Polemika
Nejsem zvyklý veřejně reagovat na výroky politiků. Na článek ministra životního prostředí Richarda Brabce, uveřejněný v Právu 29. 5., však reagovat musím.
Tvrzení pana ministra, že Národní park Šumava „nadále postupuje dle pravidel stanovených zákonem před jeho novelou", není zcela pravdivé. Pan ministr pravděpodobně neví, že odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny jeho ministerstva vydal stanovisko, ve kterém sděluje, že v důsledku novely zákona již nelze nadále aplikovat zásahy proti hmyzím škůdcům podle předchozího rozhodnutí.
Prakticky tím byla bezzásahová území rozšířena beze změny zonace a je skutečně nastartována kůrovcová kalamita, která se dotýká i nestátních lesů na území Národního parku Šumava a jeho blízkosti.
Na Šumavě je tedy podobný stav jako na Moravě. Opožděné zpracování kůrovcových stromů na Moravě s přispěním sucha způsobilo největší kůrovcovou kalamitu v regionu. Zákaz zpracování kůrovcových stromů v prvních a druhých zónách Národního parku Šumava s přispěním sucha startuje další kůrovcovou kalamitu na Šumavě. A že to tak opravdu je, se může pan ministr přesvědčit osobně.
Rozhodnutí o zastavení aktivní ochrany lesa v zónách, které chránily okolní hospodářský les nejen v boji proti kůrovci, ale i při nenadálých živelních pohromách, má obrovský dopad na přírodu i na hospodaření města. Škody vzniklé plošným uhynutím zdravých lesních porostů vyčíslil soudní znalec na několik miliónů.
My, lesníci, jsme převzali les s úctou k našim předkům a máme za úkol jej předat našim potomkům minimálně stejně zdravý, plodící, jako přirozenou zásobárnu vody a pro potěchu návštěvníkovy duše. A v tom nám věru ministerstvo životního prostředí a Správa národního parku nepomáhajá.
O autorovi| MIROSLAV ŘEŽÁBEK, jednatel společnosti Městské lesy Volary, s. r. o.
