Přihlásit

Na kůrovce zacílí i drony (Lidové noviny)

PRAHA Lýkožrouti smrkoví čili kůrovci ohrožují existenci středoevropských smrkových lesů. A tak není divu, že právě na ně se zaměří nový vědecký projekt. Lídrem týmu České zemědělské univerzity (ČZU), jenž z fondů EU vysoutěžil 246 milionů korun, je švédský profesor Fredrik Schlyter.
Expert na vztahy mezi hmyzem a stromy donedávna působil na Švédské univerzitě zemědělských věd v Uppsale, ale teď už pracuje v Praze-Suchdole.
„Ve skandinávských lesích není tolik problémů s kůrovcem jako zde v Česku. I proto je tu co zkoumat," řekl LN Schlyter. V posledních letech vedl velké evropské studie, což hodlá využít v novém projektu nazvaném EXTEMITK. Hlavním cílem je pochopení chemické komunikace kůrovců. Kromě základního výzkumu, jehož výstupy mají zamířit do odborných časopisů, počítá i s aplikacemi, jež mohou dojít využití v českých lesích.
Už v minulosti Švédové vycvičili psy, kteří dokážou vycítit feromony a lokalizovat kůrovcem zasažené smrky dříve, než by to zvládly jiné metody. Pokud je takto trénovaný pes s psovodem vybaven lokátorem a GPS zařízením, dané stromy mohou být ihned zaneseny do speciálních map.

Od genetiky po krajinu

Šíření kůrovce napomáhají klimatické změny, týká se to celé střední Evropy. „Náš výzkumný záměr je rozdělen do tří úrovní. První je úroveň genetiky, druhá pak fyziologie stromů a třetí se týká krajiny," říká Marek Turčáni, děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU, jenž se Schlyterem v minulosti již spolupracoval a podíleli se také na vydání významné monografie Bark and Wood Boring Insects in Living Trees in Europe – A Synthesis (2007).
Na první, genetické úrovni chtějí vědci identifikovat geny, jež dávají kůrovcům schopnost najít oslabené stromy. Tyto poznatky jsou důležité pro pochopení hmyzích smyslů, jak a proč si najdou strom, na němž si chtějí pochutnat. „Feromonové pasti dnes eliminují miliony kůrovců. Kdybychom to dokázali ještě zefektivnit, mohly by to být desítky i stovky milionů... Tato metoda by byla daleko efektivnější," říká profesor Turčáni.
Lesníci chtějí rovněž zjistit, proč podlehnou i silné stromy s vhodnými geny. Ke sledování podmínek, v nichž a jak smrky rostou (sucho, teplo, klimatické extrémy), mají pomoci také hi-tech přístroje na dvou pokusných plochách a nasazení dronů čili bezpilotních lehkých letounů – oktoptér. A na třetí úrovni budou badatele zajímat všechny tyto projevy v krajině – k ochraně lesů hlavně ve středních polohách by mohly napomoci vhodně rozmístěné bariéry stromů produkujících odpuzující látky chránící tak celé oblasti a změna dřevinného složení.
To vše bude mít na starosti nový sedmnáctičlenný tým. Ten se rodí a doplňuje. Z ústavu ekologie lesa při Slovenské akademii věd už přišel Rastislav Jakuš, do výzkumu se mají zapojit i Schlyterovi někdejší doktorandi: jeden z Pákistánu, druhý z Indie, jenž ale dosud působil na Kentucky State University. Na otázku, zda bylo těžké přilákat je do Prahy, Schlyter odpovídá: „Ano, bylo. I kvůli byrokracii a vízům," říká. Ministerstvo školství sice 32 vybraných „excelentních týmů" vČR, o nichž LN píší, štědře podpořilo z unijních peněz – ovšem štědře na české poměry –, z globálního pohledu však nejsou výplaty až tak báječné.

Peníze jsou na šest let

Finance jsou zajištěny na šest let bádání, nicméně fakulta počítá s tím, že výzkum bude pokračovat i po roce 2023.
„Je to pro nás obrovská šance vytvořit komplexní pracoviště," věří Turčáni. Za 80 milionů korun se doplní laboratoře pro genetický a dendrochronologický výzkum a vzniknou další pro chemickou ekologii hmyzu a fyziologii stromů. Dokladem, že to v Suchdole myslí s excelencí vážně, je též poradní sbor. Sestavě norských, rakouských či švédských vědců předsedá entomolog Bill Hansson, ředitel Ústavu Maxe Plancka pro chemickou ekologii v Jeně. Má skoro deset tisíc citací a navíc: od roku 2014 je viceprezidentem slavné společnosti Maxe Plancka. „Jsem rád, že nám navzdory svému vytížení pomáhá," říká děkan.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Vítr u Vojenských lesů poškodil sto tisíc metrů krychlových dříví

Vítr u Vojenských lesů poškodil sto tisíc metrů krychlových dříví

Lesnictví

Silný vítr a bouřky způsobil od 10. do 19. srpna v lesních lokalitách ve správě Vojenských lesů a statků ČR (VLS) škody pohybující se okolo...

Čti dál
Školkaři varují: Krize českého lesního školkařství trvá dál

Školkaři varují: Krize českého lesního školkařství trvá dál

Lesnictví

Lesní školkaři na začátku jara upozornili na vážný stav v jejich oboru. Přes uskutečněná jednání na úrovni Ministerstva zemědělství se podle nich zatím nepodařilo najít...

Čti dál
SVOL k petici Zelených: České lesy zadržují vodu v krajině i bez další certifikace

SVOL k petici Zelených: České lesy zadržují vodu v krajině i bez…

Lesnictví

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR odsuzuje petici „Na sucho se musí od lesa", kterou spustila Strana zelených 10. srpna. Petice obsahující řadu...

Čti dál
Více než sto tisíc metrů krychlových dříví poškodil silný vítr

Více než sto tisíc metrů krychlových dříví poškodil silný vítr

Lesnictví

Přes sto tisíc metrů krychlových dříví poškodil vítr od 9. do 11. srpna ve státních lesích, které spravuje podnik Lesy ČR. Škoda na zpeněžení dříví...

Čti dál

7°C

ČR - aktuální počasí

Zataženo

Vlhkost: 95%

Vítr: 11.27 km/h

  • 24 Srp 2017 25°C 7°C
  • 25 Srp 2017 24°C 13°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC