Přihlásit

Odborníci Národního parku Šumava kontrolovali zalesnění holiny u jezera Laka (ČRO Radiožurnál)

Martin KŘÍŽEK, moderátor
--------------------
Odborníci Národního parku Šumava kontrolovali zalesnění holiny u jezera Laka. Na 28 hektarech tam po orkánu Kyrill vysadili 22 tisíc stromků, nejvíc buků a naopak minimum smrků. Nové výsledky ale ukazují, že se tam během 10 let situace zcela obrátila, říká mluvčí parku Jan Dvořák.

Jan DVOŘÁK, mluvčí, Národní park Šumava
--------------------
Více než 6 tisíc buků tady bylo vysázeno, přežilo jen asi 1600 kusů, ale nejpočetnější dřevinou, která tady je, tak je smrk, zabírá vlastně 58 %. Druhou nejpočetnější dřevinou je jeřáb. No, a třetí a čtvrtou nejčastější dřevinou jsou vrba a osika, které tady nebyly sázeny vůbec, ale jsou tady v desítkách tisíc.

Komentáře   

+11 # Lynx 2018-09-24 19:51
Když jsem byl naposledy u jezera Laka před cca 10 lety, tak jsem prošel bezzásahovou zónu suchých smrků nedaleko jezera.
A našel jsem tam podsadby Abies alba.
Nevím, jestli "odborníci" z Národního parku Šumava kontrolovali i toto "zalesnění"...
+8 # lesnar 2018-09-24 14:17
Co je to zase za slint? Statisticky bezvýznamná čísla, která laikovi leda zdeformují představy? Na 28 ha 22 tis. stromků, když uměle naplno zalesnit by v hlavní dřevině znamenalo počítat cca s 5000 ks sazenic na ha? Prostě nekomentovaný plk vytržený z kontextu.
Nehodný jakýchkoliv odborných komentářů.
+4 # Rensa 2018-09-24 13:50
„Ona taková pětihektarová holina v lese, to není vůbec nic špatného. Kde jinde by se namnožily breberky, kde jinde by došlo k sukcesi. Ale nahlas to říkat ještě nesmíme.“ Slova jednoho dlouhodobého výzkumníka na poli vodohospodářský ch funkcí lesa a pozdějšího dlouholetého pracovníka ministerstva životního prostředí, vyřčená někdy v polovině devadesátých let minulého století.
+2 # lesnar 2018-09-24 14:09
Klidně ho jmenujte. Není třeba vytvářet atmosféru spiklenectví, rozumnější jedinci dokážou rozlišovat a argumentovat.
0 # Rensa 2018-09-24 21:51
Lituji, ale jmenovat nebudu. Řekl to pouze mně.
-7 # Vladimír Pelíšek 2018-09-25 09:47
A proč to tedy říkáte? Abyste vytvořil či posílil povědomí, že i "ochranáři" jsou či můžou být těmi "špatnými"?
A aby se pak s tímto vědomím smetli i "veterináři", "chemici", "broukaři" a další profesí nelesníci?
Víte, celé tady to spiklenecké a tajnůstkářské prostředí je právě pro současné lesnictví charakteristick é. Osoby zodpovědné za to či ono se nesmí jmenovat, pravda (byť sebezjevnější) se nesmí říkat, výstupy těch či oněch institucí, byť sebevíce podezřelé, se nesmí napadat.
Působí to na mě jako jedna velká mafie s chapadly všude možně. O složení lesů a způsobu hospodaření nerozhoduje veřejnost a její požadavky, které jsou dnes zcela jiné než za Marie Terezie.
Rozhodují o nich školkaři, kteří prostě "umí" pěstobat smrčky a musí je prodat a mít na tom zisky. Rozhodují o tom těžaři a pily, kteří prostě mají techniku a zkušenosti na ten a ten typ lesa a jiný se jim nevyplatí. Rozhodují o tom "spřátelené firmy" s kontakty do nejvyšších pater politiky. Je to rakovinový metastázující nádor, stát ve státě, odolný tak, že polistopadové změny se ho dotkly výrazně méně než většiny ostatních oborů.
Ke krajskému ředitelství LČR, budově za desítky a desítky miliónů na kraji města, nevede ani normální cesta, ale otlučená napůl polňačka se závorou, situovaná navíc tak, aby ji nikdo kromě zasvěcených nenašel. Jediný zisk, který se počítá, je ten v řádu několika nejbližších let, než se opět vymění management, aby si mohli přijít na holosečích nahrabat zase nějací noví. Co by je zajímalo nějaké trvale udržitelné lesnictví, vždyť až budu ty lesy, co dnes vznikají, k těžbě, budou oni už beztak mimo funkci, nebo spíš většina po smrti. Zisk je ale tady a teď, a hypotéka se platit musí, děti, auta a milenky taky něco stojí.
Má-li člověk špetku morálky a lásky k lesům, nemůže toto schvalovat.
+6 # schutzmeister@iex.cz 2018-09-25 12:32
Asi špatný téma, ne ?
Článek není o Lčr, ale NpŠ.
O tom, proč jim tam přirozeně neroste buk, jak by měl, ale smrk, který tam ani nesázeli. Což je mimochodem dané pastvou po několik staletí a nemá s pěstováním smrku spojitost.
To nemá nic společného ani s pilařskou lobby, protože ziskovost dřeva je jiná, než máte utkvělou představu, sestupně asi takhle : douglaska, modřín, dub a teprve potom smrk - respektive jedle je cca stejná, protože většina pil nerozslišuje SM/JD.
Čemuž odpovídá i poptávka.
Školkaři s tím mají spojitého jen to, že SM je nejlevnější.
-7 # Vladimír Pelíšek 2018-09-25 14:50
A bil byste se ten "přirozený" smrk daný pastvou i v případě různých krkonošských smrků, beskydských smrků, vysočinských smrků?
Asi ne, že?
Když jsem tady psal o tom, že smrk je ve skutečnosti v nemalé části nožičkovského "přirozeného" areálu nepůvodní, protože se tam rozšířil z hrstky vysázených jedinců sukcesí už po středověkém / novověkém odlesnění, mlčel jste.
O té pastvě jsem psal taky, i o smrkové sukcesi na opuštěných pastvinách a lukách, která budí dojem přirozeného rozšíření.
V ziskovosti smrk jednička nebude, ale co s tím, když se nám tak snadno a pohodlňoučce pěstuje, že?
A co s tím mají spojitého školkaři? To, že mají milióny smrčků, pro které možná těžko budou hledat kupce. To, že po republice existují mraky smrkových uznaných semenných porostů, které v případě pádu smrku nevydělají to, co se od nich čekalo. To, že vypěstovat sazeničku smrku stojí 60% nákladů na sazeničku jedle.
Vám to přijde málo? Mně tedy ne.
+5 # najše 2018-09-25 17:20
Smrk v sukcesi je normální projev přirozeného cyklu a jako takový je určitě součástí autochtonního areálu. Celý klimax je v přirozeném pohybu ubývání a navracení areálu a žádná fixní homeostáza podle mne neexistuje. Ze stejného důvodu nelze hranici vegetačních stupňů určovat s přesnosti na metry a považovat nějakou čáru z GISu za selektivní - přechody jsou běžné a celá problematika je také tak chápána - ovšem pokud se nevyskytnou extrémy jako Vladimír, který soptí je co uslyší pojem chlumní smrk, což je ovšem realita prokázaná výzkumem a které se říka např. azonální výskyt. Vegetační stupně jsou potom vytvořeny na základě převládající klimaxové dřeviny, ale nikoli jediné klimaxové dřeviny, které zde tohoto stádia dosahuje.
-1 # Vladimír Pelíšek 2018-09-25 20:24
Jakýkoliv smrk, třeba i středoitalský, rostoucí jako solitér v olivovém háji sto kilometrů od Říma, má a vždy bude mít pouze takové schopnosti přežití, které odpovídají jeho rodové a druhové charakteristice . Přežít několikaměsíční období sucha tedy bude vzhledem ke svému velmi mělkému kořenovému systému schopen pouze v případě, že nebude napaden kůrovcem - což mu dává paradoxně vyšší šanci právě v té subtropické Itálii, než třeba na Vysočině.

A přesně o tomto je celá ta úsměvná kauza chlumního smrku. Někde v hlubokých roklinách kolmých skal nad Labem, v nadmořské výšce pod 200 metrů, byla nalezena izolovaná minipopulace smrku, která přežila jen díky inverzní poloze výrazně snižující kompetici jiných dřevin, a prostému faktu, že desítky a možná stovky kilometrů daleko žádné jiné smrky, natož tak ve významnějším zastoupení, nebyly. Odevšad odjinud v okolí by byl vytlačen listnáči a borovicí, ale tady smrk přežil, protože neměl s kým bojovat. Na to naklušou nějací Nožičkové a udělají z této naprosté výjimky pravidlo, na jehož základě je pak možné sápat unikátní, vysoce produkční doubravy téměř kdekoliv a zakládat na jejich místě smrčiny.

Ptal jsem se a samozřejmě nedostal odpověď - když bylo možné udělat z "chlumního smrku" pravidlo, na jehož základě je smrk hospodářskou dřevinou dokonce i ve 2. LVS, proč nebylo, dle stejné logiky, možné udělat z podobných kuriozit, například dubu zimního v 6.LVS, pravidlo také a sázet na horské hřebeny doubravy? Čímpak to? Pravidla prostě ano, azonalita ano, ale jen taková, co se nám hodí do krámu, že?

Dokonce i guru Nožička zmiňuje nepůvodnost smrku ve středních a nižších horských polohách "jižně od Tater". Jak je tedy možné, že se tam vysazuje, a to dokonce ve srovnatelných počtech, jako v podobných klimatických polohách v Čechách?

Ono je to totiž celé úplně jinak. Nejdřív se stanoví cíl: zasmrčit všechno, co jenom půjde - a pak se proto hledá dodatečné "vědecké" ospravedlnění. A pokud jde o ten azonální výskyt - ten je v našich podmínkách uznáván pouze v případě břehových, nivních, popř. podmáčených porostů, určitě se netýká smrku, natož tak "chlumního" paní Columbové.
0 # najše 2018-09-26 09:22
Zřejmě nechceš diskutovat o homeostáze ekosystému, klimaxových dřevinách ani alochtonosti porostů.
Chceš jen plkat politická moudra, jak příznačné :-)
-4 # Vladimír Pelíšek 2018-09-26 10:00
Odpověz na mé otázky, Kleware, a neodváděj téma úplně jinam.

Pokud je součástí homeostázy smrková monokultura, pak jí je se stejnou samozřejmostí i trávník u Lidlu nebo záhonek rajčat. Jen jejich majitelé nemají tu drzost nazývat je lesem či přírodním prostředím.

Smrk pěstovaný jako pionýr na holinách už není více klimaxovou dřevinou. Klimaxové ekotypy smrku, sežrané například na Šumavě v Trojmezenském pralese kůrovcem z okolních smrkových plantáží, poškodili mnohem víc plantážníci smrkových polí než pár aktivistů Hnutí DUHA, co se k nim přivázali a zabránili tak jejich těžbě.

Odpověz na mé otázky - nebo je mám zopakovat ještě třikrát?
-2 # najše 2018-09-26 22:51
Tvoje citace wikipedie nebo politrucké plky komentovat, to je jako diskutovat s Bláznem !!!
-1 # Vladimír Pelíšek 2018-09-26 23:22
Nevymlouvej se a odpověz na mé otázky. Nebo se přestaň chovat jako srab a na rovinu přiznej, že odpovědi neznáš. Své plusy od sebe a od Hrocha dostaneš tak jako tak, to se bát nemusíš.
+1 # schutzmeister@iex.cz 2018-09-26 12:10
Nebiju se ani za SM klimax na Prášilsku.
Jen, že to nemá úplně snadná řešení. Vysazení bukové plantáže namísto SM zjevně také nevede k úspěchu. A není to úplně vždy dřevinou.
Dost to bývá i omezenosti personálu.
Příklad - kotlík po Kyrilu v 7 LVS, typicky JD,JV,BK - v roce 2007 přirozené zmlazení JD 50, DB 10, SM 10, JV 10 - nějaký MD,LP,BO, výstavky JD,SM,JV byl v roce 2008 přezalesněn SM. V uplynulých 2 letech SM decimován suchem na polovinu vysazeného, krásně odrůstá JV,DB,LP. SM výškově v nadúrovni.
No a minulý týden prořezávka. Vše. mimo SM několika DB a skomírající JD / okus - není ploceno / bylo vyřezáno.
To vše celkem dobře hospodařící obecní majetek.
Takže co ? Je vše problém výsadby ? A druhu sazenice ?
-3 # Vladimír Pelíšek 2018-09-26 15:05
A o tom to právě je. Všechny ty báchorky o smrku jako "podpůrné dřevině" jsou podobně úsměvné, jako o chlumním smrku.
Ukažte mi, kolik lesníků v kompetici smrk - buk vyseká smrk! Klasická je situace, o které jsem už psal - střídání dvou řádků smrků s řádkem buku na holině. Podíl MZD splněn, ovšem po 20 letech tam máte buku jak na potvoru ne 33%, ale tak možná 5%, zbytek je vysekaný.
Kdo to sleduje? Kdo kontroluje údržbu oplocenek a výchovu porostů v nich? Kdo kontroluje přezalesnění?
V praxi NIKDO. Proto se směju těm potěmkiniádám z ÚHÚL. Ti lidi nebyli v lese roky.
+5 # schutzmeister@iex.cz 2018-09-24 11:59
Překvápko hodné ekologa.
Buk neroste na holině.
A ještě v 1.000 m.n.m.
Který že odborník to po Kyrilu zalesňoval ?
-15 # Vladimír Pelíšek 2018-09-24 12:14
A co mají co pohledávat holiny ve středoevropském lese?
Který že to lesní "odborník" zalesňoval, že tam dnes takto rozsáhlé holiny vůbec musíme mít?
+8 # najše 2018-09-24 16:12
Jééééééééé, já bych chtěl vysvětlit od pana doktora Pelíška, co je to holina
-15 # Vladimír Pelíšek 2018-09-24 16:37
Holina je hlavní a nejviditelnější produkt nožičkovsko-kle warovského smrkového plantážnictví, oněmi dotyčnými eufemisticky označovaného jakožto "lesnické hospodaření".

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

SVOL žádá ministra Tomana, aby sehnal peníze na ztráty lesníků

SVOL žádá ministra Tomana, aby sehnal peníze na ztráty lesníků

Lesnictví

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) vyzvalo ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD), aby požádal vládu a Sněmovnu o peníze na úhradu...

Čti dál
Rozhovor s Josefem Vojáčkem, generálním ředitelem Lesů ČR

Rozhovor s Josefem Vojáčkem, generálním ředitelem Lesů ČR

Lesnictví

Rozsáhlý rozhovor redakce Lesnické práce s Josefem Vojáčkem se uskutečnil jen dva týdny po jeho nástupu do čela podniku. Odpovědi ukazují realistické hodnocení současné situace...

Čti dál
MZe vydalo metodiku obnovy lesa po kůrovcové kalamitě

MZe vydalo metodiku obnovy lesa po kůrovcové kalamitě

Lesnictví

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů zveřejnilo první etapu Generelu obnovy lesních porostů po kalamitě. Jde o metodiku, která obsahuje souhrn...

Čti dál
Zajímavosti ze stavby dřeva

Zajímavosti ze stavby dřeva

Dřevařství

Dřevo je jednou z nejvýznamnějších obnovitelných surovin. Díky svému vzhledu, snadné dostupnosti, jednoduché opracovatelnosti a jeho vlastnostem, se využívá pro široké řady aplikací. Vlastnosti dřeva...

Čti dál

10°C

ČR - aktuální počasí

Přev.jasno

Vlhkost: 68%

Vítr: 17.70 km/h

  • 17 Říj 2018 21°C 8°C
  • 18 Říj 2018 18°C 6°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby