Státní podnik Lesy České republiky je v hledáčku občanů i institucí obávajících se o osud národního zeleného bohatství. Čas od času veřejnost pobouří nejrůznější kauzy kolem kácení za každou cenu, kdy si takříkajíc řežeme větev sami pod sebou. Československo bývalo nejlesnatějším státem Evropy, Česká republika, jak se zdá, zvláště v poslední době dělá vše pro to, aby tomu tak již nebylo.

Podívejme se, jak se o své lesy starají nejbližší sousedé. Proč by káceli vlastní stromy, když je mohou koupit na zpracování (a ještě lacino) v České republice? „Zpracovatelské firmy krachují, protože se klády vyvážejí do Německa a Rakouska, kde se dříví zpracovává a dále přeprodává například do Itálie, kde vznikají cílové produkty,” konstatuje Robert Babuka, člen představenstva Svazu zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu (SZDP). „Ty se zase, ale už s vysokou přidanou hodnotou, dovážejí zpět do naší republiky...”

Zisk za každou cen

Zastavme nevýhodné vyprodávání syrového dříví, svorně skandují jak zaměstnanci Lesů ČR včetně odborů, tak i podnikatelé ze Svazu zaměstnanců dřevozpracujícího průmyslu. Firmám vadí, že se management státních Lesů ČR místo péče o svěřený majetek čím dál více stará pouze o nárazový a dočasný zisk s příslušnými procenty provizí pro zainteresované. Proti všem zákonům ekonomiky se prodává surovina, nikoli výrobky z ní. Kácí se a kácí v ludvíkovském duchu „po nás potopa”. Času není nazbyt. Pokud to půjde dosavadním tempem dál, nebude kam jít na výlet, na maliny ani houby. Podle odborníků se hospodaření státního podniku Lesy ČR stále více vzdaluje od péče o svěřený státní lesní majetek za účelem maximalizace zisku, a to snižováním vkladů do péče o lesní fond, prodejem a omezením udržovacích nákladů nemovitostí, které tvoří součást lesní infrastruktury podniku. To vše při rostoucích režijních nákladech podniku. Poněkud to připomíná hospodaření radních z legendárního Kocourkova.

Co tomu nahrává

Především chybí právně závazné dokumenty, které by konkretizovaly střednědobé a dlouhodobé stavy lesního fondu, odpovídající nárokům na plnění funkcí lesů a na jejich ochranu. Chybí i systém objektivní kontroly stavu lesa a lesnického hospodaření podniku, jak zaznělo na nedávné tiskové konferenci Svazu zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu v Praze. Stát podle dřevařů nemá prospěch z hospodaření vlastního podniku, naopak vzniká mu škoda jak v hodnotě lesních porostů, tak snižováním přidané hodnoty a zaměstnanosti. Dočasný zisk státního podniku Lesy ČR jde na úkor celkové hodnoty lesnicko-dřevařského řetězce.

Řešení existuje

Viceprezident SZDP František Černý mj. považuje za kardinální problém špatně nastavená pravidla veřejných soutěží při prodeji a navrhuje prodej porostů formou aukcí, které by neorganizoval státní podnik. „Právě prvek soutěže aukčních firem o dříví vylučuje možnost nedovolené konkurence,” je si jistý Černý, který se domnívá, že by odborné firmy měly dostávat mimo jiné i koncese na pěstování lesa. Jejich doba by mohla být na deset či dvacet let. Nezávislost a odbornost aukcí má kontrolovat například nově zřízená Lesnicko-dřevařská obchodní komora. Aukční firmy by dražily dřevo podle aktuální poptávky na trhu. Svaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu předložil ministerstvu zemědělství návrh koncepce využívání státních lesů, jehož součástí je právě prodej ještě stojících stromů prostřednictvím aukcí. Vedle aukčního režimu by fungoval také regulovaný koncesní režim. V něm by působily lesnické firmy, které splní kvalifikační kritéria. Vedle těžby by zajišťovaly zalesňování, ochranu, hnojení nebo prořezávku lesů. Státní podnik Lesy ČR v únoru podepsal poslední z 94 smluv mnohamiliardového tendru na těžbu a lesní práce. Z 94 jednotek nejvíce smluv podepsala společnost Less & Forest. Zbývajících 23 částí zakázky Lesy ČR zrušily a podnik na ně chystá nový tendr, aby vítězové mohli začít pracovat od začátku července. Lesům ČR patří polovina lesů v zemi. Obří tendr podnik rozdělil na 117 jednotek. Zpoždění tendru kritizovali někteří zprostředkovatelé, neboť je kvůli tomu na trhu nedostatek dřeva, jehož cena tak šplhá vzhůru.