Berounsko – Bude, nebo nebude v příštím roce vyhlášen nový Národní park Křivoklátsko? Podle posledních informací z kraje by o tom mělo rozhodnout stanovisko dotčených sedmnácti obcí.
V Národním parku Křivoklátsko, o jehož vyhlášení usiluje Ministerstvo životního prostředí s podporou hejtmana Středočeského kraje Miloše Petery by měly být i tři obce z berounského regionu, a to Nižbor, Kublov a Broumy. Hranice parku nebudou sice zasahovat do obydlených částí jednotlivých obcí, zasáhnou jen do lesů, ale i tak se na jeho vyhlášení názory lidí různí.
„Otázka národního parku se projednává už příliš dlouho a lidé se o ni už pomalu přestali zajímat. Řekla bych, že u nás v obci je to tak půl na půl. Někdo je pro a někdo proti. Anketu, kterou dělaly ostatní obce, jsme u nás nezorganizovali. Lidé měli možnost navštívit besedu, která se na téma Národního parku Křivoklátsko u nás v obci konala," uvedla k vyhlášení pátého národního parku v České republice starostka obce Nižbor Kateřina Zusková.
Kublovská radnice anketu s lidmi uskutečnila. Ze 489 oslovených občanů v ní odpovědělo 268 lidí. Lidé si mohli vybrat jednu z pěti možností. Pro národní park, ale za podmínek, že nedojde k podstatnému omezení využívání lesa, hlasovala většina z nich, a to 70,15 procenta. V některých obcích rakovnického regionu byla situace zase opačná.
Starostové některých dotčených obcí jsou přesvědčeni o tom, že o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko by neměly rozhodovat jen obce a jejich obyvatelé, ale odborníci. Stanoviska obcí nejsou jednotná.
„V otázce, zda má či nemá vzniknout Národní park Křivoklátsko, nelze akcentovat to, zda ten či onen starosta parkem dotčené obce je pro či proti jeho vzniku. To je věc naprosto druhořadá," říká starosta Kublova Josef Matějka.
Podle něho je při řešení této otázky potřeba především vycházet z odborného posuzování tohoto záměru oproštěného od zájmů různých vlivových skupin či jednotlivců.
„Proto jsem také při svých posledních vystoupeních k této otázce naléhal na to, aby po mnohaletých diskusích už bylo konečně rozhodnuto, a to právě a pouze na základě odborných stanovisek. Rozhodně křivoklátským lesům a v rovině vztahové ani zdejším obyvatelům nic nepřinese, pokud budeme dalších pět let donekonečna o věci diskutovat," tvrdí Josef Matějka. Jak dále uvedl, tak i při respektování názorů občanů a starostů, musí být při rozhodování v této otázce nejdůležitější posouzení otázky, zda na Křivoklátsku má mít les hospodářské využití a nebo, zda s ohledem na jedinečnost tohoto prostoru se mu má dostat zvýšené ochrany a péče.
A jak se na park dívají lidé? „Já se národnímu parku nebráním. Musí být ale celý zpřístupněn lidem," uvedl Karel Vodička. V takovém případě by měl podporu i starosty Kublova.
„Pokud to bude park pro lidi a splní se sliby, že v něm budou moci lidé chodit do lesa, jezdit po cestách na kolech, sbírat lesní plodiny atd, což by mělo být vyjádřeno v příslušné zákonné úpravě, záměr na zřízení národního parku má moji podporu," uvedl Josef Matějka. Ani on by ale nechtěl a nesouhlasil by s tím, aby se okolní les změnil v neprostupný a neudržovaný prales.
***
Co čeká návštěvníky parku:
Národní park budou tvořit téměř jenom lesy. Většina jich je a zůstane státním majetkem. Státní lesy v parcích nelze privatizovat.
Pohyb v národním parku nebude omezen. S výjimkou prvních zón, kde však mohou běžní návštěvníci chodit po značených cestách.
Stejná pravidla přitom platí už ve stávajících národních přírodních rezervacích, které budou tvořit těžiště prvních zón parku.
Zákon o národním parku zajistí, že místní obyvatelé a osoby jim blízké, se budou moci pohybovat kdekoli. Omezení vstupu se také nebude vztahovat na vlastníky a nájemce pozemků. Stávající síť turistických tras bude zachována a doplněna.
Návštěvní řád, který vznikne po dohodě s obcemi i dalšími zájemci, určuje, kudy mohou cyklisté jezdit. Mimo silnic a místních komunikací bude pro jízdu na kole vyhrazena převážná část stávající sítě zpevněných lesních cest. Lidé se tak budou moci pohybovat na kole všude tam, kde jsou zvyklí.
Lesní plody budou moci lidé sbírat všude, kam budou mít přístup. – Na většině území národního parku se bude nadále i lesnicky hospodařit pouze šetrnějším způsobem. Rozdíl bude v tom, že hospodaření přejde z Lesů ČR na správu národního parku.
Myslivecké hospodaření přejde na státních pozemcích pod správu národního parku. Po dohodě se však mohou účastnit i místní zájemci. Cílem je dosažení takového stavu spárkaté zvěře, aby nedocházelo k poškozování lesa a cenných ekosystémů. Poplatkový lov není v národním parku povolen.
