiment dokáže udělat traktor, kůň i pila, takže odřežou se kulatiny, udělám balík kulatiny, odtáhne to potom traktor, no a ty špice potom, když mu nabalíkuju, tak ten traktor si to odtáhne a na skládce to ty kluci, ti těžaři řezou do dvojek, do trojek nebo do čtyřek na ty sortimenty. Takže to ukážou udělat přesně jako ten harvestor. Akorát teda, že toho neudělají tolik jako ten harvestor. To je sice pravda, ale zase to je šetrný, jsme v parku a je to šetrný přibližování dřeva, že jo. A ne, aby z parku byl hospodářskej les. Ten harvestor, když k nám přijede, tak buď tam udělá koleje, anebo tam, když je sucho, tak to všechno tak udusá, že to je jako tvrdý jako asfalt.
Ing. Jan KOZEL, náměstek pro lesní ekosystémy, Správa NP Šumava
--------------------
Ono jsou případy, a je jich poměrně hodně, kdy těžba harvestorem je výhodnější, jsou pro to důvody rychlosti, efektivnosti a také ekonomiky. Pokud jde, a také šetrnosti, protože ty stroje jezdí pouze po omezeném, omezeném prostoru, omezeném, omezení ploše lesního porostu, kdežto koně se pohybují všude, mají ostré podkovy, dokáží odírat kořeny, kořenové náběhy, harvestory mají tu výhodu, že dříví roztřídí přímo na tom místě, kde ho těží a potom vyvážecí souprava, která to dříví veze na sobě, tak dělá mnohem menší škodu než v případě, že se to dříví vleče po zemi, což dělá kůň. Kůň tím přibližováním odírá, odírá stromy a tak dále. To jsou věci, které jsou známé, jsou, jsou na to studie a ty koně nevychází vůbec dobře.
Petr JEŠÁTKO, bývalý lesní inspektor NP Šumava
--------------------
To je naprostá hloupost. Podívejte se, všade, když nebyly harvestory, jaký jsme po sobě zanechaly lesy. Do národního parku harvestor ano, jestliže spadne kalamita a někde leží 20 tisíc, 5 tisíc kubíků, to je o něčem jiným celoplošný, ale tady v těchhle těch výchovných zásazích, jak to nazývají, to už jednou předvedli, kde pustili harvestory do 150letejch porostů za ředitele Pavlíčka a náměstka Kozla a pak Kyrill tyhle porosty smetl. Při práci kočího musí bejt základ kvalifikovanej těžař. Člověk s motorovou pilou, který ví, co je směrový kácení. Ten to nakácí tak ve směru přibližování, aby ten kočí to mohl upnout a bezeškodně to vytáhnout z toho lesa. Pokud to kácí nekvalifikovanej člověk, no tak to nakácí jak třísky v lese a ten kůň musí tam udělat škody. Základ je kvalifikace. A jestliže si někdo myslí, že v lese můžou dělat pouze hlupáci a nekvalifikovaný lidi, no pak to takhle vypadá. A to už se nebavíme, že po koňovi žádný potěžební úpravy neděláte, tedy pak jezdíte, určitě jste viděli rozježděný koleje po harvestorech, pak se tam dávají /nesrozumitelné/ upravuje se to, toto stojí peníze a prostě ten člověk tam musí jít vyznačit ty porosty, pohrát si s tím a je to, je to prostě takovej koncert toho těže..., nejdříve lesníka, který to vyznačí, těžaře, kočího a následně toho lesníka potom, když to odváží. A takhle by to v tom národním parku mělo bejt a takhle jsme to těm lidem slibovali, protože jsem od začátku byl v národním parku, že to tak bude. Bohužel se to zvrtlo do továrny na dříví, kde harvestor, což je stroj, přeloženo stroj na sklízení dříví, má prioritu.
Radek IPSER, kočí, OSVČ
--------------------
Šumava je srdcová záležitost a koně taky, takže ta práce mě baví. Ale takovejch lidí už je nás hodně málo jako, takže ano, baví mě to, ale musím si vydělat taky peníze, že jo. Jak na ty koně, tak na rodinu, i na sebe.
redaktorka
--------------------
A mimo park tu práci s koněm máte teda.
Radek IPSER, kočí, OSVČ
--------------------
Mimo park jsem jí sehnal, no.
osoba /Přidej se 2010/
--------------------
My jsme například loni zadali 2844 minitendrů a musím říct, že od těch místních živnostníků nebyla ani jedna stížnost na ÚHOSu, ale těch velkých firem bylo 70 stížností na ÚHOSu, ale žádná nebyla úspěšně vyřízená ve prospěch stížností, stěžovatelů, takže ten systém byl ověřený ÚHOSem, Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, což nás potěšilo dvojnásob a zároveň jsme na letošní rok podepsali 210 rámcových smluv a očekáváme zase tisíce vypsaných minitendrů jak letos, tak v příštím roce. Myslím si, že, že v České republice, teď budu trochu pyšný, neexistuje lepší systém pro zadávání veřejných zakázek při péči o lesy, než máme my na Správě Národního parku Šumava.
