Na Prostějovsku decimuje porosty i lýkožrout severský. Jeho šíření pomáhá teplo a sucho
Prostějovsko – České lesy trápí sucho. A s ním je neodmyslitelně spjat také kůrovec. Kromě domácího druhu lýkožrouta smrkového se však v Olomouckém kraji objevil také jeho příbuzný ze severních zemí lýkožrout severský. Malý brouček je pro stromy velmi nebezpečný a čeští lesníci zatím nevědí, jak s ním účinně bojovat.
Ohroženy jsou také stromy na Prostějovsku, hlavně na severu regionu. „Lýkožrout severský se objevuje zejména na severu Prostějovska, kam se šíří z Olomoucka. Vzhledem k tomu, že se vyskytuje společně s lýkožroutem smrkovým, nelze škody samostatně vyčíslit a určit. V loňském roce bylo na Prostějovsku zpracováno ve státních lesích spravovaných Lesy ČR přibližně třicet tisíc metrů krychlových kůrovci napadeného dříví, tedy přibližně třikrát více než v roce předchozím," prozradila tisková mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Těžký boj
Strach z nebezpečného škůdce mají i prostějovské městské lesy. „Určitě se ho obáváme. Lýkožrout nás obecně trápí. Navíc teď byly dvě srážkově podprůměrné zimy. S tím severským druhem se na větší ploše velice těžko bojuje," posteskl si Tomáš Vrba z Lesů města Prostějova.
Na Plumlovsku se lýkožrouta severského tolik neobávají, protože mají většinu stromů listnatých.
„U nás není tak rozšířený a ani se jej tak moc nebojíme, nemáme totiž tolik smrkových porostů, je tu více listnatých lesů. Největší problém s lýkožroutem severským je na Libavsku. Musím ale připomenout, že se nejedná o vyloženě nový tip škůdce, lesníci se s ním potýkají už delší dobu," zdůraznil Jaroslav Melichar, ředitel vojenských lesů divize Plumlov.
Prokleté počasí
Pro lýkožrouta, a to smrkového i severského, je teplé a suché počasí tím nejlepším možným. V posledních letech právě takové panuje a je hlavní příčinou rozmnožení škůdce.
„Vše samozřejmě souvisí se suchem a teplem – sucho oslabuje odolnost stromů a teplo zrychluje vývoj kůrovců, kteří se tak mohou lépe množit," dodala Jouklová.
Lesníci se tak i letos dívají především na předpovědi počasí, protože další suchý rok by mohl rozmnožit téměř neviditelnou zkázu po dalších lesích.
„Riziko pro letošní rok je sice přibližně trojnásobné, ale uděláme maximum, abychom co nejvíce kůrovců odchytali do lapáků a lapačů a další rozvoj kůrovců nenastal. Ideálem by bylo snížení kůrovcem napadených stromů v druhé polovině roku přibližně o polovinu, ale vše bude záležet na počasí. Při opakování extrémů z loňska by i dvojnásobný nárůst mohl být považován za úspěch, protože v takových situacích lze již jen vyhledávat napadené stromy a snažit se je co nejdříve asanovat. Nebudeme ale předbíhat, počasí napoví," řekla Eva Jouklová z Lesů ČR. Podle Jaroslava Melichárka bude rozhodovat už jaro.
„O tom jaké to bude letos s kůrovcem, to rozhodne jarní počasí. Pokud přijdou plískanice a studenější počasí, tak to bude pro kůrovce špatné. Lesníky na Plumlovsku ale daleko víc než kůrovci trápí sucho. „Škody byly loni sice vyšší, ale bylo to dáno teplem a ne lýkožroutem. Kurovecje pro nás až druhotným problémem," připomněl nepřízeň počasí Jaroslav Melichárek.
S tím souhlasí i Tomáš Vrba: „Hlavním problémem je nedostatek vláhy, až kvůli němu nastává druhý problém, a to přemnožení kůrovce."
