Morava se svého druhého národního parku musí vzdát. Jesenický projekt ministerstvo životního prostředí zastavilo. Bojí se budoucích konfliktů mezi zastánci a odpůrci myšlenky.

JESENÍK/PRAHA Kousek Grónska uprostřed Evropy. Tak ochránci přírody popisují oblast alpinské tundry okolo vrcholu Pradědu ve výšce 1491 metrů. Lokalita se měla stát centrem národního parku Jeseníky, o němž se debatuje už od roku 2009. Pět let po zrodu myšlenky, dlouhých diskusích a tisícovkách sebraných podpisů podporovatelů nyní ministerstvo životního prostředí brzdí naděje.

„Ve výhledu nemáme přípravu, projednání a už vůbec ne vyhlášení parku. Jesenicko je velmi kvalitní chráněnou krajinnou oblastí, na programu tohoto vedení ministerstva není připravovat ani projednávat národní park,” přibližuje Vladimír Dolejský, náměstek ministra a ředitel sekce ochrany přírody a krajiny.

Resortu nejvíc vadí, že region není ve věci jednotný. „O co stojíme při vyhlašování jakéhokoliv chráněného území, je objednávka společnosti. Tedy že to obce a region opravdu chtějí. Do budoucna to nese stabilitu, nikoliv konflikt,” pokračuje Dolejský.

Zatímco řada jesenických podnikatelů za ideou národního parku stojí, návrh se nelíbí lesníkům ani řadě místních starostů.

Druhý nejcennější smrkový prales

„Současný způsob ochrany, tedy chráněná krajinná oblast, je efektivní. Národní park by byl jen vyhazování peněz,” řekl LN už dříve Petr Klouda, starosta Rýmařova. Dalším radnicím zase vadí, že by musely část svých dnešních pravomocí svěřit správcům parku. Tuhle kritiku stejně jako postoj ministerstva životního prostředí nechápou environmentalisté. Podle nich by oficiální punc představoval i další lákadlo pro turisty. „Národní park by Jeseníkům slušel, byl by to další krok k ochraně divoké jesenické přírody,” tvrdí Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí Duha. Upozorňuje i na několik druhů květin, které nerostou nikde jinde na světě, a na zbytky dávných horských lesů. „Například prales na Bílé Opavě je druhým nejcennějším smrkovým pralesem u nás,” dodává. Rozhodnutí ministerstva překvapilo především členy Společnosti přátel Jeseníků (SPJ). Oni s myšlenkou před pěti lety přišli a jednali o ní s každým novým ministrem.

Souhlas všech je nesmysl

„Jsme si vědomi, že Jeseníky nejsou pro ministerstvo prioritou. Jenže nikdy nebudou všichni pro park. Ostatně ani Křivoklátsko nemá úplnou podporu místních. Ukažte mi jediný projekt v České republice, který má stoprocentní podporu,” naváží se do resortu Ondřej Bačík, předseda občanské iniciativy SPJ. Dotkl se tak i toho, že přípravy na otevření národního parku v okolí Křivoklátu naopak pokračují. Bačík nesouhlasí ani s argumentem, že Jeseníkům stačí pouze dnešní chráněná krajinná oblast. Oproti správám čtyř národních parků má mnohem méně zaměstnanců a daleko nižší rozpočet. Zamýšlený plán se týká vzácného území v centru Hrubého Jeseníku na ploše 180 kilometrů, což je zhruba čtvrtina tamější CHKO. V roce 2011 ministerstvo sestavilo i speciální pracovní skupinu, ale veškeré vize potopily tehdejší úspory.

Návrh na vyhlášení jesenického národního parku se objevil přesně před pěti lety, kdy Společnost přátel Jeseníků začala sbírat podpisy pod petici a dohromady sehnala 15 500 autogramů. Novou oblast by ráda viděla v centrální části Hrubého Jeseníku, přibližně od rašeliniště Skřítek přes hlavní hřebeny a masivy až po Obří skály.

Část starostů s vizí parku souhlasí, jiní jsou dlouhodobě proti. Ministerstvo životního prostředí však upřednostilo přípravné práce na Národním parku Křivoklátsko.

180 km2 je plánovaná rozloha nového parku (dnešní Chráněná krajinná oblast Jeseníky se rozkládá na 744 kilometrech).