Podyjí má jako první národní park v Česku přichystané rozdělení na nové zóny. Až tři čtvrtiny jeho území mají být časem ponechány bez výrazných zásahů člověka. Správci parku se svou třicetičlennou radou se dohodli na novém rozdělení do čtyř zón místo dosavadních tří.
Změna vyplývá z novely zákona o ochraně přírody a krajiny z minulého roku. Jejím cílem je zachovat přírodu v co nejpůvodnějším stavu, ale více otevřít parky návštěvníkům.
Nyní je na ministerstvu životního prostředí, které musí připravit a projednat vyhlášku, jež uvede zóny do praxe. Na to už čekají i v národním parku České Švýcarsko, kde dokončili návrh zonace krátce po Podyjí.
„Oba procesy budou nejspíše probíhat současně," uvedla mluvčí ministerstva Jarmila Krebsová. Bezzásahová zóna se průběžně rozšiřuje
A co konkrétně nové zóny stanovují? Zatímco v zóně přírodní a v zóně přírodě blízké (například lesy na Vranovsku a svahy říčního údolí) bude příroda ponechána samovolnému vývoji, krajinu v zóně soustředěné péče (vřesoviště nebo údolní louky) nechají správci parku dál kosit a spásat. Zóna kulturní krajiny pak vymezuje zastavěné plochy, kterých je ale v Podyjí úplné minimum.
Zóna přírodní a přírodě blízká se tak bude následující roky rozkládat na zhruba 60 procentech území národního parku, což je nejvyšší podíl v České republice. Od roku 1991 se taková „bezzásahová" oblast rozrostla z 25 na 37 procent.
„Takže se zvětšuje průběžně, nyní se zjednodušeně řečeno změnil jen zákres v mapě. Dlouhodobým cílem je ponechat samovolnému vývoji 75 procent plochy parku," vysvětluje vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny národního parku Podyjí Lenka Reiterová.
O vřesoviště, květnaté louky nebo uměle prosvětlované lesy, které jsou domovem řady vzácných druhů rostlin a živočichů, se ale pečovat musí. A zákonem jsou stanovené výjimky, kdy správci mohou zasahovat i v zóně přírodní – jde například o hašení požárů, údržbu turistických tras nebo monitoring.
„V přírodní zóně tedy nezůstanou vyvrácené stromy viset cestou, aby je turisté museli podbíhat podle pravidel ruské rulety," zdůrazňuje Reiterová.
V první zóně se budou moci návštěvníci pohybovat jen po značených cestách, nemohou tam tak třeba vyrazit na houby. Jak to bude ve zbývajících částech parku, nezáleží jen na zonaci. V nejbližších měsících se bude teprve jednat o tom, jak budou v parku nově upraveny klidové zóny. „Uvažuje se o uvolnění dosavadního režimu návštěvnosti. Tedy zpřístupnění luk pod Šobesem, lesů
za Havraníky a v okolí Sealsfieldova kamene a Havranických vřesovišť," nastínil ředitel národního parku Tomáš Rothröckl.
Nově vyhlášené zóny v parku se budou týkat také všech vlastníků pozemků na jeho území – jsou podkladem pro péči o jeho jednotlivé části. „Dotýká se to obce jako úřadu, bude nutné upravit rozvojové dokumenty či plány, například lesní hospodářský plán," vysvětluje starostka Horního Břečkova Petra Formanová (nez.).
Nově připravené zóny mají platit následujících 15 let. „Z hlediska přírody to není dlouhá doba a jen čas ukáže, zda to bylo dobré rozhodnutí. Starostové dotčených obcí s tím neměli problém. Nechali jsme to na odbornících. Doporučoval jsem, ať se k tomu vyjádří hlavně majitelé lesů, zemědělci, vinaři. S nimi to bylo také konzultováno a došli ke kompromisu. Věřím, že to prospěje
hlavně přírodě," popisuje vznik nových zón starosta Vranova nad Dyjí a zároveň místopředseda Rady národního parku Podyjí Lubomír Vedra (ČSSD).
