Přihlásit

Neumíme dřevo zpracovat, jen vyvézt (MF Dnes)

Mají se lépe, ale hojí si horší léta, hodnotí dopad kůrovcové kalamity na zpracovatele Tomáš Pařík, předseda představenstva společnosti Wood & Paper. Firma ročně zobchoduje dřevo za šest miliard korun. Na kalamitu podle něj doplácejí hlavně vlastníci lesů, kterým stát prý pomáhá málo.

* Na trhu jsou velké přebytky smrkového dřeva. Co se z něj v našich podmínkách vyrábí?

Smrkové dřevo je nejvhodnější pro průmyslové využití. Je lehké, rychle roste a dobře se opracovává. To nejkvalitnější se může používat na hudební nástroje a také se například lepí do různých nosných stavebních prvků. Méně kvalitní dřevo se používá ve stavebnictví, k výrobě bednění u betonových staveb, zpracovává se také na řezivo a v této podobě se ze střední Evropy vyváží do různých zemí, jako je USA a Japonsko. Dřevo s velmi nízkou kvalitou se použije na výrobu deskových materiálů, jako jsou OSB a jiné dřevotřískové desky, případně míří na výrobu buničiny a papíru.

* Jaká je nyní cena za kubík smrkového dřeva z lesa?

Pokud necháme suché stromy stát a na slunci rozpraskají, už v podstatě nejdou použít na dřevařské zpracování. Po určité době jsou použitelné jen k výrobě papíru. Méně kvalitního dřeva je čím dál víc, takže klesá cena. Smrkové dřevo stále použitelné na pilařské zpracování stojí kolem 800 korun za kubík, před rokem to bylo dvakrát až čtyřikrát více. Smrková vláknina pro výrobu papíru stojí od 500 do 550 korun, za rok se propadla na polovinu.

* Bude cena dál klesat?

Souvisí to s poptávkou po jednotlivých výrobcích. Teoreticky ještě může jít dolů, ale potom už naráží na nákladovou cenu. Cena kůrovcového dřeva pro pilařské zpracování může klesnout z 800 korun k ceně vláknin.

* Na koho to nejvíce dopadne?

Primárně cenu zaplatí vlastník lesa. Platí za vytěžení a přiblížení odvozní cestě, odkud si dřevo zpracovatel odveze. Státní podnik prodává takzvaně na pařezu, kdy mu firmy dopředu dávají na pět let cenu, za kterou dřevo od státního podniku vykoupí.

* Jak velké jsou přebytky?

V Česku se těží ročně kolem dvaceti milionů kubíků. Můžeme se dohadovat, jestli jsou přebytky tři, pět nebo více milionů. Je přetlak dříví nižší kvality, částečně i borového dřeva. Velký problém je, že se Česko dlouhodobě nestaralo o domácí zpracování a dnes jsme největším vývozcem surového dříví na světě v poměru k těženému objemu. Na export jde kolem 30 procent.

* Kam se surovina vyváží?

Našimi odbytovými trhy je hlavně Rakousko a Německo, kde mají v části oblastí stejný problém se suchem a kůrovcem.

* A co nápad na snížení DPH u dřeva pro energetické využití?

Spalování palivového dříví v domácnostech by se tím zvýšilo jen omezeně. A nemyslím, že je to dlouhodobě rozumné řešení. Místo toho, aby se tvořila přidaná hodnota na dříví, tak ho budeme pálit jako ve středověku?

Filip Horáček

Komentáře   

+14 # Pavel Boucký 2019-01-17 12:44
Je zbytečné tady polemizovat, kolik dříví dokážeme zpracovat a kolik vyvážíme. Technologické kapacity pro nějaké ekonomicky smysluplné zpracování dřeva představují obrovské investice a nevybudují se stejně za rok nebo dva. Spíše je třeba uvažovat, kolik dříví vlastně dokážeme spotřebovat a jak vysoká úroveň produkce je dostačující. A další energii a finance pak raději věnovat podpoře mimoprodukčních funkcí lesa. A buďme realisté, na přetlak hmoty z aktuální kalamity bychom stejně nemohli být nikdy dostatečně technologicky připravení. A čím rychleji kůrovcové problémy běží, tím dříve zase budou kapacity nad úrovní zdrojů, až nebude co pořádně těžit.
+16 # Vladimír Pelíšek 2019-01-15 12:20
Drsná realita, ze které doslova mrazí:

Česko dlouhodobě nestaralo o domácí zpracování a dnes jsme největším vývozcem surového dříví na světě v poměru k těženému objemu.

Země uprostřed Evropy, která byla vždy průmyslovou, není schopná zpracovávat své dřevo, takže ho dnes převážně vyváží, s minimální přidanou hodnotou, jako nějaká země rozvojová!

Český trh s nábytkem ovládají nadnárodní řetězce typu Ikea, Jysk, zatímco naše plantážní dřevo končí prodané za babku Němcům či Rakušanům, kteří se pak - u sebe doma i před námi - chlubí "šetrnou" a "přírodě blízkou" těžbou či hospodařením!

Při ceně 800 Kč za kubík (a bude to ještě dál klesat) je dnes už řada menších vlastníků na nule, což jen víc a víc oddaluje těžbu kůrovcem ničených smrků. Možná se dočkáme dokonce i toho, že bude lidem za odebrání či samotěžbu dřeva k pálení v kamnech připláceno formou nějaké nově zavedené dotace.

V rámci novely LZ bude umožněno odložit těžbu již sterilních souší - což se už ale děje, protože těžební kapacity na řadě míst dávno nestačí potřebám. LZ tak bude - opět - několik kroků pokulhávat za realitou, namísto toho, aby vytvořil realitu takovou, která situaci vyřeší...

Na nové zalesnění nebude mít řada majitelů peníze - dotace by musela být 100%.

Výsledek? Ta "bezzásahovost", kvůli které vidí mnozí konzervativní lesníci rudě, už na řadě míst nastala, bude trvat několik let a nebude v silách LH ani státu jí zabránit. Tak jen pozor, až půjdete příští nebo některý další podzim na houby, plantážníci, ať se na vás nějaký z těch pohrobků německé lesnické tuposti nezřítí a nepohřbí vás i s košíkem.
+22 # najše 2019-01-15 15:07
Já v téhle realitě žiju už dlouho, protože pomáhám s odbytem. Jsou i pily u nás, ale kapacita nedostačuje, to je pravda. Nejvíc mne štve to, že i zahraničí z nás má srandu a jen čeká, za jak málo jim tam ti blbí Češi budou ještě vozit - dokud se hromady dřeva vrší netřeba měnit politiku permanentního snižování výkupní ceny. Hlavní problém je ale struktura fungování státu - například ministerstvo - dříve samostatné MLVH, dnes?? zoufalá skupinka uvnitř MZE (z celkem 450 zaměstnanců MZE dělá lesy pouze 20 a z těch není ani jeden zástupce v tiskovém odboru). Dále povaha lesníků jako takových - raději zaleze za smrček - než by někde demonstroval - možná tak na silvariu !!! A potom řada expertů a specialistů z MŽP, kteří se pasovali do role vševědů a přitom odmítají vlastní odpovědnost (viz např. dikce zákona o tom, že vrchní státní dozor nad lesy vykonává nikoli MZe, ale MŽP!!!! - kde je jejich příspěvek k praktickému řešení??).

Když před 2 lety padla kalamita, tak Němci vyrukovali s dotacemi na zpracování kalamitního dřeva, Rakušáci vyrukovali se zvýšením povolené nosnosti pro kamióny a Češi zvýšili sankce!

Prostě konec jednoho lesnického světa, na kterém mnoho lidí pěkně vydělává. Přitom stačí pěkný velkokapacitní mobilní odkorňovač, na které jsem posílal odkazy s videem ministru Milkovi a dalším - nikoho to nezajímá - prý technologie zapadané prachem a podobné keci.

Přitom ten jeden, co má kamarád ve Vimperku udělá 200 m3 za směnu jen se práší za kočárem - kdyby jich bylo v Čechách 200 tak to vyhrajeme - tohle jsem říkal náměstku MŽP Dolejskému loni už loni v červnu - zeptejte se ho sami (vrchního státního dozoru nad lesy), kolik jich sehnal.

No a k tomu všemu několik zaujatých lesníků proti (jako Vy Vladimíre) a paušalizující myšlenka, že je to vlastně dobře, protože jenom odumře stejně jinak nejnevhodnější dřevina českých lesů - a jsme v pr-eli, jak ten Baťa s dřevákama.

Mimochodem Vladimíre, jak jste se vzdělal na téma výběrný les, souhlasíte se mnou, nebo jsem zase vedle :-) jak ta jedle :-)
+16 # Vladimír Pelíšek 2019-01-16 08:56
Souhlasím skoro se vším. Pokud vyprodáváme "surové! dřevo za babku do zahraničí, namísto toho, aby z něho naši lidé vyráběli nábytek, jehož prodej by jim pak udělal slušnou mzdu - co na to říct? Jako jsme pohřbili zbrojní průmysl, obuvnický průmysl, většinu strojírenství, tak jsme zničili i lesnictví. V lesnictví prostě nejsou peníze, a ty, které tam jsou, chybí tam, kde je jich nejvíc třeba - na obnovu, pěstební činnost. Neexistuje dlouhodobá vize, dělají se holiny a sází se smrk, protože je to v okamžité situaci a pro okamžitého vlastníka to nejjednodušší, nejlevnější. V rámci MZe je lesnická skupina skutečně marginální - a v rámci MŽP?
Environmentální koncepce lesů chybí zcela. Spousta ochranářů ví velice "přesně", co všechno je špatně, ale málokdo z nich ví také to, jak by situaci řešil. A když už ji řešit může, nedělá nic nebo dělá pouze pseudoopatření. Např. institut CHKO je v ochraně lesů naprosto nefunkční, zbytečný, impotentní. Např. lesní hospodaření v CHKO Beskydy nedokáže CHKO ovlivnit prakticky vůbec, takže v CHKO se hospodaří stejně, jako o 20 km dál, už mimo CHKO. Už v roce 2008 jsem v České televizi zdokumentoval totální impotenci státní ochrany přírody v beskydských jedlobukových pralesích. Tyto instituce se nedokážou dohodnout s myslivci, nedokážou dát prostředky na oplocení pitomých 20 hektarů porostu. kde se 180 let lesnicky nezasahuje, a dokonce nedokážou ani udělat pořádné individuální oplůtky nebo aspoň banální nátěr Stopkusem! Výsledkem je, že "unikátní beskydské jedlobučiny" se jejich lemplovstvím, leností a neschopností mění na bučiny se smrkem.
Rád bych viděl nějaké světlo na konci tunelu, ale nevidím ho. Granty, dotace, za které si spousta lehkoživků akorát pohodlně žije a žvaní, jsou ryzí zlo, alibismus v nejčistší podobě. Jde o obrovské prostředky, které ale nikde nejsou vidět. Multikulturní levičáctví ostatně ani nic jiného nikdy nevyprodukuje, umí jen krást prostředky vytvořené druhými či přírodou, a jejich přidělováním si zavazovat neschopné a závislé.
I já jsem nedávno zvažoval, že si ještě dodělám lesnickou fakultu. Ale upřímně: mám tři děti a dobrou práci. Nevěřím, že bych uživil sebe i rodinu, aniž bych se musel stát tichým kolaborantem tohoto prohnilého systému.
+12 # Máchal 2019-01-17 08:38
Co k tomu dodat. Jsou to plody historického a společenského vývoje v této zemi. Nemá cenu lakovat na růžovo ani systém za Rakouska-Uherska nebo první republiky, ale co tady s přístupem k půdě a hospodaření a ekonomice a společnosti vůbec napáchal socialismus, se napravuje jen velmi těžko. Zvlášť když na jeho konci nebyli takříkajíc všichni na stejné startovní čáře a zpětný chod kolektivizace - privatizace - probíhala od samého začátku poněkud nerovnoměrně. Viz "pan" premiér a celá řada dalších. Ale budiž, to ke kapitalismu patří, za první republiky i předtím byla společnost taky silně rozvrstvená, a vybudovat třeba tu větší pilu není pro běžného jednotlivce. Namísto podpory místních a jakž-takž zachování nějaké aspoň kontinuity probíhalo ale otevřené podbízení zahraničním investicím a přílivu kapitálu velkých společností zvenčí. Co jsme asi tak čekali, že nám altruisticky pomůžou, a pak nám všechno dají? I dneska máme tendenci tuhle nástrahu žrát i s navijákem, například Číňanům.
Navíc nejde jen o rozložení majetků nebo provozu, jde o mentalitu lidí, on ten systém tak trochu stále žije zčásti v socialismu a zčásti taky v divokých, oligarchy plodících devadesátkách, a lidi žijou v tomhle společenském rámci. Podívejte se, jak těžké to má dneska začínající živnostník nebo podnikatel, a proč.

K tomu vztahu CHKO Beskydy k lesům, myslivosti atd. I zde máte do značné míry pravdu, správa CHKO nedokáže ovlivnit hospodaření v lese tak, jak byste si představoval, nebo bylo žádoucí, ale připusťte, že ani tak, jak by si představovali oni sami. Ono se totiž jedná o dvoustranný vztah, a mít nějakou vizi nebo vědět v čem je problém, ale i být připravený se na tom podílet, je jen jedna stránka mince. Zajímalo by mě, kolik kolegů, kteří Vám tu odkývali jejich podle Vás ochranářskou impotenci, bude vnímat stejně, až se bude mluvit do jejich lesa. Takže to zaprvé - buďto musí být zájem na obou stranách a budujeme tu ten systém win-win, o kterém mluvil Najše. Pak se bavíme o nějaké nadstavbě běžného hospodaření oproti tomu, co je mimo CHKO. Nebo zájem na obou stranách není, ať už z důvodů provozních a ekonomických, nebo tzv. "ideologických" ("s nějakýma zelenýma se nebudu vůbec bavit, ať si melou o čem chtějí" - neříkejte, že jste se s tímhle přístupem ještě nesetkal), a pak je těžké někam věci posunout. Podle informací, které se dostaly ke mě, správa CHKO Beskydy investuje do ochrany proti zvěři a výsadeb každoročně nemalé prostředky (můžete se u nich poinformovat konkrétněji), ale uznejte, že těžko může na takovém území z dotačních titulů ke zlepšení krajiny těžko zlomit přístup provozu k jedli, nebo tím zatáhnout gró hospodaření s touto dřevinou.
To "nejsou schopní se domluvit s myslivci" už může vyvolat snad jen úsměv u každého, kdo právě nespadl z Marsu a má ponětí o tom, jak jsou věci a podmínky nastavené.
+7 # Vladimír Pelíšek 2019-01-18 09:20
Do jisté míry generalizuji, ale systém CHKO je bezzubý, jako jsou většinou bezzubí ti, kdo v něm působí. Není-li definován jasný cíl, pak se jakékoliv úsilí tříští na pseudocíle typu "více tohoto", "méně tamtoho" a výsledek limituje k nule. A to platí obecně.

Pokud nemají CHKO dostatek síly k prosazení zásadní změny LH v místech, která spravují, mají se spojovat s dalšími skupinami (lesnickými, ochranářskými), které o to usilují. Jinak devalvují svou vlastní hodnotu, takže i ty příživnické grantové zdroje jim jednou vyschnou. Co budou dělat potom? Že by začali konečně dělat něco pořádného?

Metr oplocenky se dá zařídit za 100 -150 Kč. Oplotit 20 hektarů jedlobukového pralesa znamená zařídit 2 km oplocenku, tj. 300 000 Kč. To je roční plat jediného, nepříliš dobře placeného, řádového zaměstnance CHKO. Dobře namořený kůl vydrží i 5 let, nerezové pletivo třeba let 50. Jinými slovy: největší CHKO v republice nemá prostředky na to, aby zachránila skoro 200letý jedlobukový prales Razula v Beskydech za cenu ročního platu nepříliš dobře placeného zaměstnance!!!

Prý by to stejně nešlo, protože by to nepovolili myslivci. Ano? O ČMMJ určitě nemám iluze, ale už proběhla taková jednání - nebo jen pár lenochů a darmožroutů hledá omluvu pro svou nečinnost??

Jiná kalkulace. Kýbl Stopkusu stačí k nátěru terminálů 1000 půlmetrových náletových jedlí. Takový kýbl vyjde na 700 - 1000 Kč. Jinými slovy - nátěr jedné jedle vyjde na 1 Kč. Pokud ho budeme provádět po dobu 20 let, vyjdou nám náklady (bez dopravy atd.) na směšných 20 Kč na jedli!

Za takto směšné náklady, za takto minimální úsilí se dá zachránit jedle v posledních zbytcích jedlobukových pralesů neocenitelné hodnoty! Ale neděje se tak. Protože dělání reklamních panelů, naučných stezek je pro PR mnohem účinnější. Chtělo by se říct jedno: jen abyste časem měli, pánové, na ty panely o čem psát!
-2 # Máchal 2019-01-21 08:35
To co píšete, se nazakládá na pravdě. Máte špatný zdroj informací, asi je těch informačních cedulí ještě málo ;) Vážně, viděl jsem čísla. Oplocenky, individuální ochrany, nátěry, každoročně vyšší statisíce, dohromady se ročně nevejde do milionu. K tomu výsadby a podsadby.
Jestli s nimi máte tak špatné vztahy, že se tam nechcete poptat, můžete nahlédnout do veřejných registrů smluv, možná jsou dostupné i nějaké sborníky apod. Ta data jsem viděl a nemám důvod si vymýšlet. Že se zdráhají udělat vcelku 20 ha oplocenku (což svým způsobem má taky svoje důvody) neznamená, že nedělají nic. Třeba jen nedostali při jednání přes ČT objektivní příležitost to říct. Nechci zas někomu dělat za každou cenu advokáta, nic není černobílé. Ale právě proto, takováhle psí hlava není na místě.
+2 # Vladimír Pelíšek 2019-01-21 19:51
Souhlasím, bavme se v číslech. Standardní 180 cm oplocenka se dá pořídit za 30 Kč/metr. Beskydský jedlobukový prales Razulu (dnes cca 22 ha) si zjednodušme jako čtverec o straně 500 metrů, čímž dostaneme 25 ha. Takže za pletivo máme 60 000 Kč.

Sloupek co 2,5 metru, to je 1000 sloupků. Ty se dají dnes zařídit za odvoz + namoření, ale budiž, vezměme, že jejich pořizovací cena bude 100 Kč / ks, takže za sloupky dáme 100 000 Kč.

Někdo to bude muset postavit, což zvládnou dva brigádníci za pětidenní pracovní týden. Každý dostane 1000 Kč denně, takže 10 000 Kč za práci.

Najmu si firmu, která to samozřejmě neudělá zadarmo, ale za marži 30%.

Takže ve finále - náklady cca 250 000 Kč + DPH - opravdu myslíte, že na to CHKO nemá?

Pletivo vydrží nejméně 50 let - pozink je pozink. Kdyby se každý rok měnila pětina kůlů, tak máme po dobu těch 50 let roční náklady na údržbu 20 000 Kč + práce.

To jsou čísla, která znám já. Oplocenek mám jen několik a žádná z nich nemá přes hektar, ale že by to CHKO nebylo schopné dělat v poměru k mým nákladům?

Komu se zodpovídá CHKO za to, že zanedbáním péče o (téměř) prales se z deklarované jedlobučiny stane za pár dalších dekád (až odumřou poslední jedloví 350letí mohykáni) bučina se smrkem??

Víte, oni se ti budižkničemové nachází nejen mezi lesníky, ale i mezi ochranáři. Bylo by nádherné mít jistotu, že tito jsou ti dobří a tito jsou ti špatní, abychom si je mohli pěkně rozházet do škatulek, ale tak to bohužel nefunguje.

A k tomu smrku. Na Razule je ryze nepůvodní. Všechen, který v té rezervaci roste, pochází z náletů z okolních pastvin po utlumení salašnictví, od začátku 19. století jím uměle zalesňovaných. Myslíte, že to autoři panelů placení z grantů tuší?
-2 # Máchal 2019-01-22 09:21
Já přece netvrdil, že na to nemají finance, naopak uvádím, že se do ochrany JD dává každoročně peněz celkem dost. Nepochybuji o tom, že na NPR Razula by se na oplocení našlo taky - problém je jinde. Oni se prostě rozhodli pro jinou formu, než to celé obalit do 25 ha oplocenky. Přece máte s oplocenkami taky svoje zkušenosti, tak Vám musí být jasné, že zajistit funkčnost takhle velké oplocenky není jen tak, a někdy je účelnější jiný přístup. Zeptejte se někoho, kdo takhle velkou oplocenku dělal.
Postavili se k tomu jinak (není pravda, že se na to vybodli, jak tvrdíte): drusop.nature.cz/ost/archiv/plany_pece/ug_file.php?RECORD_ID=26289#
Rozpočet nákladů někde kap. 4
Jinak škatulkovat lidi a vidět černobíle nemám ve zvyku. Taky říkám, že nechci dělat advokáta za každou cenu. Ale fakta ukazují na něco jiného, než že NPR Razula, potažmo veškeré přírodě blízké lesy Beskyd ty "budižkničemu" vůbec nezajímají, jak je tu napadáte.
0 # Vladimír Pelíšek 2019-01-22 09:47
Ten odkaz bohužel nejde otevřít, ale jak se k tomu na Razule postavili, vím, protože tam každý rok jezdím a mám to kousek. Po rezervaci je roztroušených několik desítek individuálních jedlových oplůtků. Když pominu, že část zničí turisté nebo spárkatá, tak tato ochrana nic principiálně neřeší, protože jedle roste a takový oplůtek pro ni vydrží tak 2-3 roky. Nerozumím tomu, proč se taková rezervace nezvládne oplotit, nebo proč se aspoň nálety nenatírají. Vždyť přece musí vědět, že bodová ochrana jedlí obklopených všude kolem smrkovým polem nemůže být řešení.
-2 # Máchal 2019-01-22 09:58
Asi nějaká chyba. Jedná se o plán péče, uložený v ÚSOP. Zkuste tady https://docplayer.cz/10299435-Plan-pece-o-narodni-prirodni-rezervaci-razula.html, nebo se k tomu nějak doklikat. Plán na toto decenium, ochrana cca 150-200 tis, další vnášení cca 200 tis. Co už tam je teď, nevím.
Možná se neshodneme na nejvhodnější formě ochrany v tom kterém případě. Já se jen ozývám proto, že mi nepřijde fér z nich dělat úplné zevlouny, protože se spousta akcí pro jedli, za účelem kompenzace pro ni nepříznivého způsobu hospodaření s lesem a zvěří, ve skutečnosti dělá.
+3 # Vladimír Pelíšek 2019-01-22 13:02
Pane Máchale,

vždyť by přece mělo být jasné, že individuálními oplůtky nadimenzovanými na výšku 0,5 - 0,75 metru nemůžeme zachránit PLOŠNÉ zmlazení jedle v porostu o rozloze přes 20 hektarů!

Nátěrem a oplocováním jedlí se zabývám už skoro 25 let, zachránil jsem za tu dobu několik tisíc jedlí, ale to, že individuální oplůtek není řešením, mi bylo jasné už nejpozději na jaře 1995, než jsem si koupil první kýbl Morsuvinu.

Není mi zkrátka jasné, proč CHKO nedokáže používat k ochraně tak významných lokalit, jako jsou relikty téměř 200letých jedlobučin, prvky "na úrovni doby" a místo toho vyrábí jakési drátěnky, které se pak za pár měsíců většinou válí roztahané zvěří a návštěvníky všude možně, jen ne nad jedlemi, které mají chránit. Nebo které tam sice zůstanou, ale jakmile jimi jedlový terminál prorazí, je opět zkousán.

Copak toto je přístup odborníka?

Bohužel ani tento odkaz nedokážu otevřít. Co to jsou za servery, že mě na ně nenavede ani Google, když si to otrocky zkopíruju do vyhledávače?

Nemám zájem útočit na CHKO, ale nezlobte se na mě, toto je amatérismus. Co poví ti lidé veřejnosti, až se jim po odumření zbytku 300letých jedlí promění ten porost na bučinu se smrkem??

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Kraj Vysočina dá na boj s kůrovcem 100 mil. Kč

Kraj Vysočina dá na boj s kůrovcem 100 mil. Kč

Lesnictví

Kraj Vysočina hodlá letos dát na opatření související s kůrovcovou kalamitou v lesích a suchem ze svých rezerv 100 milionů korun. Krajská rada 16. 4...

LOS: Situace s kůrovcem je extrémně složitá, rezignovat však nesmíme

LOS: Situace s kůrovcem je extrémně složitá, rezignovat však nesmíme

Lesnictví

Kůrovcová kalamita dosáhla v roce 2018 zcela extrémního rozsahu a rovněž prognóza pro rok 2019 je nepříznivá. Hlavní prioritou pro zpomalení šíření kůrovce musí být...

KŮROVCOVÉ INFO pro rok 2019 spuštěno, přidejte se i vy!

KŮROVCOVÉ INFO pro rok 2019 spuštěno, přidejte se i vy!

Lesnictví

Sezóna aktivní ochrany proti kůrovcům a dalším hmyzím škůdcům právě začíná. Projekt KŮROVCOVÉ INFO (www.kurovcoveinfo.cz) vstupuje do čtvrtého roku provozu. Aplikace je již připravena na...

Aktuální stav kůrovcové kalamity pohledem lesníků v regionech

Aktuální stav kůrovcové kalamity pohledem lesníků v regionech

Lesnictví

Aktualizováno. Jaro, jehož se letos většina lesníků obává, je na většině území Česka v plném proudu. Hrozba sucha je bohužel opět aktuální a rojení kůrovců...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby