Přihlásit

Ministr Toman po jednání ministrů V4: EU by měla přijmout novou strategii pro lesnictví, abychom zajistili rychlou a účinnou obnovu lesů po kalamitě (TZ MZe)

Africký mor prasat (AMP), kůrovcová kalamita v lesích a Společná zemědělská politika (SZP) po roce 2020 byla hlavní témata dnešního jednání ministrů zemědělství rozšířené skupiny zemí Visegrádské skupiny v Praze. Toho se zúčastnili zástupci České republiky, Slovenska, Maďarska, Polska, Bulharska, Chorvatska, Rumunska, Slovinska a Finska, které nyní předsedá Evropské unii.

„Pokud jde o Společnou zemědělskou politiku, shodli jsme se na tom, že by Evropská komise měla co nejdříve předložit svůj návrh na přechodné období, neboť je evidentní, že se bez něj neobejdeme. Zásadní je zajištění plynulého přechodu mezi stávajícím a novým programovým obdobím, protože zemědělce nemůžeme nechat v nejistotě," řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Všechny zúčastněné delegace se shodly také na potřebě zachovat silnou SZP, která bude adekvátně financována, aby mohla naplnit své ambiciózní cíle, a to zejména v environmentální oblasti. Za důležité považují i to, aby byla jednoduše a srozumitelně nastavená.

Pokud jde o lesní hospodářství, ministři diskutovali především o kůrovcové kalamitě a dalších dopadech změny klimatu na lesy, které zasáhly nejen Českou republiku, ale i další evropské země. Shodli se, že je nezbytné zahájit dialog na vysoké úrovni s cílem posílení mezinárodní spolupráce.

„S ohledem na celoevropský rozměr dopadů změny klimatu na lesy podporujeme přijetí nové strategie EU pro oblast lesnictví, která by nabídla novou vizi ve vztahu k těmto výzvám. Za nutné považuji zavést nová inovativní finanční opatření, a to jak z rozpočtu EU, tak i z čistě národních zdrojů. Jejich cílem by mělo být zajištění rychlé a účinné obnovy a adaptace postižených lesů na změnu klimatu," uvedl ministr Toman. Prioritou je také zohlednit současné kalamity při hodnocení emisí skleníkových plynů, aby členské státy nebyly zbytečně sankcionovány ze strany EU.

Aktuální otázkou, která se dotýká celé Evropy, je i problematika afrického moru prasat (AMP). Nákaza se přenáší na velké vzdálenosti bez přirozeného šíření populací divokých prasat. Příkladem může být zavlečení afrického moru prasat do České republiky nebo do Belgie. V Evropě dnes není žádná země, které by se vzrůstající riziko zavlečení afrického moru prasat netýkalo.

„I když jsme se v minulosti s nákazou dokázali vypořádat, s ohledem na situaci v okolních zemích není otázkou zda, ale kdy se u nás africký mor prasat znovu objeví. I proto považuji za naprosto zásadní, abychom v rámci prevence postupovali na celounijní úrovni jednotně a koordinovaně. Nákaza nezná hranice států - a co je dnes problém jedné země, může být zítra i náš problém," řekl ministr Toman.

K tématu AMP dnes podepsali ministři zemědělství zemí Visegrádské skupiny a Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska společné prohlášení, které chce český ministr představit i na nadcházející Radě ministrů v Lucemburku. Podle ministrů je podstatné, aby se opatření přijatá členskými státy zaměřila na soustavné a systematické snížení populací divokých prasat nebo na nutnosti větší finanční podpory Evropské komise na opatření zaměřená na boj proti AMP.

Na závěr dnešního jednání podepsali zástupci Visegrádské skupiny, Bulharska, Chorvatska a Slovinska také společné prohlášení o lesích, trvale udržitelném hospodaření s lesy a adaptaci na změnu klimatu. V něm mj. vyzývají k zajištění významnější role lesnictví v rámci Společné zemědělské politiky EU nebo modernizaci sektoru lesnictví.

Komentáře   

+2 # Starý 2019-10-11 07:36
Ještě jsem zapomněl na myslivce.
To co předvádí je k pláči a realitu, tu skutečnou se ani mně už sem nechce psát. Ani leta v myslivosti kovaný kamarád pokud to nevidí na vlastní oči, tak nevěřil - ale dnes již věří.
Ale co je i pro jiné podstatné, proč asi teď v době honů a přirozeně neklidu pro zvěř, máme tolik nehod se zvěří a to i na dálnicích, kdo v tom dělá nepořádek?
Kdo nechal počty zvěře stoupnout k nesmyslným počtům a pak není schopen tyto regulovat.
Kdo jediný může se zvěří nakládat a lovem ji obhospodařovat?
Kdo nám sem tu zvěř plaší, ruší její přirozené zvyky a návyky?
Kdo toto způsobuje?

Ještě před dvaceti lety byly počty zvěře reálné, nefalšovaně daleko nižší a při honech v takovém množství neunikala a neškodila.

Buďme realisté a bojujme proti nesmyslům.
+14 # lesmistr 2019-10-08 22:19
A nastal rozhodující úder. Kdyby to nebylo tak závažné, tak bych řekl, že to opět proběhlo v přátelském a konstruktivním duchu.
-1 # Vladimír Pelíšek 2019-10-09 09:14
Končí jedna historická epocha lesního hospodaření v Evropě a začíná zcela nová. Plantáže boreálů byly zdánlivým řešením v době, kdy byl zoufalý hlad po rychle rostlém rovném bezsukatém dřevu, zatímco existoval nadbytek nepříliš produktivních bývalých pastvin a dalších nelesních půd, přičemž lesy, co zbyly, byly silně destruovány toulavou těžbou, pastvou. To vše při relativně chladném a stabilním klimatu, s maximem srážek na vrcholu vegetačního období.
Jak ovšem říká klasik, čas oponou trhnul a dnes je společenská poptávka i reálná situace naprosto jiná. Hospodářský význam LH jakožto sektoru produkujícího dřevo výrazně klesl v porovnání s jinými fcemi, které dnes společnost od lesů vyžaduje - skutečná, nikoliv předstíraná udržitelnost LH, stabilizace klimatu, pohlcování CO2.
Stávající LH se buďto tomuto přizpůsobí, nebo padne. Dnes tady ještě můžeme diskutovat třeba o tom, jestli patří i nadále smrk do středních poloh v příměsi 10% nebo 50%, ale bez ohledu na to, k čemu se nynější LH přikloní či co dokonce kodifikuje, smrk z drtivé části nynějších stanovišť do vyšších středních poloh prostě vymizí, přičemž LH může toto nejvýše brzdit tím, že bude ještě x dekád pokračovat v jeho výsadbě tam - ovšem ne na stavební dřevo, ale na palivo.
Podobné je to s nyní "exotickými" dřevinami typu cedrů. Ti, kdo se jim vysmívají jako kuriozitám, nemají přitom většinou žádný problém s kuriozitou o nic menší, jakýmsi "chlumním smrkem". Ovšem oni skončí, odejdou postupně do důchodu, stáhnou se, zatímco nastoupí noví lidé, z nichž některé napadne, že třeba cedr himalájský Karl Fuchs či Eisregen (jedná se o provenience odolné mrazu až -28 st.C) by se dal vyzkoušet na půlhektarovou oplocenku někde ve 300 m.n.m., namísto právě tam uschlého dvacetiletého palivového smrčáku. A ejhle! Ono to nejspíš půjde, bude to krásný, zdravý, vysoce produktivní les. Sousedé si budou všímat - a postupně následovat. Říká se tomu "ostrůvky pozitivní deviace".
Takto nějak budou probíhat změny, které jsou nevyhnutelné. S účastní nynějších rigidních zaměstnanců LH nebo bez ní, to už není podstatné, protože o tom, čemu se má kde dařit, rozhoduje a bude rozhodovat příroda, ne oni.
+11 # Starý 2019-10-09 11:04
Tak nevím co napsat....
Ale, ano ať si příroda poradí, nemám problém.
Ale, proč jako vlastník lesa, který poskytuje Vámi výše uvedené funkce, které nechci státu a ani soukromým osobám poskytovat zdarma - kdo mně dá dnes cokoli zdarma - "udržitelnost LH, stabilizace klimatu, pohlcování CO2" jsou jaksi pomíjeny, mám proboha trpět sběr klestu, který mohu prodat, sběr hub, které mohu prodat a dalších plodů a ještě dbát o produkci kyslíku, jak v zimě i v jakékoli období - proč zdarma, když musím do dvou let zalesnit, platit sadbu - zajistit - rvát do lesa peníze a práci a další, platit daně - to vše jaksi navíc a ze zákonné povinnosti.
Tak mne tohoto zbavte a já se budu tak jako každý rekreovat v lesích a v klidu odpočívat a koukat jak si příroda poradí - nemám problém......
I mohu dělat jakékoli pokusy, ale důležité je nemuset, což nám stát přikazuje.

Tyto úměry jsou jasné a neúprosné.

A nebo když k vám přijdu a řeknu za letité plundrování mého lesa například sběrem hub tu už dochází potenciál a teď chci po vás poplatek za sběr a za újmu, tak mi jej dáte?
-9 # Vladimír Pelíšek 2019-10-09 14:59
Podle nových pravidel už do dvou let zalesnit nebudete muset.
Jinak - proboha, čím to tak strašně trpíte? Kolik toho klestu, kolik těch hub Vám vyplundrovali? Vždyť to je hodnota nula - nula - nic.
A ten les Vás skoro nic stát nemusí. Samozřejmě, vytěženou plantáž zalesnit musíte, tam Vám naroste sám od sebe akorát tak bez, ale skutečný LES, tedy to, co ve střední Evropě rostlo, má růst a bude zase růst, je tzv. "trvale tvořivý".
Takže se neobnovuje pasekou, ale výběrem, v rámci kterého Vám nové stromky k obnově trvale dorůstají. A i zvěř se dá pořešit, jak jsem Vám už psal - existují repelenty, představte si (i když podle toho, co píšete, máte své lesy asi někde v oboře).
+5 # Starý 2019-10-09 15:20
Moc vás nepotěším, repelenty nefungují, jen takové "baroko pro oko". Přečtěte si pojednání na stránkách výzkumného ústavu.
Zkoušel jsem a u DG vydržel repelent působit tak 1 hod.
Při větším zazvěření se místo s rozptýleným repelentem nejvíce líbilo slabé samčí zvěři, nemuseli tu o rajón bojovat tolik se svými souputníky.
Pokud máte stálé nájezdy hubařů do lesa, tak asi víte o čem je řeč.
Jinak kolega stařec chodí do státního a úspěšně prodává sušené houby a je to kauf. Vstává za tmy a krájí a krájí.
Sakra, když je vše o 0, tak proč ty povinnosti?
Koukněte na mrtvá pole a budujme takto postupně mrtvé lesy a časem se tu utopíme v "blahobytu"....
-9 # Vladimír Pelíšek 2019-10-09 15:50
To jste už psal, nejednou a pokaždé mylně.
Repelenty fungují, ale jejich životnost je 6-7 měsíců.
Takže pokud něco natřete třeba teď v říjnu a za rok a půl pláčete, že to máte sežrané, není to chyba těch repelentů.
Pouze jednoduché srovnání v rámci jediného dodavatele - ať nediskriminuji jednu firmu oproti druhé.
TORA Spytihněv vyrábí Aversol a Stopkus.
Účinnost Aversolu cca o 1/3-1/2 horší než modrého Stopkusu.
Škody na terminálech jedlí o výšce 40 cm po středně náročné zimě: Aversol 30%, Stopkus 10%.
Oba jsou pouze na těch 6-7 měsíců.
Musíte ale natírat za sucha (nejpozději 12 hodin před očekávaným deštěm) a do -2 st. C nejníže. To asi nedodržujete, že?
Díky Stopkusu jsem zachránil už nejmíň 500 jedlí, které teď mají výšku 1,5+ metru a už jim kromě vytloukání srnčích parůžků a b_bů obnovujících les pasekou typu měsíční krajiny nic nehrozí.
Kolik vám naroste sběratelsky cenných hub na hektaru lesa za rok? 40? 50? Kdo Vám má platit za sběr - a proč? Je Vám známo, že jde o plodnice (tedy) plody PODHOUBÍ, takže Vám nevzniká žádná škoda?
Ty mrtvé lesy jste vybudovali vy, smrkoplantážníci. Lesy, které buduju já, jsou listnaté či smíšené s jedlí a vícestupňové. Ty nikdy nikomu, kdo je po mně zdědí, během pár let na 10% rozlohy ČR neodumřou, jako ty vaše jednorázové zemědělské plantáže smrku, který nemá v ČR s výjimkou vysokých hor už dávno co pohledávat.
+9 # Starý 2019-10-09 19:47
Vše funguje, pokud jsou normální stavy zvěře, ale pokud jsou silně nad normálem - normovaným stavem, vše selhává a to včetně pachových ohradníků. Ostatně, proč repelenty používáte?
Přeci "příroda si poradí a rozhodne" - nejsou to vaše slova?

A co letní okus? Při stavech zvěře jak píši, jsou škody skoro totální i u SM.
Važte si u vás normálních myslivců. Nemají tam kolem vás náhodou své vlastní lesy?

Pokud b mi rostlo na 1 ha 50 hub, neměl bych na něm pravidelně cca 100 hubařů denně, v době růstu hub i za 1 hod.....to se nějak míjí.....
-9 # Vladimír Pelíšek 2019-10-09 20:28
Pokud jste výsadbou smrkopoli snížili uzivnost na minimum, zničí vám stromky i “běžné” stavy zvěře - nemaji co zrát. Jsem jeden z posledních, kdo by hájil lidové myslivce, ale na těch okusovych škodách nemalou část viny.
Příroda si sama nepomůže, protože takovou, jaká by to mohla zvládnout, jste úspěšně skoro zlikvidovali. Proto natiram a oplocuju - a možná mám i trochu štěstí, protože můj domov jsou moravské Karpaty, kde ještě máme i jedle, hezké bučiny, louky, kde se sparkata napase a o to menší chuť má pak na me jedle...
Vy a myslivci, to je provazany problem. Už to tu zaznělo xkrat. Ani jedna z těch skupin nepochopila, kde je v přírodě její skutečne místo.
+4 # Starý 2019-10-11 07:28
Ano, i v tomto názoru s vámi mohu zčásti souhlasit a z hlediska vašeho místa v lesích máte jisté stěstí v neštěstí.
Vcelku lze uznat, že i státní lesy mohou hospodařit jinak, jelikož v jejich síle a množství a v tom, že jsou státní, už samo od sebe plyne, že stát si vždy nějak poradí.
Ale co malý vlastník, ten má nárok pouze platit daně a potit krev a pak přirozeně zhynout, v podání dnešní vlády a našich "výzkumných a lesních elit" už pro něj není místo.
Naproti tomu rychle a houfně podpora různých alibistických akcí, jak vysadím "milion" stromů a tím spasím vše.
Hanba pro naši elitu !!!
Lesníci a drobní vlastníci sází každoročně miliardy stromků a stromů a podpora skoro nulová, ovšem pro velké a soběstačné lesy jsou pravidle příznivá a jak na míru šítá.

Tak co spasí naše prostředí výsadba miliard stromků běžnými vlastníky a nebo nějaká populistická akce našich ministerstev??

Závěry si normálně myslící člověk udělá sám.
+3 # Máchal 2019-10-11 08:18
Ta hurá akce s výsadbou 10 mil stromků už se tu řešila, je to zamířené na zeleň mimo les, především do obcí. V lese se tato záslužná činnost dělá jaksi ze samotného principu lesního hospodaření. Pokud se tedy nedaří pracovat s přirozenou obnovou, což bohužel z taky už uvedených důvodů a situace kam dospěla ani vždycky nejde. A teď už na mnoha místech vůbec ne.
+2 # Starý 2019-10-11 10:30
Právě co mne trápí a nemohu souhlasit je ta rychlá podpora mimo les a zejména v příměstských a městských aglomeracích.
Ve městech se řeší přímo zákonem 114/92 Sb. a to náhradní výsadbou a to je dáno zákonem, stačí pouze realizovat a pro stát je to zdarma !!!!
Kam asi potečou tyto rychle odkloněné peníze, jakou to má ekonomiku !!!?

Proti tomu do lesa ani koruna a do pozemků, kde je to zejména třeba - ochranné meze, zpevnění v místech splachů a pod. nic !!!
-8 # Vladimír Pelíšek 2019-10-11 10:37
To je opět demagogie.
Do lesa mají jít dotace na stromek, které mají konečně upřednostnit stanovištně odpovídající dřeviny před smrkem.
Plus prodloužení doby k zalesnění a další. Ano, je to pořád málo - obludné holoseče zatím zakázány pořád nejsou.
Ale nerozumím, jak může mít člověk jako Vy, který pořád tak brojí proti způsobu zemědělského hospodaření, takové výhrady proti podpoře sázení stromů mimo les?
Vám snad vadí, že se mají výsadbou dřevin na zemědělské půdě rozkouskovat megalány?
Snížit tím eroze, zvýšit schopnost krajiny zadržet a přitáhnout vodu?
Že se mají osázet úhory, kde se teď akorát víří v létě prach, a je to území nikoho?
Vy jste asi takový trochu zapšklý dědek, který bude kritizovat všechno už jen z principu, že to nenavrhl on sám a že se to zatím nikdy dřív nedělalo, takže je to automaticky špatně.
+3 # Starý 2019-10-11 10:46
ZAPŠKLÝ DĚDEK ASI JSEM, ALE ČÍST JEŠTĚ UMÍM!!!
Prosím, přečtěte si pozorně pravidle té podpory a i můj příspěvek.
Právě do těch polí to podporuji !!
Ale realita pravidel pro úhradu je zcela jiná.

Nasaďte brýle a studujte....

Ve městech řeší zákon 114/92 Sb., a dle mého, pokud je vše realizováno dle tohoto zákona jsou výsadby plně dostatečné a osobně myslím díky neustálému sítˇování (dnes zahuštěné nad míru) už ani více nejde realizovat.
Proto směle píši, že jde o malý podvůdek a o to jak znovu tyto výsadby zaplatit - dvakrát.

Vážený pane Pelíšku, veškerou vaši kritiku s pokorou přijímám, rád vám napíši kdy souhlasím a kdy nesouhlasím. Snažím se i s vámi souznit.
Ale blíže mi jsou názory p. Máchala, Svojše, Schutzmeistera, Rensy a dalších, kteří mají mně bližší názory a lépe se mi jejich smysluplná kritika přijímá a nutí mne přemýšlet. (pokud jsem napsal špatně jména a další nnenapsal, tak se omlouvám za trochu sklerózy)
-5 # Vladimír Pelíšek 2019-10-11 11:53
Sám jste napsal, že 114/92 Sb. řeší jen náhradní výsadbu. Tedy výsadbu na místě něčeho, co tam už bylo, "kus za kus", ne výsadbu novou, která má zvýšit zastoupení stromů.
Finanční prostředky navíc vyplácí pouze jako újmu za škody na ŽP, ne jako dotaci na NOVÉ osázení!
Vůbec není pravda, že do měst není možno sázet více stromů, protože všude jsou údajně sítě. I to je Váš výmysl. Existují naopak mraky projektů na vznik nových parků, zelených ploch atd., kde se s žádnými sítěmi nepočítá, navíc to, co říkáte, se týká především center měst, ne jejich okrajů s podstatně řidší zástavbou.
Je mi úplně jedno, s kým souhlasíte nebo s kým ne, já jen poukazuju na nesrovnalosti v tom, co říkáte. A je jich opravdu hodně.
+2 # Starý 2019-10-11 13:31
Váš omyl, náhradní výsadba není nikde specifikována jako kus za kus a další nesmysly co uvádíte.
Co se týká parků, financují se z jiných prostředků a nikde dosud nevidím ten příbytek..vy snad ano?
Nehledě, že parky nejsou liniové a rozdělující výsadby což je uvedeno opět v daném titulu.
-9 # Vladimír Pelíšek 2019-10-11 14:14
Je to zákon o OCHRANĚ PŘÍRODY, proboha! Zákon, který v prvé řadě vymezuje, jak mám být kompenzována újma na životním prostředí v případě toho či onoho.
Já vám řeknu, proč Vám to tak vadí. Protože vám (a tím myslím celou tu squadru předpotopních lesníků) vadí především to, že s tím přichází MŽP, a u toho je přece už předem jasné, že s čím přijde, to bude špatně, ani to nemusíte číst.
Nenávist a vztek z toho, že ztrácíte prestiž i postavení, to je to hlavní, co vás "žene do boje". Polykáte jednu hořkou pilulku za druhou, vztekáte se, když zjišťujete, že na vaše smrkomoudra už dnes není společnost zvědavá ani nastavená, nálepkujete své názorové oponenty, vůbec se nenamáháte s nějakou protiargumentací.
Chováte se jako vyvolená sekta, která ví vše nejlíp a lesu rozumí nejlíp. Přitom 90% dobrých věcí, které se v lesích za poslední dekády odehrály, se odehrály vám navzdory, nikoliv díky vám. Protože kdyby bylo po vašem, tak se dodnes smrkaří jako za Husáka.
A to vám prostě vadí. Ta ztráta moci, ztráta významu, ztráta podpory v očích veřejnosti. Pohrdáte vědami typu klimatologie, ekologie, botaniky, dendrologie, zaštiťujete se staletí mrtvými poučkami někoho, jejichž posláním bylo akorát vypěstovat na ladem ležících pozemcích co nejrychleji co nejvíc co nejrovnějšího dřeva, aby se "točily peníze".
Nerozumíte skoro ničemu, což je u lidí pohrdajících vědou typické. Řídíte se kdysi vysloveným "slovem Božím" a zcela ignorujete posun lidské společnosti a poznání, který mezitím proběhl. Váš výsledek? Tisíce hektarů stěží zalesněných plání, kde se budeme modlit za břízu a bez, aby ta tenká vrstvička půdy, co tam kromě podzolu coby výsledku vaší dlouhodobé práce, nebyla spláchnuta do Severního nebo Černého moře.
Lidé to vidí, nejsou hloupí, jak tady před časem naznačoval diskutující Najše. Říká se tomu kouzlo nechtěného, neboť právě ono vystihuje to bahno, v němž díky vám vězíme až po uši, líp než dvacet jakýchkoliv sáhodlouhých příspěvků.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Darujte pod stromeček předplatné Lesnické práce nebo Světa myslivosti!

Darujte pod stromeček předplatné Lesnické práce nebo Světa myslivosti!

Lesnictví

Předvánoční čas je ideální dobou pro obnovení předplatného odborného časopisu Lesnická práce nebo časopisu pro přátele myslivosti a přírody Svět myslivosti. Staňte se našimi čtenáři...

Rajonizace lesů kvůli kůrovci se rozšiřuje do dalších oblastí

Rajonizace lesů kvůli kůrovci se rozšiřuje do dalších oblastí

Lesnictví

Ministerstvo zemědělství (MZe) opět rozšířilo počet území mimořádně zasažených kůrovcem v České republice. Pro takto vymezené zóny bude platit možnost odkladu zalesnění až na pět...

Lesnické instituce zaslaly otevřený dopis ministru Brabcovi kvůli douglasce

Lesnické instituce zaslaly otevřený dopis ministru Brabcovi kvůli douglasce

Lesnictví

V souvislosti s přestřelkou týkající se využití douglasky v našich lesích, která se v posledních dnech udála v českých médiích, zaslalo Sdružení vlastníků obecních a...

MZe rozšířilo doby lovu několika druhů spárkaté zvěře

MZe rozšířilo doby lovu několika druhů spárkaté zvěře

Lesnictví

Hlasujte v anketě! MZe připravilo vyhlášku, kterou prodlužuje doby lovu u vybraných druhů zvěře. Rozšíření doby lovu, které začne platit od 1. ledna 2020, by...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby