Moravskoslezský kraj sestavil kalamitní štáb kvůli plošnému napadení smrkových lesů kůrovcem. Mnohé části regionu se už totiž dostaly do kritického stavu. Z dříve rozsáhlých lesů dnes zbyly jen pařezy a vymýcené plošiny.
Hejtman kraje Ivo Vondrák se rozhodl sestavit kalamitní štáb. Jeho členy budou nejen odborníci z oblasti lesního hospodářství, ale také zástupci vlastníků lesa, obcí a dalších institucí. První jednání této pracovní skupiny je svoláno na 18. července 2018.
Kůrovcová kalamita zcela mění tvář regionu a život lidí v něm. Situace trvá už několik let a zhoršuje se. Nyní podle zástupců kraje plošné napadení smrčin vygradovalo do nouzového stavu.
,,Kalamitní štáb sestavujeme z vlastníků lesů, z agentur, které jsou dotčeny touto problematikou, ze zástupců výzkumného lesnického ústavu a lesního hospodářství, ale také tam samozřejmě budou zástupci měst a obcí, které mají tzv. rozšířenou působnost," sdělil hejtman kraje.
„Snaha bude dojednat metodiku, postupy, jak dále s kůrovcovou kalamitou nakládat. Bohužel k tomu dnes neexistuje jednoduché řešení. Někdo říká kácet, někdo naopak nechat to být. My nyní musíme hledat cesty, jak nám může stát pomoci s léčením tohoto problému. Například už dnes máme příslib z Ministerstva pro místní rozvoj 300 milionů korun pro všechny obce, které musí opravit poničené cesty kvůli těžbě dřeva," sdělil Ivo Vondrák.
První jednání čeká novou pracovní skupinu 18. července. Bude po vlastnících lesů požadovat koncepci a návrhy opatření pro boj se škůdci, hledat vhodná místa na takzvané suché i mokré sklady vytěženého dřeva a řešit i silnice, zničené nadměrnou dopravou těžké techniky.
Kromě lesních škůdců způsobují masivní hynutí tisíců dalších stromů také větrné polomy. „To je právě to, co nás trápí nejvíce. My přijdeme o třetinu stromů kvůli tomu, že je napadne kůrovec, ale minimálně dalších 30-40 % nám potom shodí vítr. Ty větrné epizody se opakují, jsou častější, než byly, a poškozují nám i listnaté porosty a dřeviny jako borovice, modřín, které bychom zde rádi ponechali," řekl lesní správce z Vítkova Jiří Groda.
„V dané situaci je jediným účinným řešením soustavné a včasné vyhledávání postižených stromů a okamžitá asanace napadeného dříví. Důležité je zasáhnout před dokončením vývoje a samotným výletem těchto škůdců," dodal Jiří Groda.
Lesy, které dnes v oblasti Nízkého Jeseníku chřadnou, zakládali lesníci před desítkami let v polohách s relativně vhodnými přírodními podmínkami. Ty se ale od té doby výrazně změnily. Průběh počasí a zvyšující se teploty během celého roku nahrávají všem škůdcům, včetně hlodavců, kteří tak lehce přežívají. Na přelomu dubna a května pak začíná první rojení kůrovce.
Ten suchem oslabené stromy spolu s václavkou, jež napadá kořenový systém, likviduje. „Naším cílem je bránit les proti kůrovcům včasným vyhledáváním a zpracováním napadených stromů a vysazovat v lesích sazenice smíšených dřevin, které změněným klimatickým podmínkám odolají. Zatímco v roce 2008 byl smrk na uvedených správách vysazován v podílu 28 procent, dnes jej nalezneme pouze na 17 procentech. Naopak významně vzrostl podíl listnatých dřevin na současných 71 procent," řekl Tomáš Pospíšil, ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů České republiky.
