Rubrika: Střední Morava
Ochranáři chtějí proměnit část Národní přírodní rezervace Praděd v prales. Lesníci jsou proti
Jeseníky - Příští generace najdou v Národní přírodní rezervaci Praděd prales alespoň vzdáleně podobný tomu slavnému Boubínskému z Šumavy. Pokud se ovšem podaří ochranářům ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky prosadit v původních lesních porostech takzvanou bezzásahovou zónu, kde by platil zásah jakékoli činnosti lesníků. Ti s plány ochranářů nesouhlasí.
"Jde o mimořádně cenné lokality původních horských smrčin zasažených lidskou činností jen minimálně a tyto lesy je dobré ponechat samovolnému vývoji bez zásahů člověka. Celková rozloha je sto dvacet až sto čtyřicet hektarů," řekl šéf jesenických ochranářů Jan Halfar.
Podle něj není taková ochrana původního porostu samoúčelná. "Pokud dojde k dohodě, bude to mít ohromný význam. V takové lokalitě může probíhat kontinuální výzkum a sledování přírodních zákonitostí," uvedl Halfar.
Ochranáři však se svým požadavkem narážejí. Lesníci z Lesů České republiky spravující i lesní porosty v horách však mají jiný názor. "My rozhodně necítíme potřebu v původních horských porostech zasahovat, ale máme obavy z kůrovce. Pokud tyto lesy necháme bez jakéhokoli zásahu, může kůrovec nenávratně zničit i stromy staré 250 let. Potom by zřízení bezzásahových zón nadělalo víc škody než užitku," sdělil ředitel šumperského inspektorátu Lesů České republiky Vlastimil Štefl. Podle něj potom Lesy České republiky nemohou nést zodpovědnost za případnou kůrovcovou kalamitu.
Jako příklad uvedl Šumavu, kde tak vznikl mrtvý les. "Ochranáři tehdy tvrdili, že si příroda proti kůrovci pomůže sama, ale příroda si sama nepomohla. Zásah se musel provést, ale na záchranu stromů už bylo pozdě," uvedl Štefl.
Halfar ale obavy lesníků nesdílí. "Riziko škůdců existuje, ale jeho rozšíření v oblasti původních horských smrčin je velmi malé. Se Šumavou se rozhodně nedá srovnávat, protože podnebí v Národní přírodní rezervaci Praděd je výrazně drsnější, a tím dál snižuje riziko přemnožení kůrovce," vysvětlil Halfar.
Lesníci jsou nicméně opatrnější. "Je pravda, že původní porosty jsou proti kůrovci odolnější. Jenže ve vrcholových partiích je jich po sto čtyřiceti letech hospodářské činnosti v lesích jen asi do pěti procent a v nepůvodních porostech je riziko napadení kůrovcem vyšší. Navíc stačí několik teplejších let a kůrovcová kalamita může postihnout i původní porosty," varuje Štefl. Podle něj budou Lesy České republiky prosazovat variantu, kdy bude možné i v přírodních rezervacích proti kůrovci zasáhnout.
***
* Přirozený les Jak vypadá?
- stromy různého stáří a druhu
- bohatý bylinný podrost
- neodklizené trouchnivějící kmeny
