Část obyvatel Jihlavy trápí prach z průmyslové zóny. Zvlášť lidé z okolí továren v severní části města si stýskají, že nemohou otevírat okna a na stolech, parapetech i na autech ho stále mají vrstvu.
Když se Šárka Kroupová pustí do úklidu ve svém obchodě v Pávovské ulici v Jihlavě, ví, že jenom zbytečně ztrácí čas. Sotva utře prach, může začít z druhé strany znovu. Stejně jako další lidí bydlící či pracující ve stejné lokalitě ji v posledních týdnech trápí částečky přilétající z průmyslové zóny.
„Ale není to jen přes léto. Tenhle problém vnímám celoročně. Bohužel se nic neděje, i když si stěžujeme. Uklízet teď ani nemá cenu, zaprášené máte neustále všechno od oken až po auto. Pokud je větrno, dokonce mě z toho pálí oči," povzdechne si Kroupová.
„A když mají v továrně svůj den a vyjdete na chvíli ven, je černé tričko za chvilku bílé, jak létají takové jemné, drobné piliny," popisuje. Podobné problémy řešila Jihlava už v minulosti.
Zvýšenou prašnost, jejímž zdrojem mohla být v uplynulých týdnech dřevozpracující společnost Kronospan CR, připouští i ekolog firmy Rostislav Habán.
„Způsobena je letošním extrémním suchem. Z toho důvodu je vyšší prašnost na plochách skladu, jak při samotné logistice, tak i při manipulaci s materiálem pro výrobu," vysvětluje.
Společnost se podle něj snaží prašnost eliminovat. „Jako konkrétní opatření mohu uvést například programově řízená skrápěcí zařízení. Pravidelně také kropíme manipulační plochy a komunikace v areálu. Protože jsme kvůli suchu museli přijmout opatření ke snížení spotřeby užitkové vody, dovážíme do areálu vodu v cisternách," doplňuje Habán.
Stížnosti na zvýšenou prašnost prý osobně ze strany obyvatel nezaznamenal. „Ohledně této problematiky jsme v kontaktu s krajským úřadem, s nímž situaci řešíme," konstatuje ekolog Kronospanu.
Žádné pokuty nepadaly
Pracovníci odboru životního prostředí Kraje Vysočina do společnosti vyrábějící dřevotřískové desky pravidelně docházejí.
„Sledují provozní řád, výsledky měření, zda nedošlo k technologické nekázni nebo zda není potřeba na základě stížností nějaké technologické procesy vylepšit. A zda ty, které jsou už přijaté, fungují dostatečně. Ale prašnost nemusí být vždy způsobena systémovou chybou, může jít i o pochybení jednotlivce. Třeba když pracovník otevře okna v halách, což by neměl," uvádí vedoucí krajského odboru životního prostředí Eva Horná.
Situaci kolem jihlavské průmyslové zóny monitoruje i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). „Co se týče zvýšené prašnosti, v letním období dochází v této lokalitě prakticky každoročně ke zhoršování stavu vlivem povětrnostních podmínek," potvrzuje Jiří Lacina, vedoucí oddělení ochrany ovzduší Oblastního inspektorátu ČIŽP.
V souvislosti se zvýšenou prašností v průmyslové zóně však inspekce neukládala v posledních letech žádné ze společností sankci.
„Obecně lze konstatovat, že podíl příspěvků jednotlivých provozů na znečištění ovzduší v zóně přímo koresponduje s objemy a charakterem vstupních surovin včetně jejich skladování na volné ploše," poznamenává Lacina s tím, že letos inspekce eviduje jeden podnět, který se však týká obtěžování kouřem z výroby konstrukčních desek.
Limity hlídá několik stanic
Kvalitu ovzduší v Jihlavě monitoruje hned několik stanic. Měření je od roku 2010 prováděno v areálu firmy Automotive Lighting na základě společného projektu Kraje Vysočina a jihlavského magistrátu. Měří se zde prašný aerosol rozdělený na velikostní částice PM10 a PM2,5 a oxidy dusíku (NO, NO2 a NOx ).
Data jsou srovnána s výsledky automatických stanic imisního monitoringu v Jihlavě a Košeticích, které provozuje Český hydrometeorologický ústav.
„Letos byla hodnota imisního limitu 50 mikrogramů na metr krychlový překročena celkem v osmi dnech v období od ledna do března, tedy v topné sezoně. V létě se průměrná denní koncentrace pohybuje od 5 do 20 mikrogramů na metr krychlový. Většinou je tedy prašnost kolem dvaceti procent výjimečně se přiblíží ke čtyřicetiprocentnímu limitu," uvádí Milan Křížek z odboru životního prostředí Kraje Vysočina. K dispozici má zatím data do konce července.
Dalších osm měřicích stanic je podle Evy Horné rozmístěno poblíž Kronospanu i v širším okolí, například u nemocnice nebo u výjezdu z průmyslové zóny. Měření si platí sama společnost.
