Na tom, že ministr životního prostředí Tomáš Chalupa usychání lesů nezastavil, se shodli účastníci třetího Setkání občanů obdivujících zelené lesy, které se konalo ve středu 25. dubna, tentokrát v Českých Budějovicích.

Jak vyplynulo z příspěvků účastníků(většinou lesníci), ti nevěří, že dle leteckého snímkování je za rok 2011 o jednu třetinu méně souší, než předcházející rok. Proč pochybnosti?

Souše přibývají

Na více jak polovině území Národního parku Šumava kůrovec stále gradoval (viz. oficiální údaje Správy) a je nelogické a odporuje lesnické zkušenosti, aby ještě ten rok bylo suchých lesů o jednu třetinu méně.

Z neoficiálního zdroje jsou známy výsledky druhého leteckého snímkování a dle nich je naopak suchých lesů ještě více, než v roce 2010.

Mezi čtyřma očima

Za vším stojí ministerské zadání ”mezi čtyřma očima” ministra životního prostředí Chalupy a ředitele Stráského. Není těžké odhadnout, že zní takto:

Suchých lesů musí být méně, než předcházejícího roku, protože potřebuji argument pro letošní nezasahování, ani na výjimku na 22 procentech lesů (Loňského roku to bylo 19 procent).

Účastníci budějovického setkání vyjádřili názor, že takto polovičatě se bude proti kůrovci zasahovat i letošního roku, a proto suchých lesů ještě přibude.

Právě ministrovi Chalupovi se přičítá, že svým loňským postojem omezil ochranu lesů v parku a způsobil uschnutí nejméně osmdesáti tisíc stromů. Ty mohly zůstat zelené, kdyby činil, jak mu navrhovala expertní skupina, zřízená ředitelem Stráským.

Další výčitky

Také Správě národního parku Šumava je vyčítáno:

Ve dvou lokalitách měla souhlas s výjimkou ke kácení v bezzásahových zónách, ale nezasáhla (Gsenget, Ferdinandovo údolí).

Tím přibyly další tisíce souší, které nemusely být. Dle Karla Simona (bývalého zaměstnance ČIŽP) je takové konání nedodržením stanovených ochranných podmínek a jejich důsledky by měla posoudit ČIŽP.

Správa parku oficiálně uvádí, že jim za celý loňský rok ”ulétl” brouk z tři sta stromů, které nestačili zpracovat.

Odborníci (a to i ze Správy NP) se však schodují na odhadu spíše sto tisíc ”ulétlých” stromů. To je přeci neskutečné zkreslování evidence.

Nevěří řešení

Účastníci budějovického setkání nevěří, že řešením kalamitní situace je další rozšiřování 1. zón. Sešli se také k podpoře petice s názvem: „NE – 35 procent prvních zón v Národním parku Šumava”.

Za jejím petičním výborem stojí bývalý senátor a současný poradce prezidenta republiky Josef Kalbáč, poradce v lesnictví Petr Martan, předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR Naděžda Kavalírová. Petice je reakcí na návrh zákona o Národním parku Šumava z dílny MŽP. Jejím podpisem může občan říci, že nechce, aby v budoucnu uschlo dalších devět tisíc hektarů lesů.