„Kůrovec nečeká, až se otevřou obálky s nabídkami," říká Petr Doležal z Entomologického ústavu Akademie věd a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
V Česku platí za předního odborníka na kůrovce, kterého vzácně uznávají jak lesníci, tak ekologičtí aktivisté. V rozhovoru s INFO.CZ mimo jiné popisuje, proč bychom se měli poučit z poválečné kůrovcové kalamity a v čem je naivní představa, že se v budoucnu v Česku obejdeme bez smrku. Co čeká tuzemské lesy?
Co právě dělá odborník na kůrovce v době celorepublikové kůrovcové kalamity?
Pracujeme na několika výzkumných projektech, které se týkají nejen kůrovce, ale třeba i klikoroha borového, který poškozuje sazenice jehličnanů. Kromě vědecké práce se ale snažíme pomáhat i vlastníkům lesů. V současné době například pracujeme na posouzení, zda v jejich lesích rojení kůrovce už skončilo nebo ještě může pokračovat. Na mnoha lokalitách tak pro letošní rok bude možno ukončit chemickou asanaci vytěženého kůrovcového dříví, což ušetří nejen finanční prostředky, ale také lidskou práci.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
stokráte bylo napsáno , jde o rychlost .
Jak je možné že kalamita byla takového rozsahu loni , letos pokračuje a když nebude příští rok celé jaro mokré tak je úplný konec .
Jak je možné že premier mele o motýlech o kůrovci a není tady zákon schválený ve zrychleném řízení .
Premier dokázal tak jednoduchou věc jako odvolání a jmenování min.kultury řešit skoro 3 měsíce .
Ovšem nelze souhlasit se vzdálenostmi na které se kůrovci šíří....
Za dlouhá léta praxe, je běžné, že se šíří vzduchem, což odpovídá řečeným 500m až 3000 m, ovšem za běžných podmínek, za bouřky a poryvu větru při bouřce, který většinou předchází dešti, už je to až 20000m a při další nenadálé události je to, věřím třeba i 100 km. Jak by k nám asi jinak putoval Saharský písek, africká sarančata a pod., a přesto se děje, i několikrát za rok...
Další výrazný vliv má doprava dřeva v dřevozpracujícím průmyslu, což je obrovský problém a další, zejména ve městech a obcích, kde se topí jehličnatým palivem, má obrovský vliv na městské smrky efekt dopravy dřeva na topení a uskladnění u nemovitostí, kdy kůrovci sežerou vše kolem, někdy i tůje a šíří se a šíří.
Mohl bych jmenovat dále, ale kdo probírá tyto aspekty a niance, které jsou velice reálné?
Ovšem v dnešní době jsou toto faktory značně limitující a pak se vše hodí na malého vlastníka lesa, včetně toho u měst a obcí, který k podobným věcem přijde jak slepý k houslím a diví se, kde se tu ten kůrovec vzal???
Ano, všechny povinnosti nandejme na malé vlastníky lesů a jiné limitující věci, těch si nebudeme všímat???
Tak si lidičky a státe sáhněte do svědomí a všichni včetně vědců hodnoťte věci objektivně, za což vám jistě i malý vlastník lesů poděkuje.
Celkem běh na cca 1 rok.
Však kůrovec čeká a čeká a čeká...však to známe a vidíme všude jak "čeká" až se nám legislativa za několik let ... a nebo nikdy změní.??
No hlavně že v tom na Mžp a Mze mají jasno kdo za kůrovce může !!!
Malý vlastník v tuto chvíli už netouží ani těžit, neprodá a povolení a další povinnosti jsou v nedohlednu.
No, v té rychlosti dle zákona účinných opatření se nám zastaví motor a les, voda, příroda a co dalšího... zcela přirozeně zmizí.
Ovšem až dojde na lámání chleba ... tak se vlastníku těš, už dnes na tebe máme opatření obecné povahy !!!!