Martina Klímová
Jako mávnutím kouzelného proutku se dnes zájemci mohou přenést do devatenáctého století, kdy dřevařství vzkvétalo za vlády knížete Schwarzenberga. Voraři jim na Rechlích u Modravy předvedou, jak se vory váží i jak se s nimi dá plout po Vchynicko – Tetovském kanále.
Průvodcům v dobových oblecích také zájemci mohou pomoci opracovat klády pomocí historického nářadí.„Od pamětníků jsme sehnali pily břichačky, obloukovky, loupáky na kůru, bidla, vorařské háky, nebozezy zvané pochopy, speciální sekery oušeňačky,” říká Karel Ešner, jeden z průvodců.Na stavbu jednoho dva metry širokého voru bude potřeba jedenáct kmenů a pár dobrovolníků k jeho spuštění na vodu.„Vor se spouští po takových ližinách do toku, kde se svazuje. Pro větší bezpečnost už ke svazování vorů nepoužíváme houžve, ale konopná lana,” popisuje Karel Ešner.V pravé poledne začne dvouhodinová ukázka plavení dřeva a vorů po Vchynicko - Tetovském kanále, odvážlivci se na vorech mohou i svézt.Turisté mají smůlu. Ze šumavského Březníku se přímo na Luzný nedostanouPo Vltavě a Labi popluje po 52 letech vor. Plavidlo ze 120 kmenů zamíří do HamburkuSchwarzenberským kanálem na Šumavě popluje dřevo jako za starých časů
