Paříž 30. října (ČTK) - Mezi lety 1970 a 2014 klesl vlivem lidské činnosti počet divokých obratlovců - savců, ryb, ptáků, plazů a obojživelníků - na Zemi o 60 procent. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na dnes zveřejněnou 12. zprávu o živé planetě, kterou zveřejnil Světový fond na ochranu přírody (WWF) ve spolupráci s Londýnskou zoologickou společností. Zpráva se opírá o pozorování 16.700 populací 4000 živočišných druhů.
"Ochrana přírody nezahrnuje jen tygry, pandy a velryby - zvířat, co se nám líbí," zdůraznil ředitel WWF Marco Lambertini. "(Ochrana přírody) má mnohem širší záběr: na planetě s nestabilním klimatem, vyčerpanými oceány, zamořenou půdou a prázdnými lesy, na planetě připravené o biodiverzitu člověka zdravá a vzkvétající budoucnost nečeká," dodal.
Úbytek fauny se týká všech oblastí světa, některé regiony, například tropy, jsou obzvlášť postižené. V oblasti Karibiku a Jižní Ameriky klesl počet počet obratlovců ve volné přírodě za 44 let o 89 procent; v Severní Americe a Grónsku o 23 procent a v rozsáhlé oblasti Evropy, severní Afriky a Blízkého východu o 31 procent. Počet sladkovodních živočichů celosvětově klesl o 83 procent.
Za hlavní příčinu se pokládá skutečnost, že zvířata přicházejí o své biotopy - životní prostředí, kde se vyskytují. Intenzivní zemědělství, těžba a urbanizace přispívají k úbytku lesů a vyčerpávají půdu. K tomu se přidává nadměrný rybolov, pytláctví, znečištění, invazivní druhy, nemoci a klimatické změny.
V celosvětovém měřítku se lidská ruka nedotkla pouze 25 procent půdy, v roce 2050 bude podle odborníků lidského zásahu ušetřeno už jen deset procent půdy.
Rok co rok se krátí interval, během nějž se celosvětově spotřebují všechny zdroje, které dokáže planeta za rok obnovit. V roce 2018 byla tato hranice stanovena na 1. srpna.
Za posledních 50 let se plocha amazonských deštných pralesů, plic planety, zmenšila o 20 procent a stále jí ubývá, zejména kvůli pěstování sóji, palmy olejné a chovu zemědělských zvířat.
