Moravský kras bude opětovně vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí (CHKO), a to patrně koncem příštího roku. Již nyní je nejstarší moravskou CHKO.
Když byl ale v roce 1956 tehdejším ministerstvem školství a kultury vyhlášen, jeho území bylo popsáno a vymezeno pouze písemně.
Chybí jeho původní vyznačení na mapě, některé lesní a polní cesty v uplynulých desetiletích zarostly a hranice oblasti jsou tedy sporné.
„Jediným řešením je vymezit území CHKO znovu, a tedy jej i nově vyhlásit. Přinese to zásadní změny," řekl Právu vedoucí této chráněné oblasti Leoš Štefka.
Připomněl, že kras je regionem, v jehož podzemí bylo dosud objeveno 1132 jeskyní. Další desítky a možná i stovky teprve čekají na své objevení. Do krasu míří ročně za jeho krápníky a přírodou statisíce turistů z celého světa.
Ochranáři chtějí upravit hranice chráněné krajinné oblasti. Ve střední části, tedy například v obcích Ostrov u Macochy, Petrovice, Žďár nebo na katastrálním území městyse Jedovnice, půjde spíše o kosmetické změny. Část pozemků bude z chráněného území vyjmuta a naopak jiné parcely do něj budou začleněny. Jde například o místa, na nichž se nacházejí takzvané závrty. Jde o propadliny, pod nimiž jsou pravděpodobně jeskyně. Některé teprve čekají na probádání. Na jihu by se Moravský kras mohl rozšířit o přibližně 440 hektarů. Nově by do něj mělo být začleněno Těsnohlídkovo údolí u Bílovic nad Svitavou a také nedaleká zalesněná stráň mezi bývalým lomem Hády a řekou Svitavou, což je oblast na severním okraji Brna.
Ještě větší změna nastane v hospodaření na území krasu. Nově bude vymezeno zhruba 80 hektarů pozemků, na nichž budou muset zemědělci zrušit pole určená například pro kukuřici nebo řepku. Nově budou zatravněna a vzniknou tak louky určené buď k pastvě pro ovce, nebo k sečení.
Tyto nové zelené plochy vzniknou jako zatravněné pásy nad dosud známými jeskyněmi a také v okolí závrtů. U každého z těchto otvorů by měla vzniknout zatravněná plocha o poloměru zhruba 30 metrů. Zabrání se tak tomu, aby se do podzemí dostávala umělá hnojiva používaná zemědělci. Ta totiž ničí krápníky a škodí živočichům v podzemí.
„Problémy máme například u velkého závrtu Společňák nedaleko Vilémovic. Tam se intenzivně zemědělsky hospodaří až na hraně závrtu, což nechceme. Zemědělcům sice vznikne ztráta, ale tu jim bude finančně kompenzovat stát," vysvětlil Štefka.
Zdůraznil, že kras je živé území. Každý rok najdou zemědělci při práci na polích nějakou novou propadlinu, pod níž by se mohly skrývat dosud neznámé jeskynní chodby.
