Přihlásit

Most z kůrovcového dřeva ohlásí, že je namrzlý (Mladá fronta DNES)

BOHUNICE Starý můstek pro auta dosloužil. Místo něj v Bohunicích na Prachaticku staví variantu z kůrovcového dřeva. Jde o první podobnou stavbu v Česku. Most přes Dubský potok bude unikátní i ve světovém měřítku, stavaři použijí novou chytrou technologii, která předchází poruchám nebo hlásí námrazu.

„O ekologický most jde ze dvou důvodů. Využívá obnovitelný materiál, tedy kůrovcové dřevo, které buď hnije v lesích, nebo se vyváží pod cenou do zahraničí. A za druhé, proti klasické stavbě má poloviční uhlíkovou stopu," vysvětluje projektant Roman Fojtík, který téměř desetimetrový most navrhl.

Materiál dovezli na jih Čech z Moravy. Nejde však o klasické trámy, ale lepené dřevo. Vytěžený smrk, přestože má vady, se nařeže a slepí do vazníků. „Myšlenka navrhnout dřevěný most mě drží asi už deset let. Třeba v Rakousku, Švýcarsku nebo skandinávských zemích fungují podobné stavby už přes třicet let, navíc mnohem větší," říká autor. Samotný návrh vytvořil za půl roku.

Celý článek najdete v MF Dnes.

Komentáře   

+14 # schutzmeister@iex.cz 2019-11-12 11:31
Jo, jenže v horách je jiný klima a staví to z jedle nebo modřínu a ne s KPZ.
A když ze SM, tak horského, v zimě těženého.
U nás udělali můstek před 5 lety z normálních trámů - no a teď je každý třetí vyhnilý.
-5 # Vladimír Pelíšek 2019-11-12 12:55
No jasně, jakou asi tak může mít kvalitu kůrovcové dřevo s letokruhy daleko od sebe, navíc načaté hnilobou, oproti jedli pěstované podrostně, podstatně pomaleji rostoucí, navíc přirozeně odolné proti vlhkosti?
Jedle byla vysápána jako údajně neproduktivní, přitom dřevěnice našich předků z ní postavené stály třikrát tak déle než dnešní smrkové dřevostavby a roubenky. Kdepak asi udělali soudruzi plantážničtí chybu?
+13 # schutzmeister@iex.cz 2019-11-12 16:12
Jen s tím, že dřív byl růst pomalejší, bych úplně nesouhlasil. Mám ve svém renesančním domku jedlový strop - jistě 400 let+ - barokní přestavba po požáru za 30 leté války - a má to letokruhy minimálně půl čísla.
Krásně ručně tesané trámy, ručně řezané a hoblované prkna. Ale díra na díře.
Takové jsem viděl i celkem nové jedlové roubenky ve slovenském rudohoří. Přírůst jak topoly.
Jedle je produkčnější jak smrk a dycky byla.
Jen jí žerou krávy a jeleni.
+7 # Vladimír Pelíšek 2019-11-12 16:30
A to máte pravdu! Jedle sice roste pomaleji do výšky, ale hmotnatí víc než smrk, stejně stará je prostě "tlustší".
A ty nádherné lesklé trámy z ní, které jsou po 150 letech skoro jako nové! Máme z nich krov na chalupě, je to nádhera.
Krávy do lesa nepatří a jelenů tam má být zlomek, co je tam dnes. Až toto nastane, bude jedle zase královnou našich hor a podhůří, jak tomu bylo několik tisíc posledních let.
Pan Konvička, broukař a později známý zuřivý anti-islamista, kdysi býval i na těchto diskusích. Přezdívku "jedlomaniak" mi dal právem:-)
+5 # Rensa 2019-11-12 19:11
Podle čeho soudíte, že jedle je a vždy byla produkčnější než smrk?
-2 # Vladimír Pelíšek 2019-11-12 19:31
Toto byla otázka na pana Schutzmeistera, ale řeknu své zkušenosti.
Nedokážu posoudit, jestli jedle poskytne více zužitkovatelné hmoty "z jednotky plochy". Evidentní (a tuším i několikrát zmiňované např. v LP) je ale toto:
- pokud máme jedli a hned vedle smrk, v poloze např. 5.LVS, svěží stanoviště se střední úrovní srážek, potom jedle už ve 40-50 letech věku má výrazně širší kmen, je tedy "hmotnatější"
- pokud roste tatáž hypotetická jedle a tentýž hypotetický smrk vedle sebe v zástinu, prosadí se spíše jedle - umí lépe hospodařit se světlem
Nepochybně namítnete, že smrk má širší ekologickou amplitudu - snese sušší, výše položené stanoviště, než jedle, smrková kultura má vyrovnanější růst, smrk samozřejmě lépe roste na plně osluněné pasece, lépe snáší náhlé uvolnění atd.
To ale nejsou podle mě argumenty, protože vše toto je naprosto vymazáno faktem reálného velkoplošného rozpadu smrku jakožto typické dřeviny boreálního pásu - jedli nic takového nehrozí, rozpadá se pouze jednotlivě či skupinkovitě.
Pro velkoplošné pasečné hospodaření je samozřejmě smrk vhodnější než jedle, ale toto hospodaření končí - právě ukazuje, že svou historickou roli dohrálo.
Z domácích jehličnanů je jedle nepochybně do budoucna tou nejperspektivnější dřevinou, vzhledem ke změnám klimatu, podstatně efektivnějšímu způsobu získávání vody, příznivému vlivu na půdu atd.
+12 # schutzmeister@iex.cz 2019-11-13 15:02
Je to, jako srovnávat chleba s rohlíkama.
Jednotlivě, vedle sebe, v optimu, čistě přírůstem, a v dlouhém obmýtí bude jedle lepší, protože intenzitu růstu v čase zvyšuje.
Ale jasně, do 5o let žádnej agregát nad 100 žádná loupačka.
A nejde pěstovat výsadbou 5tis sazenic, jako SM.
Když ji ale budu mít ve směsi tam kde je se SM problém, bude super.
+12 # Rensa 2019-11-13 19:35
Netuším, proč by to měly být chleba a rohlíky.
Když je na pořadu produkce („jedle je produkčnější“), pak jaká – hmotová či finanční?
Ve hmotové produkci e to asi tak: pokud se srovnává zásoba stejně starých porostů mýtného věku o stejné střední porostní výšce, vyšší zásoba dřeva je v jedlovém porostu. Také je v něm zpravidla méně stromů a jsou tlustší. Pokud se srovnává celková hmotová produkce (hroubí) za stejné obmýtí porostů o stejné výškové bonitě, pak produkce je stejná s nepatrným přebytkem u jedle (cca 3 – 5%). Pokud se ale srovnává hmotová produkce na stejném stanovišti, smrk obvykle dosahuje větší výšky, tudíž je bonitnější a dává vyšší celkovou hmotovou produkci (za stejné obmýtí). Dokonce i za rozdílného obmýtí, pokud je toto pro jednu i druhou dřevinu stanoveno jako optimální z hlediska kulminace celkového průměrného přírůstu (CPP) – v tom případě je na tom lépe smrk, protože u něho CPP kulminuje dříve než u jedle (v porostech stejné bonity, u porostů na stejném stanovišti ještě dříve), čímž se obmýtí smrku více blíží ekonomickému obmýtí (ekonomické obmýtí je nezanedbatelně kratší než obmýtí podle CPP).
A tím se dostáváme k finanční produkci – smrk na stejném stanovišti dává vyšší celkovou hmotovou produkci, po obnově porostu navíc dříve než jedle (u smrku dříve akceleruje běžný přírůst a také dříve kulminuje), tudíž dříve splácí investice. A protože dřívější splátky mají vyšší současnou hodnotu než splátky pozdější, smrk dává vyšší výnos (teoreticky to popsal a zdůvodnil Faustmann v polovině 19. století).
Pokud k tomu přidáme známé vlastnosti smrku, že snadno odrůstá na holé ploše, dokáže růst od 3. (někde i 2.) LVS až po hory, lépe snáší sušší klima, chudší stanoviště atd., pak to vysvětluje, proč byl použit koncem 17. a v 18. století na znovuzalesnění těch obrovských ploch, pozůstatku to středověkého zemědělství a těžby rud drahých kovů. A proč se v pěstování smrkových porostů pokračovalo z čistě ekonomických důvodů do současné doby.
Ne, nejsem bezvýhradním zastáncem smrkových monokultur. Avšak bytostně nesouhlasím s těmi, kdo hlásají, že lesáci udělali před 100 (50) lety chybu, když vysazovali smrk.
-4 # Vladimír Pelíšek 2019-11-13 19:49
Co děla smrk dlouhodobě s pudou, bylo dobre známe už i před těmi 50 lety. Termín podzolizace zavedli lesníci. Nevím už autora, ale například názor, ze smrk neprospívá tam, kde je průměrná teplota nejteplejsiho měsíce vyssi nebo rovna než 19 stupňů, je znám už skoro 100 let.
Poučky, ze smrk lze pěstovat ve 3. a dokonce i ve 2.LVS jsou ryze nozickovske, a jsou natolik marginální, ze je lze kontrovat podobne raritne prosperujicim dubem v 1000 mnm.
Ale predevsim: KDE jsou ve vašich srovnávacích číslech jedle a smrku zohledneny náklady na masový plošný periodicky se opakující rozpad sm monokultur? Oproti jedli, která se takto NIKDY nerozpada, tudíž tuto škodu nevytváří.
Jiste, podle Vás nejsou tyto škody nutnosti při “odpovídající péči”. V takovém případě ale byla taková “odpovídající pece” vždy jen zbožným nereálným snem, protože masový rozpad smrkopoli zaznamenáváme celou dobu, kdy se střední Evropa smrkem prasi.
+8 # Rensa 2019-11-13 20:12
Vtip je právě v tom ekonomickém obmýtí - pokud k rozpadu porost dojde později, než je ekonomické obmýtí.
Ano, o degradaci půdy smrkem (snižování pH) ve třetí generaci jsem se také učil. Ale nějak tomu neodpovídají dlouhodobá měření na zkusných plochách (porosty stále více přirůstají, tzv. "přes bonity, ven z tabulek"). Třeba je to tím, že smrk si pouze přizpůsobuje prostředí svým potřebám (mezidruhová konkurence).
-3 # Vladimír Pelíšek 2019-11-14 10:58
Ale odpovídají. Říká Vám něco hodnota pH? Ta klesá spolehlivě, obmýtí po obmýtí. Klesající pH znamená deficit bazických živin, zejména hořčíku, ten znamená žloutnutí asimilačních orgánů, v dalších generacích defoliaci.
Už v 80. létech minulého století, při výzkumu vlivu kyselých dešťů, byli výzkumníci překvapeni, že imisemi téměř nezasažená Šumava měla jen o cca 1 bod pH stupnice vyšší hodnotu než silně zasažené Krušné a Jizerské hory.
Jinak samozřejmě - ono se po smrku kolikrát dobře zalesňuje. Skoro nic tam totiž dva tři roky kolikrát neroste, také odkud by to nalétlo? Na zemi je silná vrstva nezetlelého jehličí, která se začne na slunci a ve vlhku rychle rozkládat, takže nová kutura roste krásně. Někdy i 5 let!
Řekl jste to hezky. Smrk si pro sebe vytváří půdu. Dřevina tajgy s jejími močály, vysokou hladinou spodní vody, chladem, mlhami a neexistencí sucha má proto velmi ploché talířové kořeny - na co by smrk potřeboval hlubší? Veškerý půdní život probíhá pouze v oblasti těch kořenů, pod ní půda degraduje, podzolizuje. Kyselá depozice vede ke vzniku aloxových nerozpustných sloučenin, které fungují pro jakékoliv kořeny jiných dřevin (ty smrku se tam nedostanou) jako jed. Přesně takto si pro sebe smrk "vytváří půdu".
+1 # schutzmeister@iex.cz 2019-11-14 12:14
Cituji Vladimír Pelíšek:
Ale odpovídají.
Řekl jste to hezky. Smrk si pro sebe vytváří půdu. Dřevina tajgy s jejími močály, vysokou hladinou spodní vody, chladem, mlhami a neexistencí sucha má proto velmi ploché talířové kořeny - na co by smrk potřeboval hlubší? .

To asi nebude úplně dobrej příklad. Na sibíri SM neroste. Jen MD, limba, olše a bříza. Aspoň na "merzlotě". A modřín zrovna nemá talířový kořeny.
+8 # Vladimír Pelíšek 2019-11-14 13:06
Pásmo severského jehlicnateho čili borealniho lesa čili tajgy zasahuje až do SZ Ruska a Skandinávie. Tam všude smrk přirozene roste a narozdíl od Česka taky patří a pravděpodobně tam i zůstane. Není tajga jako tajga, o Sibiři jsem neřekl jedine slovo.
+3 # schutzmeister@iex.cz 2019-11-15 12:16
Cituji Vladimír Pelíšek:
Pásmo severského jehlicnateho čili borealniho lesa čili tajgy zasahuje až do SZ Ruska a Skandinávie. Tam všude smrk přirozene roste a narozdíl od Česka taky patří a pravděpodobně tam i zůstane. Není tajga jako tajga, o Sibiři jsem neřekl jedine slovo.

No jo, jenže proč na tom bajkale teda roste hluboko kořenící modřín, když má ještě mělčí půdu, jak v tom finsku ? A i v tom Finsku roste borovice, která koření naopak hluboce a jak se tady všude píše , má ráda sucho a teplo ?
Ty příklady nemusej bejt přenosný. Ač pravdivý.
A douglaska, dobře odolná suchu, je doma ve Washingtonu - nejvlhčím státě ve státech.
+9 # Rensa 2019-11-15 10:39
Moje chyba, ne zcela úplně jsem se vyjádřil, tedy znova:
Poklesu pH lesní půdy, ke kterému podle výzkumných zpráv dochází a já to vůbec nepopírám a které by teoreticky mělo vést ke snižování bonit lesních porostů, neodpovídají výsledky měření růstu smrkových porostů na zkusných plochách, prováděných dlouhodobě např. pro konstrukci růstových tabulek. Podle těchto měření porosty přirůstají tzv. "přes bonity, ven z tabulek", tzn., že bonita lesních porostů (smrkových) se dlouhodobě zvyšuje, nikoliv snižuje, jak by se teoreticky mělo dít. Moje osobní zkušenost taxátora je, že bonity (střední porostní výšky) lesních porostů se oproti minulu zvyšují. Také jsem pro restituční náhrady vyhotovoval desítky a desítky posudků a měl k dispozici data starých LHP (pro drobné lesy od 60. let, pro jeden větší majetek dokonce z období 2. sv. války). Často se mi stávalo, že původní staré porosty v době zestátnění měly nevýrazně vyšší či dokonce i nižší hodnotu, než následné mladé porosty v době navrácení - pokud se na místě původního porostu nacházel porost starší než 20 let, téměř vždy měl hodnotu vyšší. Důvod byl prostý - horší bonity dříve, lepší bonity (i výrazně) později. Dokonce i u porostů původních (dříve mladé, při navrácení dospělé).
V roce 1920 odhadovaná zásoba dřeva v lesích ČSR byla cca 350 milionů kůbíků, v současné době podle LHP cca 650 milionů, podle opakované inventarizace dokonce 930 milionů (přesná čísla bych musel vyhledat, za drobnou nepřesnost se omlouvám). Přitom rozhodující dřevinou podílející se na neustále se (dosud) zvyšujících zásobách je smrk, který půdu pouze degraduje. Ano, prodloužilo se obmýtí, dnes máme (ještě) přebytek mýtných porostech, také se zvýšila plocha lesa, ale jenom to zvýšení zásob na dvojnásobek či dokonce téměř trojnásobek nestačí – příčinou jsou i zvyšující se bonity porostů.
A opět – ne, nejsem bezvýhradním zastáncem smrkových monokultur. Uvádím to jako argument, že i když se hovoří o degradaci lesní půdy smrkem (podle mne není tím rozhodujícím faktorem), těžko přesvědčovat o potřebě změny hospodaření, když produkce smrkového dřeva naopak stoupá (stoupala) a jediný příjem do lesa je (byl) z prodaného dřeva. Nemluvím o současnosti, ale o minulosti, o které prof. Fanta říká, že lesáci před 100 lety udělali chybu.
+5 # schutzmeister@iex.cz 2019-11-15 12:06
Cituji Rensa:
Moje chyba, ne zcela úplně jsem se vyjádřil, tedy znova:
Uvádím to jako argument, že i když se hovoří o degradaci lesní půdy smrkem (podle mne není tím rozhodujícím faktorem),.

Bylo to pochopitelný i v předešlém komentáři.
Mám na to taky názor - bonita se zvyšuje jednak vyšším přírůstem díky vyšší teplotě - celkem paradoxně, za po druhé díky konci zemědělského využívání lesů - ať se říká, cokoli, zůstává nezměrně víc biomasy v porostech, to je vidět zvláště u lesů selských a obecních. A nemá to se smrkem mnoho společného. Na horách, kde se toho krom kyselých dešťů moc nezměnilo, je situace o mnoho horší.
A pak sleduju celkem výrazný vliv selektovaný sadby - prostě rozdíl v růstu stromků ze školky a původního náletu je jasně patrný. To je to zkrácení ekonomického obmýtí.
Růstové tabulky ? Jsou ještě předválečné, ne ? Ty jsou podle mého největší příčinou kalamity - díky nim není možné těžit skutečný přírůst. Který by byl ještě vyšší, kdyby se těžil.
Každý týden sleduju dva borové celky vedle sebe - jeden 150+ a jeden poválečný, ten starý se nehne, má vyšší výšku a jen o chlup vyšší zásobu - ten "mladý" dle letokruhů má čtyřikrát takový přírůst a stále není v optimu.
Takže až se starý odtěží, ásoba bude paradoxně vzrůstat a etát je o ničem.
A u SM to bude ještě výraznější.
A novou taxací to nespravíte - když máte staré tabulky.
A tak se sází neprodejný BK, kterým se to zase srovná - bude se SM těžit stejně, ale na poloviční ploše.
Kocourkov.
+3 # Vladimír Pelíšek 2019-11-15 19:29
Chtěl jsem to napsat, ale předběhl jste me. Zrychlený přírust se týká většiny dřevin, nejen smrku. Důvodem je pravděpodobně vyšší obsah CO2 a podle mého názoru na prvním místě prodluzujici se vegetační doba. S tím souvisí i napr. dřívější nástup plodnosti - napr. jedle dnes plodí už i jako třicetiletá, tedy o 15-20 let dříve, než se udávalo ještě před pulstoletim.
+4 # Vladimír Pelíšek 2019-11-15 19:36
A ještě na jednu věc jsem zapomnel: půdy obsahují více dusíku z kyselých dešťů. Sice se nám podařilo díky odsíření zbavit většiny síry, ale obsah dusíku v deštích naopak roste z důvodu automobilismu. Byly dokonce popsány případy v totálně jalovych náhorních plošinách Krušných hor, s pH půdy snad 3, kde ale měly smrky i přes metr dlouhé přírůstky.
+3 # Rensa 2019-11-21 19:55
Vidíte ho, hajzlíka smrk! U kořenů pomalu sírovka a přitom metrové přírůsty!
A pak někomu vysvětlujte, že ho nemá sázet, když tolik roste!
Ale on to vysvětloval doc. Pokorný v tom článku, na který jsem zde několikrát odkazoval: při vzrůstajícím objemi CO2 v ovzduší se posouvá i asimilační teplotní optimum (= za vyšší teploty), takže pokud CO2 bude v ovzduší přibývat rychleji, než se bude oteplovat, růstové optimum pro smrk se bude naopak posouvat do nižších vegetačních stupňů (Macků: To jsou ty paradoxy výzkumu).
-1 # Vladimír Pelíšek 2019-11-22 14:12
Ano, jednostranné přehnojení dusíkem má přesně tyto účinky. A pak hned další: špatné vyzrávání pletiv, snížená schopnost využívání dalších živin, ztráta imunity vůči patogenům. Popisuje se to v učebnicích biologie pro střední školy, doporučuji si nějakou si obstarat.
O tom, jak se růstové optimum pro smrk posouvá s nárůstem koncentrace CO2 v ovzduší do nižších poloh, se můžete přesvědčit ostatně také sám. Já si dovolím připojit dva příklady z venku. Prvním je středoitalské Gubbio, malebné středověké městečko obklopené olivovými háji, z nichž olej je EU certifikován na ochranu původu. Je opravdu vynikající, to můžu potvrdit. A kolem tohoto městečka rostou v lesích nejen stálezelené duby a další středozemní dřeviny, ale místní závod vedený ing. Ramazzim zde v 60.-70. létech minulého století vysázel i několik arů monokulturního smrku. A ten smrk zde roste, aniž by usychal, aniž by ho napadal kůrovec, a to přesto, že zimy jsou zde teplé jako u nás dubny a průměrná teplota v létě je zde o 5 st.C vyšší než u nás.
Druhým příkladem je oblast Clintonu v americkém státě Tennessee, kde jsou sice zimy chladnější, ale léta s těmi evropskými středozemními snesou srovnání.
Jak je to možné? Nedokazují snad takové příklady platnost nožičkovských vývodů cpoucích smrk pomalu i na Saharu?
Ne tak docela. Pánové Nožička, Pokorný a další totiž typicky vypíchnou jeden z balíků parametrů důležitých pro zdravý růst smrku, zatímco parametr jiný - často klíčový - ať už z neznalosti, nebo záměrně, opomenou.
A tím parametrem je VODA. Taková drobnost, pane Renso, představte si.
Gubbio, jakkoliv se nacházející ve středozemní oblasti, získává cca 2,5 násobek ročních srážek Vysočiny. Jeho nadmořská výška je cca 500 metrů, vzdálenost od Jaderského moře 80 kilometrů. Jinými slovy, letní bouřková oblačnost, odehnaná od Jadranu, kde v tu dobu téměř neprší, se skoro vždy vyprší nad Gubbiem a okolními vrcholy Apenin (mimo jiné, to je i důvodem, proč jsou Apeniny považovány za glaciální refugium jedle bělokoré).
Takže smrk z Gubbia, narozdíl od smrku od Telče, Nového Města na Moravě či Bruntálu, neví nic o několikaměsíčním letním suchu, na které není a nikdy jako druh nebude adaptován. Navíc je vzdálen (zatím) stovky kilometrů od nejbližšího možného ohniska kůrovce, který se k němu tudíž nemá jak dostat...
A Tennessee? Kdo zažil léta amerického Jihovýchodu, s jejich téměř každodenními hodinovými prudkými lijáky, ví své.
A to už se dostáváme k jádru "problému", pane Renso. Nožičkové, Pokorní a další vždy determinují své vývody podmínkami české kotliny, zřejmě proto, že to nikde jinde neznají. A "jak na potvoru" vždy při své formulaci závěrů zapomenou na některou z klíčových proměnných.
Takže Vás mohu ubezpečit, že smrk by se dal pěstovat pravděpodobně i na saharských oázách, stačilo by jen pravidelně ho zalévat - pravděpodobně by přežil a kůrovce neřeším, tam by se opravdu neměl jak dostat...Máme ovšem zatracenou smůlu v tom, že ty tisíce kilometrů čtverečních českých lesů, na kterých je odsouzen k zániku, zalévat technicky není možné, a s největší pravděpodobností ani nebude možné vyšlechtit smrk, který by dosáhl na vodu i v případě, že její spodní hladina klesne 3 a více metrů pod povrch země.
+4 # Starý 2019-11-14 07:20
Pane Renso.
Velká pravda a i si vážím, že připouštíte dle mně rozumné změny, které je třeba dělat!!!

Ale změny s rozumem a ne s tím co do nás hustí tento stát...to jsou změny ode zdi ke zdi.

Dost si začínám vážit vašich názorů a postřehů :-)
Jsou reálné ale i k zamyšlení a poučení.
+8 # schutzmeister@iex.cz 2019-11-14 12:06
To jsem přesně myslel s tím "pečivem". Jen to asi nebylo úplně lesácky srozumitelný.
A, ano, i jedliny se rozpadají / jak dříve kyselími dešti, tak teď kůrovcem - a aspoň u nás je nejhorší škůdce jmelí /.
Je ta neporovnatelnost, myslím ještě ve stanovišti a způsobu pěstování. Což je ta výhodnost zalesňění holin SM.
Jedle, jak to vidím já, je ryze směsová dřevina, takže je i jiný využití. Je možné ji použít jako horní patro a využít dlouhověkosti a hmotného přírůstu BK či JV pod ní v kratším obmýtí. Což lze i se SM, ale je tam ta kyselost a horší přírůst. Nebo jí můžu mít jako spodní patro u DB.
To využití je prostě jiný, jak u SM a pak nejde úplně srovnat ani ta ekonomika.
Prostě ty tabulky fungujou jen na buď a nebo.
Ve skutečnosti to je všude jiný. I pár metrů od sebe.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Vánoční stromek: od kuriozity k symbolu Vánoc

Vánoční stromek: od kuriozity k symbolu Vánoc

Lesnictví

Bez vánočního stromku si dnes těžko dovedeme představit oslavy vánočních svátků. Propojení Vánoc a ozdobeného stromku, propojení městských i venkovských domácností s lesy a přírodou...

SVOL: smrk by měl v obnově lesů hrát i dál důležitou roli

SVOL: smrk by měl v obnově lesů hrát i dál důležitou roli

Lesnictví

Hlasujte v anketě! Jak uvedlo 12. 12. 2019 Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) na tiskové konferenci, smrk ztepilý je dřevinou, která by měla...

Darujte pod stromeček předplatné Lesnické práce nebo Světa myslivosti!

Darujte pod stromeček předplatné Lesnické práce nebo Světa myslivosti!

Lesnictví

Předvánoční čas je ideální dobou pro obnovení předplatného odborného časopisu Lesnická práce nebo časopisu pro přátele myslivosti a přírody Svět myslivosti. Staňte se našimi čtenáři...

Rajonizace lesů kvůli kůrovci se rozšiřuje do dalších oblastí

Rajonizace lesů kvůli kůrovci se rozšiřuje do dalších oblastí

Lesnictví

Ministerstvo zemědělství (MZe) opět rozšířilo počet území mimořádně zasažených kůrovcem v České republice. Pro takto vymezené zóny bude platit možnost odkladu zalesnění až na pět...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby