POHLEĎ Až do slovenských Nízkých Tater si jezdí Jindřich Holub z Pohledě na Havlíčkobrodsku vybírat dřevo. Potřebuje ho na ruční výboru šindelů.
„Z čím vyšší nadmořské výšky strom je, tím je dřevo na šindel kvalitnější. Strom roste pomaleji, dřevo je hutnější a šindel pak déle vydrží," vysvětluje Holub, který je starostou malé obce, správcem i průvodcem selského muzea Michalův statek v jedné osobě.
Zanedlouho jeho jméno rozšíří seznam Mistrů tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina. Právě za tradiční postupy při výrobě šindelů. Střešní krytinu totiž vyrábí ručně, původními nástroji a bez moderní techniky.
O výrobu dřevěných šindelů se začal zajímat v roce 1994. „Začínali jsme s opravami Michalova statku a potřebovali jsme novou střechu. Zajel jsem proto za starými šindeláři na Hlinecko a ti mě to naučili," líčí.
Hned první kousek, který sám vyrobil, se mu povedl. „Dříve to uměl každý, na výrobě totiž není nic složitého. Navíc já jsem měl tu výhodu, že se v naší rodině pracovalo se dřevem po několik generací."
Střechu na zmíněný statek nakonec nechal vyrobit specializovanou firmu. Nicméně krytinu na vlastní chalupu si už dodal sám. „Mám rád tradiční postupy a téměř zapomenutá řemesla. Říkám si, že když se to naučím a budu ukazovat, tak řemeslo třeba přežije o další generaci dál. Ale nejsem si jistý, jestli to v dnešní době ještě někoho zajímá," krčí rameny.
Největším uměním je podle něho při výrobě šindelů vybrat vhodné dřevo. „Dřívější mistři se podívali na strom a už věděli. To třeba já neumím, takže se kolikrát stane, že koupím dřevo a pak zjistím, že se na šindel vůbec nehodí."
Zapotřebí je dřevo, které je dobře štípatelné. „To znamená smrkové, jedlové nebo modřínové. Nevhodná je třeba borovice, protože ta se kroutí a má hodně suků," popisuje Holub charakteristiku jednotlivých materiálů.
Základními nástroji šindeláře byla sekyra, palice, poříz a šindelářský struh. Dnešní výrobci, kteří si nepotrpí na tradiční postupy, si však už pomáhají frézami a cirkulárkami.
Vhodný dřevěný špalek se nejprve rozštípe sekerou a palicí na čtvrtiny až osminy. Z nich se pak odštípají prkénka na palec tlustá. Jedna strana se zbaví kůry a druhá část, pocházející ze středu špalku, se odštípne. Pak se začne pracovat na truhlářské lavici.
„U nás se tomu říká dědek," praví Holub, když usedá na dlouhou dřevěnou stolici, jež slouží podobně jako svěrák. „V minulosti se na tom dělaly třeba násady na hrábě či dřeváky. Bylo to skoro v každém stavení." Prkénko upevní, vezme do ruky poříz a dřevo začne po celé délce vyrovnávat, přičemž jednu ze dvou dlouhých hran lehce z obou stran zešikmí. Pak vezme do ruky šindelářský struh a na druhé hraně vytvoří 1,5 centimetru hlubokou drážku. „Správnou hloubku poznám podle toho, že druhý šindel, který vezmu, do drážky hezky zapadne," ukazuje a pro názornost ještě předvede, že dva šindele u sebe opravdu drží.
Vyrobené šindele se pak uloží na hranici, nechají se vyschnout a za několik týdnů se mohou přibít na střechu. „Šindele byly v minulosti dražší než došky, protože každý hřebík se ručně vyráběl v kovárně, a to bylo velmi drahé. Dnes je to naopak. Prkénka jsou šíleně drahá a hřebíky koupíte za pár korun," směje se.
Ne na každou střechu se ovšem šindele hodí. „Dříve se dělaly střechy, které měly velmi ostrý úhel sklonu, voda po střeše rychle odtekla a dřevo tolik netrpělo. Na rovné střechy nebo s nízkým sklonem by nebyl šindel vhodný. My máme na Michalově statku šindelovou střechu už patnáct let a jsme s ní spokojení. Občas někde vypadne hřebík nebo šindel praskne, ale to si sami opravíme," dodává.
„Mistři koukli na strom a věděli. Já koupím i špatné dřevo“ (MF Dnes)
Monitoring médií
- pátek 10. květen 2024
- Ministerstva poskytla za tři roky pět miliard korun na ochranu před povodněmi (ČTK)
- Do sčítání motýlů v Česku se poprvé může zapojit veřejnost, začne 3. června (ČTK)
- Hořící les na Mladoboleslavsku pomáhá hasit vrtulník, zásah potrvá celý den (ČTK)
- V Českém Švýcarsku zasahovali hasiči kvůli požáru od ohňostroje (ČTK)
- Požár u Horní Cerekve nechal v lese spoušť (Havlíčkův Brod deník)
- Šumava je opět bohatší o tisíce stromků (Klatovský deník)
- Plány na těžbu kamene a písku posoudí znalci (MF DNES)
- Myslivci vysadili v Komorní Lhotce slivoně a jabloně (komunalniekologie.cz)
- Lesy ČR po konci kůrovcové kalamity sníží zalesnění o pětinu na 14.000 hektarů (enviweb.cz)
- V Břeclavi uvažují, jak využít vodní toky. Chtějí vybudovat odpočinkovou zónu a zaplavit lužní lesy (brnenskadrbna.cz)
Poslední komentáře
-
Dušan Utinek: Tak jsme doadaptovali (asz.cz)
" nemají vytěžené borové souše. Dozor lesa nezájem. " Jako, že by to s ... -
Dušan Utinek: Tak jsme doadaptovali (asz.cz)
Neoslavoval bych všechny drobné vlastníky lesa.Ve středním povltaví(Dobříš)nema ... -
Les v Českém Švýcarsku se po požáru rychle obnovuje, dominuje bříza (novinky.cz)
Jako na každé holině. Nic nového pod sluncem. -
Dušan Utinek: Tak jsme doadaptovali (asz.cz)
Kus pravdy, ale za bolševika se ještě tolik lidí do lesů nevalilo a ... -
Pomůže nám buk zvládnout klimatickou změnu? (TZ VÚLHM)
To pro lesníka podstatný, jsem asi přehlídnul. Že tedy prodejnou, málo ... -
Dušan Utinek: Tak jsme doadaptovali (asz.cz)
" Jak co pro dědulu ten stát dělá??? " A proč by měl ? Není to ani ... -
Lesy města Písku – historický majetek spravovaný s cílem předat budoucím generacím hospodářsky hodnotný les
Víc takovejch hezkejch článků, místo těch keců bafuňářů, co byli v lese ... -
Dušan Utinek: Tak jsme doadaptovali (asz.cz)
I tak to může být, ale přesto, i ten dědula musí trpět volný vstup ...