Klimatolog Aleš Farda o nezvratné proměně počasí v České republice:
* Nadprůměrné teplo a sucho může vydržet do zimy * Během století se teplota vzduchu zvýší o 2 až 5 stupňů * Přizpůsobit se bude muset denní život, průmysl i zemědělství
PRAHA Slova o „vlně tropických veder", která zní napříč Českem i celou Evropou, nejsou zcela přesná. Vědci se shodují, že nejde jen o „vlnu". Teploty, které nyní považujeme za extrémní, se stávají běžným klimatickým úkazem.
„Změna klimatu je nyní už natolik pokročilá, že o nápravě v podobě návratu do minulého stavu se nemá cenu bavit, to už patří do říše fantazie," říká v rozhovoru pro LN klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Meteorologicky lze nynější údaje z teploměrů vysvětlit prostě: způsobují je dvě tlakové výše spojené pomyslným hřebenem, které nad Evropu ženou horký vzduch. Což je celkem obvyklé, běžná však není doba, po kterou horka a související sucha trvají. Nadprůměrné hodnoty přitom mohou vydržet až do zimy.
„Klimatologické modely ukazují, že vlny veder budou čím dál častější, byť nelze kvantifikovat, jak často budou nastávat. Obecně se dá se říct, že maximální teploty budou vyšší a v průměru potrvají delší dobu," potvrzuje mínění svého kolegy Fardy vědec Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.
Umírněné odhady předpokládají, že se během tohoto století zvýší průměrná teplota vzduchu o dva stupně Celsia. Extrémní předpovědi hovoří až o pětistupňovém růstu. V důsledku se podle Fardy z Česka může stát země, kde panuje počasí, jaké nyní známe ze Středomoří. Jen bez moře.
Místo smrků fíkovníky
To se samozřejmě projeví na přírodě. Rostliny i zvířata, jimž se dosud dařilo v nižších polohách, se budou přesouvat do hor. Tento trend je už dnes podle vědců patrný například u smrku, který trpí suchem a v důsledku kůrovcem. „Je pravděpodobné, že pro budoucí generaci dětí bude smrk poměrně exotický strom, který uvidí běžně jen na horách. Změna klimatu je však i výzvou a novou příležitostí. Třeba pro pěstitele a zahrádkáře. „Začíná se u nás dařit subtropickým rostlinám," říká Farda a zmiňuje některé druhy fíkovníků nebo granátová jablka.
Přizpůsobit nedostatku vody se bude muset průmyslový i zemědělský sektor. Podle Ondřeje Lhotky se proměna klimatu neprojevuje hned a lidé nevidí možné následky. „Panuje shoda na tom, že je dobré dělat věci, které lidé ocení okamžitě a zároveň jsou dobré do budoucna jakožto příprava na teplejší klima. Třeba podpora výstavby parků ve městech s vodními prvky, lagunami nebo jezírky," doporučuje Lhotka.
ROZHOVOR čtěte na straně 9 Více k tématu na straně 3 Čeká nás Středomoří, ale bez moře
Klimatolog Aleš Farda říká, že návrat k původnímu klimatu je z říše fantazie. Změně se budeme muset hlavně přizpůsobit Evropa má za sebou parný týden. V Itálii vyhlásili kvůli horku nejvyšší stupeň varování až pro pět měst.
V Portugalsku i Španělsku padly historické rekordy. Stejně tak ve Švédsku, které navíc sužovaly rozsáhlé lesní požáry. Tropické dny zažívá i Česko. „Nynější sucho a vysoké teploty jsou takový varovný prst. My je nyní chápeme jako anomálie či extrém, protože v minulosti to obvyklé nebylo. Ale v budoucnu nynější počasí může být novým normálem," říká Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
ROZHOVOR TÝDNE
Aleš Farda
S KLIMATOLOGEM HOVOŘILA
Eliška Nová
* LN V Evropě nyní padají teplotní rekordy. Je to dáno něčím specifickým pro jednotlivé země, nebo je to jednotný vliv?
Větší část Evropy je pod dominujícím vlivem azorské a severoruské tlakové výše, které jsou spojeny tu více, tu méně silným hřebenem vysokého tlaku vzduchu. V důsledku toho proudí velmi teplý vzduch nejen k nám, ale i do vysokých zeměpisných šířek ve Skandinávii. Tato konstelace se vyskytuje nad Evropou vcelku běžně, co ji však nyní činí nebezpečnou, je neobvyklá délka a intenzita této epizody. Navíc její konec je zdá se stále v nedohlednu.
* LN To není žádná relevantní předpověď, kdy by mohla tato epizoda skončit?
Obávám se, že nikoliv. Navíc v komunitě meteorologů, třeba z Británie, zazněly i hlasy, že by současná situace, kdy se systém azorské a ruské tlakové výše stará o vysoké teploty a nízké srážky, mohla vydržet až do zimy. To je krajně pesimistický odhad. Optimisticky lze dodat, že počasí se nakonec vždy změní a přes krajně nepříjemné teploty u nás stále alespoň trochu prší z bouřek. To sice není optimální druh deště, protože voda se rychle odpařuje a odtéká a málo se vsakuje, ale je to lepší než úplné sucho.
* LN Jak moc neobvyklé to je? Takhle dlouhá a intenzivní vlna veder ještě v historii nebyla?
Pokud se bavíme jen o letošním létě, pak to výjimečné rozhodně není. Bohužel ale sucho trvá už několik let, a to je situace hodně nepříjemná. Od roku 2012 každý rok zažíváme silnější epizodu sucha. Do toho se přidávají teplé a na sníh slabé zimy, což znamená, že půda a podzemní vody se nedoplní. Tak podrobná měření jako v dnešní době se provádějí v zásadě pouze několik desítek let a na této časové škále už to zřejmě bude výjimečná situace. Pokud se podíváme hlouběji do historie, například za poslední tisíciletí, tak tam by se podobných situací mohlo najít více. Pochopitelně ale nemáme z té doby žádná měření, dostupné mohou být pouze archivní záznamy z kronik a ty se poměrně obtížně interpretují.
* LN Dvacáté století je považováno za nejteplejší. V letech 2000 až 2010 bylo však ještě tepleji. Bude se postupně oteplovat a o kolik stupňů?
Roky 2015 až 2017 byly z globálního hlediska dokonce ty nejteplejší. Vycházíme z toho, že ve dvacátém prvním století bude růst teplot vzduchu pokračovat. I když se mohou objevit kratší období, kdy tento růst nebude výrazný nebo přechodně dojde i k poklesu teplot. Neumíme přesně říci, o kolik stupňů se během tohoto století průměrná teplota zvýší, ale zdá se, že je rozumné čekat změnu teploty mezi dvěma a pěti stupni. Pro Českou republiku se může každý občan podívat na naši webovou aplikaci www.klimatickazmena. cz, kde najde výhled podle různých modelů a scénářů.
* LN V případě, že se oteplí o pět stupňů, jaké to bude mít dopady?
Na to se snaží odpovědět odborníci z oborů, jako je lesnictví a zemědělství. Zjednodušeně řečeno by naše klima odpovídalo Středomoří, bohužel ale bez moře.
* LN Říkal jste, že se může vyskytnout kratší období, kdy nebude nárůst tepla výrazný. O jak dlouhých obdobích mluvíme? O roku, desetiletí?
Ano, zřejmě by se jednalo o jednotlivé roky, možná až jedno desetiletí.
* LN Co bude oteplování znamenat pro biodiverzitu? Jaké druhy to potlačí a jakým to naopak pomůže?
Při této pro přírodu velmi rychlé změně se budou hranice rozšíření jednotlivých druhů zvířat a živočichů posouvat na sever či do vyšších nadmořských výšek. Významným příkladem je osud smrku v našem lesnictví, pro něhož se podmínky v nížinách i středních nadmořských výškách stávají rychle neúnosné a je decimován jak suchem, tak lýkožroutem, kterému teplé a suché klima velmi vyhovuje. Je pravděpodobné, že pro budoucí generaci dětí bude smrk poměrně exotický strom, který v přírodě uvidí běžně jen na horách. Příjemnější změnu mohou pocítit zahrádkáři, protože se u nás začíná dařit subtropickým rostlinám. Velkým problémem zase může být šíření nemocí dříve typických pro tropy a subtropy do střední Evropy.
* LN Jakým subtropickým rostlinám se už u nás daří?
Nejde jen o subtropy a rostliny. Klíšťata, která dříve na horách nebyla, se díky vzrůstu teplot rozšířila i do hor. Podobně se šíří na sever a do hor i jiný teplomilný hmyz, třeba kudlanka nábožná. Meruňky a broskvoně jsou dnes vidět na každé druhé zahradě na Vysočině. V alespoň trochu teplejších oblastech, a to nejen na jižní Moravě, se začíná dařit i venku mrazuvzdornějším variantám fíkovníků a granátových jablek.
* LN A pokud jde o ty nemoci?
Často se mluví o riziku šíření malárie, vhodné druhy komárů coby přenašečů už u nás žijí. Zatím se u nás nevyskytují infikovaní lidé, kteří by spustili šíření nemoci. To se ale může změnit v důsledku masivní ilegální migrace, kterou Evropa zažívá.
* LN Kdo může sehrát největší roli v nápravě? Je to průmyslové odvětví nebo třeba zemědělský sektor?
To je celospolečenská téma, hlavní zátěž ale nepochybně ponese zemědělství. To je logické, protože je na vodě nejvíce závislé. Změna klimatu je nyní už natolik pokročilá, že o nápravě v podobě návratu do minulého stavu klimatu se nemá cenu bavit, to už patří do říše fantazie. Usilovat proto musíme o zpomalení trendu, zmírnění dopadů a hlavně se musíme přizpůsobit. Velké změny čekají jak průmysl, tak zemědělství a nemá příliš velkou cenu je odsouvat či před nimi zavírat oči. Tím vše jen zhoršíme a prodražíme.
* LN Jaké konkrétní změny tedy průmysl a zemědělství čekají?
Konkrétní vhodné změny musí vyspecifikovat zejména lidé z těchto oborů, my jako klimatologové jim poskytujeme informace o tom, že situace s vodou se v budoucnu zřejmě bude i nadále zhoršovat a oni se na to musí připravit.
* LN A s čím se budeme potýkat individuálně?
Nynější sucho a vysoké teploty jsou takový varovný prst. My je nyní chápeme jako anomálie či extrém, protože v minulosti to obvyklé nebylo. Ale v budoucnu nynější počasí může být novým normálem.
* LN Vědci podobné scénáře předpovídali. Nyní se ale shodují na tom, že situaci podcenili a změny přicházejí rychleji a s větší intenzitou. Jaké jsou tedy scénáře teď, ať už ty umírněné, nebo extrémní?
Tyto diskuse se vedou právě pod vlivem současné epizody sucha a veder, a tudíž je tím náš náhled ovlivněný a je pesimističtější. Je stále možné, že se změna v nejbližších desetiletích zpomalí a extrémů ubyde. Bylo by ale pošetilé se na to spoléhat, spíš bychom to měli chápat jako darovaný čas pro přípravu na vzdálenější budoucnost. Podle jednotlivých aktuálních scénářů se dá očekávat změna proti referenčnímu období z let 1971 až 2000 o dva až pět a půl stupně.
* LN Hrozí, že si Česko, respektive Evropa, bude muset vyrábět vodu, podobně jako třeba Izrael odsolováním?
Je třeba počítat s rostoucími problémy v dostupnosti vody pro zemědělství, průmysl i přímou spotřebu lidmi. Je tedy třeba zavádět opatření k šetření vodou, ať už pitnou, nebo obecně v krajině. Získávání vody odsolováním je alternativa pro Středomoří, u nás by byla možná jen cesta získávat vodu přímou kondenzací ze vzduchu. Je ale třeba říct, že na velké škále by to bylo velmi drahé a extrémní opatření.
* LN Samotné šetření vodou ale asi stačit nebude, nebo ano?
Různé formy šetření vodou, jako jsou změny v krajině, které zvyšují její schopnost vodu zadržovat, šetrné zemědělství, kvalitní a transparentní management vodárenských sítí a efektivní využívání vody v průmyslu a domácnostech je devadesát pět procent věcí, které můžeme a musíme udělat. Ten zbytek tvoří málo efektivní či potenciálně riskantní technologie, kterými je ta zmíněná přímá kondenzace vody ze vzduchu. Ale jsou to třeba i techniky vyčesávání vody z mlh, které mají smysl jen tam, kde je dostatečně často mlha, tedy zejména v horách. Také je možnost umělého vyvolávání deště podobně jako v Číně, ale tam nevíme, kde přesně a jak voda vyprší. Navíc tomu v Evropě brání legislativa. A nakonec je nutné dodat, že neustálý růst počtu obyvatel České republiky a Evropy je z hlediska budoucího zásobování vodou jednoznačně nebezpečný jev.
Aleš Farda
* V Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd se věnuje klimatickému modelování a aplikované klimatologii. * Jeho bádání je zaměřeno zejména na projekce možných stavů budoucího klimatu, ale i na rekonstrukce historického klimatu se zřetelem na oblast střední Evropy. * V letech 2003 až 2015 pracoval jako klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu. * Je součástí týmu projektu Intersucho, který zaznamenává aktuální monitoring sucha. * Na stránkách www.intersucho.cz se lidé mohou podívat na intenzitu sucha, ale i nasycení půdy, dopady na vegetaci nebo zemědělství. Kromě aktuálních informací jsou tady i krátkodobé a dlouhodobé předpovědi. * Podílí se také na projektu www.klimatickazmena.cz, kde je zmapovaný vývoj klimatu až do roku 2090 včetně dopadů na různé sektory, jako je zemědělství, lesnictví nebo energetika.
